foto: Bára Richterová, PrahaIN.cz/Nyhavn v Kodani
REPORTÁŽ: Kodaň, hlavní město Dánska, je známá nejen kvůli soše Malé mořské víly. Mnoho cestovatelů si například vybaví typické barevné domečky podél kanálu. Je ale také městem kol, která jsou zřejmě nejpopulárnějším dopravním prostředkem nejen místních. Češi však musí počítat, že si připlatí. A to za vše.
Do dánské metropole se nejlépe a nejrychleji dopravíte letadlem, z pražského letiště létá každý den několik spojů různých aerolinek a letenky se dají pořídit za slušné ceny. My například letěli za necelých 1.700 korun, let trvá okolo jedné hodiny. V Kodani nás přivítalo příjemné slunečné počasí.
Jak jsme již zmínili, Kodaň je městem kol, na kterém jezdí většina obyvatel. Oblíbené jsou rovněž cargo kola, na kterých lidé přepravují jak děti, tak například i nákupy. Není výjimkou, že na kole do práce jezdí ženy v šatech nebo pánové v oblecích. Řidiči s rušným cyklo provozem počítají a i díky širokým cyklopruhům nedochází ke kolizím. Rozšířené jsou také sdílená kola či koloběžky. Ty parkují na speciálně vyhrazených místech a nepovalují se po ulicích, jak mnohdy vidíme v Praze.
Během necelých 72 hodin jsme viděli všechny místní zajímavosti. Královský komplex Amalienborg, dlouhou nákupní třídu Strøget, fontánu Gefion, zábavní park Tivoli či dřívější vojenskou pevnost Kastellet. Navštívili jsme také několik typických obchodů s módou a ochutnali skandinávské kynuté pečivo, ve kterém často nechybí skořice či pivo z kodaňského pivovaru Carlsberg.
V paměti nám nejvíce utkvěla čtvrt starého přístavu Nyhavn, která je lemována restauracemi a bary a rovněž socha Malé mořské víly.
Malá mořská víle je opravdu malá
Pro sochu Malé mořské víly byla inspirací postava z pohádky Hanse Christiana Andersena. Na své místo byla instalována v roce 1913 a podle zástupů snímku chtivých turistů bychom ji ohodnotili jako celkově nejfotografovanější objekt z celé Kodaně. Na společný snímek čekala celá řada lidí, někteří chtěli předběhnout frontu a Malou mořskou vílu vyfotit z boku, při chůzi po vlhkých kamenech riskovali pád do moře. Na dlouhé prohlížení, nebo fotografování ale nebyl čas. Rychlý snímek a do popředí se drali další turisté.
Sochu jsme čekali trochu větší, se svými 125 centimetry na první pohled nepůsobí příliš výrazně. Jak nám později sdělil průvodce, často se stává cílem vandalů. Na kámen, na kterém sedí, například v minulých letech někdo namalovat ruskou vlajku, několikrát byla potřísněna barvou či shozena do vody. Vandalové jí také utrhli hlavu i ruku.
Umístěna je nedaleko starého přístavu Nyhavn, který nás okouzlil. Pestrobarevné domky, které známe z fotografií a desítky restaurací, barů či kaváren. Rušno je zde i díky tomu, že odsud vyplouvají turistické lodi. Za hodinu s průvodcem zaplatíte 199 dánských korun, což je v přepočtu přibližně 670 českých korun. Jak jsme se dozvěděli od průvodce, místo není oblíbeným centrem jen turistů, ale i místních.
Kdo ale počítá s tím, že se nají a napije za ceny, které známe z evropských metropolí, bude zklamán. Například oblíbený letní drink Aperol Spritz zde neseženete levněji než je 99 dánských korun, což je více než tři české stovky. Zklamáni budou i milovníci piva. A to jak cenou, tak velikostí. Malé pivo má často jen 0,25 litru a velké 0,4.
Cena za velké se pohybuje okolo 90 dánských korun, což jsou zhruba tři stovky. „Dáte si ještě jedno?“ ptal se číšník poté, co jsme dopili a odnášel prázdné sklenice. S díky jsme odmítli, když se poté zeptal, odkud jsme, s úsměvem jsme mu řekli, že z Česka a že tu mají pivo moc drahé. České pivo znal, ale tomu, že si za cenu jednoho dánského piva může dát šest českých, zprvu nevěřil. Až když jsme mu ukázali fotografie různých jídelních lístků, dal nám za pravdu. „Neskutečné, to musím brzy přijet. České pivo je výborné,“ uzavřel.