foto: Petr Hamerník, Zoo Praha/Bércoun Petersův
Další prvenství pro pražskou zoo. Jako první v republice totiž po několikaleté snaze odchovala bércouny Petersovy, malé africké savce zvláštního vzezření, kteří mohou připomínat hlodavce nebo rejsky. Geneticky však mají blíže ke slonům. Dvojice vzácných mláďat se narodila koncem června a k vidění je v pavilonu Afrika zblízka.
V rámci starobylé skupiny savců Afrotheria jsou bércouni geneticky nejblíže slonům, damanům či hrabáčům. Vyznačují se nápadně prodlouženým čenichem připomínajícím chobůtek, který je neustále v pohybu.
Bércoun Petersův je v odchovech velice vzácný. O to větším úspěchem je vůbec první odchov tohoto savce v České republice. Zoo Praha o dvou mláďatech informovala v tiskové zprávě. Jde o další důkaz, že senzační chovatelské úspěchy nemusí být vždy reprezentovány známými a výraznými zvířaty.
„Věřím, že díky aktuálnímu odchovu se půvab těchto fascinujících tvorů dostane k další části veřejnosti a po cestě za gorilami či slony se u bércounů budou zastavovat jejich noví obdivovatelé,“ uvedl ve zprávě ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.
Mláďata se rychle vyvíjejí
Dvojice mláďat se narodila koncem června a návštěvníci je už teď mohou pozorovat v pavilonu Afrika zblízka. Aktivní jsou navíc v průběhu celé otevírací doby, jsou to totiž denní živočichové. Jasné už je také to, že jde o samici a samce.
„O existenci mláďat nejprve svědčily pouze zvuky a změny v chování samice. Své potomky totiž rodiče odchovávají v hnízdě, kde je nemohou chovatelé snadno pozorovat. Mláďata se rodí osrstěná a vidoucí a i jejich následný vývin je skutečně pozoruhodně rychlý – během několika týdnů přecházejí na pevnou stravu a dospívají,“ informoval ve zprávě Jaroslav Šimek, zoologický náměstek Zoo Praha.
Bércouni se živí bezobratlými
Expozice bércounů je plná vegetace a spadaného listí. Je to proto, že jsou v něm pomocí výborného čichu zvyklí hledat potravu, kterou jsou nejčastěji bezobratlí živočichové. Ty vyhrabávají pomocí svého prodlouženého čenichu podobného malému chobůtku. Pokud kořist nemohou uchopit do zubů, slízávají ji jazykem.
„Na noc si bércouni vytvářejí hnízdo podobné jednoduché noře, které si vystelou například opadaným listím. Po několika dnech zakládají hnízdo nové. V přírodě sice tvoří bércouni Petersovi páry se společným teritoriem, které samec chrání, avšak se samicí se setkává pouze během páření,“ vysvětlil v tiskové zprávě kurátor savců Pavel Brandl.
Název odkazuje na srostlé kosti bérce
Jak informuje Lexikon zvířat pražské zahrady, kromě protaženého čenichu jsou pro bércouny charakteristické dlouhé nožky s prodlouženými a srostlými kostmi bérce, tedy částí nohy od kolene ke kotníku. Odtud pochází i jejich název. Tito malí savci mají výborné smysly, rychlé reflexy a nervní povahu. Při sebemenším vyrušení tak hbitě utíkají.
Zoologické řazení bylo v případě bércounů dlouhou dobu otázkou. Ve hře byla příbuznost s hmyzožravci, se zajíci i s kopytníky. Vědci se však v současné době nejčastěji přiklánějí k názoru, že jde o samostatný řád patřící do široké skupiny prapůvodních afrických řádů, kam se řadí i sloni, damani, bodlíni či hrabáči. Souhrnně se jim říká Afrotheria, volně překládáno jako afrosavci.
Psali jsme
Noví obyvatelé Zoo Praha jsou nechvalně známí hlavně z filmu Madagaskar, kde si zahráli roli hlavních padouchů. Řeč je o šelmách zvaných fosy,…
Endemitní druh u pohoří Eastern Arc
Jedním z největších a nejbarevnějších zástupců řádu je právě bércoun Petersův, endemit žijící na malém území pohoří Eastern Arc na hranicích Keni a Tanzanie. V odchovech je velmi vzácný. V Praze je k vidění od roku 2019.
V pavilonu Afrika zblízka je k vidění také bércoun africký, který má poměrně malé ušní boltce a oproti jiným druhům nemá kolem očí bílou srst. Jeho mládě se podařilo odchovat v roce 2021.
Praha se chlubí tučným seznamem odchovů
Bércouni rozšířili už tak tučný seznam vzácných odchovů. Deset nejvýznamnějších zveřejnila zahrada před rokem v tiskové zprávě. Impulzem tehdy bylo prohlášení prvního v Evropě narozeného luskouna, samice Šišky, za úspěšně odchovaného.
„Nebyl to úplně jednoduchý úkol, protože v každém podobném seznamu se nutně mísí chovatelská, vědecká, ochranářská i marketingová hlediska,“ dodal tehdy k žebříčku ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Do top desítky se tehdy probojoval kůň Převalského, kondor andský, lední medvěd, gepard, hrabáč kapský, dracéna krokodýlovitá, gorila nížinná, sojkovec rezavouchý, želva korunkatá a luskoun.