Turisté si stěžují i na samozřejmosti. Na plně obsazené auto i cizí lidi ve vlaku

O chování některých klientů na poznávacích zájezdech hovořila redakce PrahaIN.cz s průvodcem, který se už více než dvacet let specializuje na cesty do Afriky. „Někteří lidé jsou schopni si stěžovat úplně na všechno. Třeba i na to, že jich v autě pro pět jelo pět,“ zmínil jeden z mnoha příkladů. Nejčastěji prý nevyhovuje doprava nebo ubytování.

Poznávací zájezdy tvoří samostatnou rubriku v nabídce mnohých cestovních kanceláří. Klienti mohou díky předem sestavenému a vyzkoušenému programu v řádu dnů nebo týdnů procestovat celou řadu destinací. Nemusejí se přitom starat o ubytování, dopravu, vstupné a v mnoha případech ani občerstvení.

Na téma poznávacích zájezdů jsme hovořili s mužem, který se v oboru pohybuje více než dvacet let. Své služby externě nabízí hned několika menším cestovním kancelářím, pro které provádí především na severu Afriky, ale nebrání se ani jiným destinacím. Jak sám přiznává, největším problémem na cestách jsou nepřizpůsobiví klienti, kteří jsou schopni si stěžovat v podstatě na cokoliv.

V taxíku jelo pět osob

„Někteří lidé jsou schopni si stěžovat úplně na všechno. Třeba i na to, že jich v autě pro pět jelo pět. To je zrovna stížnost z nedávné doby. Ke konci zájezdu se na mě obrátil jeden z klientů, že pořád jezdíme starými nepohodlnými auty a že se v taxíku musí tísnit v pěti lidech včetně řidiče. Přitom to byla klasická auta, na místní poměry vlastně ještě docela moderní. Na tom, že v autě pro pět lidí jede pět lidí, mi nepřijde nic nestandardního,“ zmínil průvodce.

Právě doprava je prý něco, na co slýchá stížnosti vůbec nejčastěji. „Pro přesuny mezi jednotlivými místy používáme nejčastěji soukromé minibusy. Někdy ale jezdíme klasickými taxíky nebo hromadnou dopravou. Na každý z těchto prostředků jsem už někdy dostal stížnost. Například, že v minibusu byla všechna sedadla obsazená, nebylo tedy možné si na ně odložit věci, nebo že byli ve vlaku cizí lidé,“ smál se.

Problematické bývá také ubytování

Druhým problematickým aspektem bývá dle jeho zkušeností ubytování, které v některých exotických lokalitách nedosahuje evropských standardů. Právě s tím prý má mnoho lidí problém. „Při poznávacích zájezdech se standardně jezdí do dvou nebo tříhvězdičkových hotelů, kam se stejně chodíme jenom vyspat. Málokdy zůstáváme ve stejném ubytování déle než dvě noci. Přesto se najdou lidé, kterým třeba vadí, že mají okno do atria domu a ne na ulici, nebo že mají pokoj v přízemí,“ přiblížil průvodce.

Kromě špatného patra či nevyhovujícího výhledu se prý pravidelně setkává také se stížnostmi na tvrdost matrací, uspořádání pokoje nebo například tlak vody ve sprše. „Hodně mě pobavila stížnost na to, že měli v pokoji čtyři postele, i když tam měli bydlet jen ve dvou. Moje odpověď, že si alespoň mají kam položit věci, je zřejmě neuspokojila,“ popsal.

Některé výtky jsou prý ale opodstatněné, například když je ubytování nedostatečně uklizené nebo v pokoji chybí vybavení, jako je ručník či povlečení. „Zajímavé je, že nejvíce problémů mívají ti, kdo cestují málo a nejsou na exotické destinace zvyklí,“ uzavřel.