foto: Markéta Grušáková, PrahaIN.cz/Dítě, ilustrační foto
ROZHOVOR: Linka bezpečí letos oslavila 30 let od svého vzniku, za tu dobu zaznamenala více než deset milionů hovorů. Jejím cílem je pomáhat mladistvým, kteří se ocitnou v těžké životní situaci. PrahaIN.cz vyzpovídala vedoucí odborných služeb Linky bezpečí Kateřinu Liškovou.
Linka bezpečí je bezplatná a funguje nonstop, zjednodušeně řečeno jde o krizovou distanční službu, na kterou se mohou děti a studenti do 26 let obracet. Už dávno neplatí, že pomoc je pouze prostřednictvím telefonu. Dnes už mohou zájemci Linku bezpečí kontaktovat prostřednictvím chatu či e-mailu. „Telefon je ovšem stále významně převládající formou, naši konzultanti denně přijmou na 300 hovorů, to je sto tisíc kontaktů každý rok. Hovory mají různou délku. Kdo si třeba volá o konkrétní radu či doporučení instituce, tomu stačí pár minutek, průměrný hovor trvá do 20 minut. Výjimečné ale nejsou ani hovory hodinové,“ říká pro PrahaIN.cz Kateřina Lišková.
Nejčastěji řeší trable s dospíváním a vztahy
Témata, kvůli kterým lidé nejčastěji volají, se postupem času mění. V době před covidem podle Liškové na lince zaznamenali zásadní vzestup témat souvisejících s psychickou nepohodou volajících.
„Psychický diskomfort se týká především úzkostných a depresivních stavů, s tím spojených myšlenek na sebevraždu, sebepoškozování. Stoupají také kontakty ohledně poruch příjmu potravy. Kontakty z okruhu psychických obtíží již tvoří celou třetinu všech hovorů, které na lince odbavíme. I nadále, během celého fungování Linky bezpečí, tedy za 30 let, řeší děti a mladí dospělí trable spojené s dospíváním, vztahy s rodinou, vrstevníky, školou, potíže v partnerství. Co je naopak na ústupu, jsou dotazy směřující k tématu sexuálního vyzrávání nebo obav z vysvědčení. V tom prvním případě mají děti zřejmě už dost příležitostí, kde se o problematice edukovat. V druhém případě jsou rodiče o prospěchu žáků srozuměni obvykle již online,“ říká Lišková.
Nejčastější dobou, kdy Linka bezpečí přijímá hovory, je čas zhruba od jedné hodiny odpoledne do deseti hodin večerních, tedy v období po škole a předtím, než jdou spát. Ve večerních hodinách se prý častěji objevují témata psychických potíží. „Vysvětlujeme si to tak, že se člověk po celodenních povinnostech má večer více prostoru se zamyslet nad tím, jak se měl, co prožívá,“ myslí si vedoucí odborných služeb Linky bezpečí.
Určit, v jakém ročním období mají mladiství nejčastěji problémy, prý nejde. Linka bezpečí je totiž vytížena celoročně. „Spíš než roční období sledujeme celospolečenské události, které by na vytíženost Linky mohly mít vliv,“ říká Lišková a jako konkrétní událost zmiňuje povodně, které Českou republiku zasáhly letos v polovině září. V těchto a podobných situacích již předpokládají zvýšený počet volajících a snaží se posílit služby.
Vtipálci stále volají, ale ne tak často
Na Linku bezpečí se zájemci dovolají během celého dne, na druhé straně linky je stále někdo přítomen, obsazenost se přizpůsobuje podle poptávky. Běžně prý dopoledne a přes noc pracují tři konzultanti, odpoledne a v podvečer klidně až sedm lidí. „Na chatu se snažíme otevírat dvě až tři místnosti najednou,“ upřesňuje Lišková.
Zajímalo nás také, zda se stále najdou tací, kteří volají jen „ze srandy“, kteří chtějí využít, že je volání zdarma, či tací, kteří jen zkouší, jak hovor s Linkou bezpečí může fungovat.
„Těchto hovorů je již málo, a především my i tyto takzvané „testovací hovory“ vítáme. Je to z důvodu, že i „vtipálek“, který Linku bezpečí zkouší, ji může do budoucna potřebovat. Tímto si „osahá“, jak to na lince chodí, že se není čeho bát. My těmto dětem nevynadáme, ponoukneme je, že kdyby v budoucnu linku skutečně potřebovaly, jsme tu pro ně,“ uzavírá Kateřina Lišková.
Ne všichni vědí, že kromě Linky bezpečí, kam mohou volat mladiství do 26 let, existuje také Rodičovská linka, na kterou se mohou obrátit rodiče, kteří potřebují pomoc se svými potomky.