Zoo Praha hledá adoptivní rodiče pro přehlížená zvířata

02. 12. 202417:38
8 min. čtení
Zoo Praha hledá adoptivní rodiče pro přehlížená zvířata
foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Orangutan, ilustrační obrázek

Pražská zoologická zahrada každým rokem připomíná některá přehlížená zvířata, která si pozornost široké veřejnosti zaslouží. V rámci letošní adopční kampaně hledá sponzory a adoptivní rodiče například komba jižní, dvojzoborožec hnědavý, fosa nebo gekon přilbový.

Letošní adopční kampaň Adoptuj mě! představila Zoo Praha v tiskové zprávě. Stejně jako v předchozích letech hledá adoptivní rodiče a sponzory pro zvířata, která jsou jinak veřejností neprávem přehlížena, i když si svou jedinečností přízeň rozhodně zaslouží. Adopční listina navíc může být smysluplným vánočním dárkem, která udělá radost hned nadvakrát – jak zvířatům, tak i obdarovaným.

„Naši ‚sirotci‘ jsou zvířata, která od začátku roku nezískala žádného adoptivního rodiče nebo sponzora. Rekrutují se nejen z druhů, jež nebudí příliš pozornosti, ale také z nově chovaných zvířat. V letošní šestici sirotků je tak vedle gekona přilbového například velmi zajímavá a podle mého názoru velice atraktivní madagaskarská šelma fosa,“ uvedl ve zprávě ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

O přízeň sponzorů letos usiluje šestice sirotků

Adopční listina představuje kromě bohulibé pomoci vybranému zvířeti také vstupenku do širokého klubu přátel zoo. Mecenáši jsou zváni na významné společenské akce, každoročně například na slavnostní zahájení nové sezony na jaře, výroční slavnost v září nebo setkání sponzorů v prosinci.

Letos své adoptivní rodiče v rámci kampaně Adoptuj mě! hledá šest zvířecích druhů. Mezi nimi poloopice, ptáci, šelmy, plazy či drobní hmyzožraví savci. Společné mají jedině to, že o ně zatím neprojevil zájem žádný z mecenášů. Na výběr je přitom vždy ze dvou možností podpory: sponzoring, nebo adopce. Sponzoring je jednorázová či trvalá podpora zvířete libovolnou částkou od 100 korun, adopce je podpora pomocí pevně stanovené roční částky, která je v případě každého druhu jiná.

Adoptivní rodiče hledá roztomilá poloopice

O přízeň sponzorů letos usiluje například poloopice komba jižní, která dokáže otočit hlavu o celých 180 stupňů. Jak uvádí Lexikon zvířat pražské zoo, komby mají velké hnědé oči a žijí v lesích i křovinatých oblastech subsaharské Afriky. Přes den spí a se soumrakem se vydávají pátrat po zralých plodech, květech, míze a hmyzu. Nejraději mají kobylky a sarančata. Zajímavostí také je, že komby nejsou závislé na vodě. Veškeré tekutiny získávají z potravy.

Tyto roztomilé poloopice s velkýma očima, velkými boltci, hustou šedohnědou srstí a huňatým ocasem žijí v pavilonu Afrika zblízka. Jejich adopce vyjde ročně na 2.500 korun.

Mohutný pták s přilbou tvoří páry na celý život

Dvojzoborožec hnědavý je nápadný mohutný pták s velkým zobákem a zvláštní přilbou vyplněnou vzduchem. Tento opeřenec je dle Lexikonu zvířat výjimečný svým rodinným životem. Uzavírá totiž manželství na celý život. V době hnízdění se pak samice usadí v dutém stromě na vejcích a samec ji doslova zazdí, čímž ji chrání před nepřáteli. Malou škvírou krmí ji i mláďata. Hlavní potravou jsou fíky nebo hmyz, který dokážou dvojzoborožci chytat i za letu.

Pražská zoologická zahrada je jednou z mála zahrad na světě, která chová všechny tři druhy těchto zajímavých ptáků. Kromě hnědavého také indického a nosorožčího dvojzoborožce. K vidění jsou v dolní části zoo, nedaleko plameňáků. Adopce stojí ročně 6.000 korun.

Fosy si zahrály záporáky v oblíbeném animáku

Letošním nováčkem v Zoo Praha jsou šelmy fosy, známé z animovaného filmu Madagaskar. O jejich příjezdu jsme informovali letos v srpnu. Jak uvádí Lexikon zvířat pražské zoo, fosa sice připomíná kočku, ale patří mezi šelmy madagaskarské, což je čeleď vzdáleně příbuzná promykovitým. Mezi ty patří například mangusty nebo surikaty. Fosy jsou samotářská zvířata, která se každoročně v době páření shromažďují s ostatními jedinci svého druhu na tradičních stromech. Patří k ostrovním druhům, které obecně patří mezi nejohroženější na světě. Jsou navíc endemitní pro ostrov Madagaskar, což je umisťuje na Červený seznam IUCN jako zranitelný druh.

Jejich populace navíc klesá v důsledku ztráty přirozeného prostředí a pronásledování. Domorodí obyvatelé je v divočině často považují za škůdce. Kromě lemurů, kteří tvoří jejich nejčastější potravu, totiž někdy loví také slepice nebo jinou drůbež.

Nechvalně je vykreslil také oblíbený animovaný film Madagaskar z roku 2005. Tam si fosy zahrály roli hlavních padouchů s nezapomenutelnou hláškou: „Fosa hlad, fosa žrát.“ Stejně jako ve skutečnosti si totiž chtěly dát k večeři skupinu lemurů, ve filmu vedenou oblíbeným králem Jelimánem. Rozdílem od skutečného života je však fakt, že ve filmu se jinak samotářské šelmy pustily do lovu ve skupině. Pražské fosy je možné adoptovat za 8 tisíc korun ročně.

Na sponzory čeká také první obratlovec s barevným nočním viděním

Neznámí nejsou veřejnosti ani gekoni. Dle Lexikonu zvířat jde o malé ještěry, kteří díky přísavkám zdolávají i kolmé a na první pohled hladké povrchy. Jedním z nich je i gekon přilbový, který hledá své adoptivní rodiče a sponzory. Jde o endemita úzkého pruhu táhnoucího se podél atlantského pobřeží od jihozápadního Maroka po Senegal.

Vyznačuje se zavalitým sraženým tělem, krátkým ocáskem a velkou hlavou s vystouplým valem na zátylku, který připomíná helmu. Má prsty pokryté zvětšenými šupinami, díky čemuž se neboří v písku. Jde také o prvního obratlovce, u kterého bylo zjištěno barevné noční vidění. Jeho adopce vyjde ročně na tisíc korun a k vidění je v pavilonu Afrika zblízka.

Roztomilý malý savec s chobůtkem

Poměrně překvapivě se na seznamu letošních sirotků objevil bércoun Petersonův. Malý africký savec zvláštního vzezření, který může připomínat hlodavce nebo rejsky. Geneticky je však bližší slonům, po kterých podědil malý chobůtek. Jak jsme informovali v srpnu, pražské zoo se letos podařil vůbec první odchov tohoto savce v České republice.

Jak informuje Lexikon zvířat, v rámci starobylé skupiny savců Afrotheria jsou bércouni geneticky nejblíže slonům, damanům či hrabáčům. Vyznačují se nápadně prodlouženým čenichem připomínajícím chobůtek, který je neustále v pohybu. Kromě něj jsou pro bércouny charakteristické dlouhé nožky s prodlouženými a srostlými kostmi bérce, tedy částí nohy od kolene ke kotníku. Odtud pochází i jejich název. Tito malí savci mají výborné smysly, rychlé reflexy a nervní povahu. Při sebemenším vyrušení tak hbitě utíkají.

Jedním z největších a nejbarevnějších zástupců řádu je právě bércoun Petersův, endemit žijící na malém území pohoří Eastern Arc na hranicích Keni a Tanzanie. V odchovech je velmi vzácný. V Praze je k vidění od roku 2019 v pavilonu Afrika zblízka. Jeho adopce vychází na 4.500 korun ročně.

Posledním sirotkem je rohatý křikloun

Posledním letošním sirotkem je kamiš růžkatý, blízký příbuzný hus, kachen a labutí. Vypadá však spíš jako hrabavý pták, který se vyznačuje hlasitými projevy. Jeho růžek na čele mu vysloužil anglické jméno Horned screamer, tedy rohatý křikloun.

Dle Lexikonu zvířat mají nápadný výrůstek na hlavě obě pohlaví. Objevuje se až za nějakou dobu po vylíhnutí a nevzniká jako přeměněné pero, ale jako chrupavčitý útvar volně spojený s lebkou. Roste celý život a může být dlouhý až 15 centimetrů. V případě odlomení znovu doroste. Zajímavé jsou také jeho ostruhy v ohbí křídel, které využívá při obraně teritoria. Kamiše je od roku 2021 možné pozorovat v Ptačích mokřadech. Jeho adopce stojí 4 tisíce korun ročně.

Kromě šestice sirotků je samozřejmě možné vybírat z dalších stovek druhů zvířat chovaných v Zoo Praha. Stačí si jednoduše vybrat v seznamu zveřejněném na webu zahrady. Adopční poplatky začínají na tisícikoruně ročně.

Tagy

Speciály

Aféry & zločiny
Příběhy zapsané do mapy