26 °C je zlomová hranice pro sekání trávy

Ani v horkém létě neustává v hlavním městě péče o veřejnou zeleň. Při extrémních teplotách bez přísunu vláhy může docházet po seči trávníku k jeho zežloutnutí. Správa travních porostů v metropoli spadá mezi mnoho různých vlastníků a správců a jejich přístup k údržbě travních porostů se může lišit.

Názory na sekání trávníků v létě vyvolávají i protichůdné reakce. Na jedné straně lidé sekání suchých trávníků kritizují, jinde místa vynechané ze seče považují za lajdáckou práci a nezájem v oblasti péče o veřejnou zeleň.

Metodické doporučení magistrátu

Odbor ochrany prostředí MHMP vydal v roce 2019 metodické doporučení, jak udržovat různé typy travních porostů nacházejících se ve městech v horkých a suchých obdobích roku. Tato metodika byla nabídnuta všem hlavním správcům městských trávníků, včetně všech městských částí, kdy ale každý může k sečení přistupovat jiným způsobem.

Jedno ze základních pravidel, které platí pro pobytové a parkové travnaté plochy, nedoporučuje jejich sekání v případě, že je teplota vyšší než 26 stupňů Celsia, trvá dlouhodobé sucho a není k dispozici závlaha. Seč v takovém případě může plochu dlouhodobě poškodit vznikem prázdných míst, odumíráním jemných částí trávy a rozšířením plevelů v trávníku.

Obecně se doporučuje sekat méně

Převládající snahou je sekat spíše méně, což ale neznamená absenci kosení. Louky je vhodné kosit dvakrát ročně. První seč sena probíhá od druhé poloviny května do konce června a druhá od konce srpna do začátku října.

Pobytové trávníky v parcích, u nichž se předpokládá, že si na ně bude sedat veřejnost, je potřeba sekat pravidelně na kratší výšku.

Většina travnatých ploch ve městech, tedy vegetace lemující komunikace, případně zelené plochy na sídlištích, se pohybují s režimem seče mezi oběma zmíněnými situacemi. Téměř vždy je potřeba provést brzkou první seč, která odebírá energie travám a naopak podporuje kvetoucí byliny. Také se díky včasnému termínu omezí kvetení trav, což je vítaná pomoc zejména pro alergiky.

Technická správa komunikací

Městská společnost Technická správa komunikací má ve své správě více než 37 tisíc travnatých ploch, které celkem zaujímají 5,3 miliony metrů čtverečních. Jedná se především o plochy takzvaných izolačních pásů, tedy o zeleň, která přiléhá a odděluje motoristické i nemotoristické komunikace od dalších ploch.

Zdaleka se však nejedná jen o výše uvedené plochy. Ve správě TSK jsou také parkové trávníky, které se sečou desetkrát ročně ručně vedenými aku sekačkami nebo traktůrky a minimálně čtyřikrát ročně se mulčují.

V období kolem 10. července byly seče ploch ve správě TSK z klimatických důvodů přerušeny.

„Seče byly v minulém týdnu a toto pondělí z naší strany úplně zastaveny. Opětovně jsme je povolili až tento týden, ale se striktním nařízením, že dodavatel musí hlídat teplotu. Platí celoplošný zákaz sekání trávníků, přesahují-li teploty 26°C. Jen výjimečně je možné sekat trávníky pod závlahou, a to vždy mezi sedmou a devátou hodinou ranní. Každý dodavatel musí dodržovat metodiku péče o travní plochy a pokud zjistíme pochybení, tak dodavateli hrozí sankce,“ uvedla pro PrahaIN.cz Barbora Lišková, tisková mluvčí TSK.

Až zaprší, tak se trávník v hibernaci zase zazelená / foto: PrahaIN.cz

I když se v rámci péče o trávníky snaží TSK řídit metodickým doporučením magistrátu a vlastní interní směrnicí a provádí sečení ve vhodných agrotechnických lhůtách, vhledem k extrémním jevům počasí může dojít po seči k zežloutnutí trávníku a jeho hibernaci, která je však dána spíše suchem než vlastním posekáním. S následným přísunem vláhy se trávník opět zazelená.

Lesy hlavního města Prahy

Dalším velkým správcem zeleně je na území metropole městská organizace Lesy hlavního města Prahy (LHMP), která spravuje více než 2.900 hektarů pražských lesů a luk a stará se o významné pražské parky, mezi které se řadí Stromovka, komplex zahrad na Petříně, park na vrchu Vítkově, Letenské sady či obora Hvězda.

„V současném horkém období se naše péče o zeleň soustředí hlavně na zálivku, a to zejména u nových výsadeb dřevin a například také u záhonů letniček. Vzhledem k množství lokalit musíme zalévat od brzkých ranních hodin po celý den. Zaléváme ale cíleně do závlahové mísy a nekropí se listy. Seče trávníků se v horkých dnech neprovádí vůbec. Bylo by to možné, a to jen v omezené míře, u některých trávníků pod závlahou,“ popsala pro naši redakci aktuální péči o zeleň Petra Fišerová, vedoucí oddělení komunikace a propagace LHMP.

„V našich podmínkách poslední dobou již celkem běžně během léta dochází k seschnutí travních ploch, které se ale poté přirozeně obnoví. Na jaře obnovu podporujeme vertikutací, případně přihnojením podle typu trávníku,“ dodala Petra Fišerová.

Stromy mohou v létě reagovat na vysoké teploty shazováním listů, sníží si tím listovou plochu a šetří tak energii a odpařování vody a zvládnou tak přečkat extrémní teploty. Umí si následně vytvořit nové pupeny, ze kterých opět vyraší listy.

Omezené kosení trávníků podporuje biodiverzitu

Mezi výhody trávníků, které jsou koseny pouze omezeně, patří jednoznačně podpora biodiverzity. Mnoho druhů bezobratlých, jejichž housenky a larvy se vyvíjejí na travách nebo bylinách, potřebují získat čas, aby u nich mohl proběhnout celý vývojový cyklus z vajíčka přes larvu, kuklu až po dospělce. Pokud se vegetace pokosí moc brzy nebo se seče provádí v krátkém intervalu, tak se v travních porostech nemůže počítat s výskytem motýlů a mnohých brouků, ploštic nebo kobylek.

Zároveň platí, že méně kosené trávníky pomáhají lépe vyrovnávat teplotní a srážkové extrémy. Nepokosený trávník zadrží podstatně více dešťové doby než trávník pokosený, protože voda se zachytává i v nadzemní zelené části rostlin. Následně tato zadržená voda ochlazuje nejbližší okolí tím, jak se z vegetace odpařuje.

Luční porosty, které jsou koseny obvykle pouze dvakrát ročně, a navíc je při jejich kosení preferována mozaiková seč, hostí větší spektrum druhů rostlin i bezobratlých.