Akademik popsal aktuální stav české vědy

ROZHOVOR: Daňový balíček, který představila vláda Petra Fialy vyvolal v mnoha případech velkou nevoli. Proti se postavila i Akademie věd, která nesouhlasí se snížením výdajů státu na vědu a výzkum. Podle akademie je tato redukce škodlivá. Na konkrétní dopady jsme se ptali iniciátora otevřeného dopisu vládě Michaela Komma.

Jak velký zásah je snížení rozpočtu o 10 procent pro vědeckou obec? 

Samotných 10 procent by byl citelný zásah do rozpočtu českých vědeckých institucí, nicméně teď je to doprovázené vysokou inflací a zvýšenými cenami energií. Předsedkyně Akademie věd profesorka Zažímalová prohlásila, že v reálných cenách se jedná o pokles o 30 procent, což považuji za realistický údaj. To je už samozřejmě pro každou instituci katastrofa, která se neobejde bez propouštění. Česká věda tak bude přicházet o to nejcennější co má, lidský kapitál.

Česká konference rektorů se ve svém dopise obává dopadů na konkurenceschopnost českých vysokých škol, zvlášť v době rostoucí demografické křivky.

Financování české vědy se navíc už několik let nenachází v dobrém stavu. Od roku 2020 klesají výdaje na vědu vztažené k HDP z 0,63 procent (což je zhruba průměr EU) na letošních 0,54 procent. 

V minulých letech byla v ČR vybudována řada moderních výzkumných infrastruktur, které byly financované z prostředků EU (rozdělovaných například skrze operační programy ministerstva školství). Nyní je ale zapotřebí zajistit prostředky na jejich provoz. I tyto peníze v rozpočtu VaVaI chybí.

Konkrétní studii dopadů v tuhle chvíli nikdo nemá k dispozici. S největší pravděpodobností ji neprovedlo ani ministerstvo financí, přestože vláda usiluje o realizace veřejných politik založených na datech.Takový přístup považuji za nehorázný amatérismus. Jedná se prostě o primitivní, plošný škrt v rozpočtu.

Jaké výzkumy mohou být pozastaveny na základě tohoto snížení? Můžete uvést konkrétní příklady?

Dovolím si tuto otázku otočit, pokud dojde naráz k omezení rozpočtů Akademie věd, vysokých škol, GAČRu i TAČRu, tak si nedovedu představit výzkum financovaný z veřejných zdrojů, kterého by se tento škrt nedotkl. Myslím, že to dopadne tak, že se dopad rozdělí mezi všechny vědní disciplíny, spíše než že by některé z nich byly deprioritizovány a výzkum v dané oblasti úplně ustal. Odliv financování ale může znamenat, že již nebude možné provádět výzkum na světové úrovni, to totiž vyžaduje mít moderní vybavení a špičkové odborníky. Modernizace přístrojů bude to první, co se škrtne a nepochybuji, že řada vědců a vědkyň, především z řad těch nejschopnějších, se začne poohlížet po práci v zahraničí. V nestabilním prostředí, kdy se každý rok řeší, kolik bude, nebo nebude peněz, se dobrá věda dělá těžko. V oblasti základního výzkumu tak budeme dosahovat méně skutečně převratných objevů, vydávat méně publikací v těch nejlepších časopisech a následně budou mít čeští vědci i menší šance získat prestižní zahraniční granty jako například ERC. Již loni hrozila kvůli zvýšeným cenám energií odstávka, například špičkového laserového centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech.

Na poli aplikovaného výzkumu se tak zmenší šance na transfer nových vynálezů do praxe. Česká ekonomika tak bude mít ztížený přechod od ekonomiky montoven autodílů k výrobě s vysokou přidanou hodnotou, což jde opět proti deklarovaným vládním prioritám. Budeme tak podle mého názoru nadále vězet v ekonomické pasti, kdy i při prakticky plné zaměstnanosti nemá stát dostatek peněz.

Z dopisu je patrné, že se jedná o bludný kruh. Vláda sice ušetří, ale zároveň se zvýší vnitřní dluhy vědeckých institucí. Můžete toto téma čtenářům přiblížit?

Je zcela naivní si představovat, že se výkon nějaké instituce zlepší, když jí snížíte rozpočet. Proškrtat se k prosperitě prostě nejde. Snížení rozpočtu v prvním sledu povede k zastavení investic a oprav. Vědci si nebudou moci pořídit nové moderní vybavení a nebudou se opravovat budovy, ve kterých pracují. Tím vzniká vnitřní dluh instituce, protože ty budovy nakonec opravit bude nutné a současné přístroje také jednou doslouží a bude potřeba je nahradit, ale jen se to odloží do příštích let a dost možná to bude následně stát více peněz.

V roce 2008 vláda již jednou tyto škrty provedla a vedlo to k prohloubení ekonomické krize. Co přesně se v tomto období dělo a co tyto škrty měly za konkrétní následky?

Cesta škrtů se skutečně již v minulosti vyzkoušela a měla dopad na celou společnost. Podle mého názoru tehdejší vlády tak dlouho vyhrožovaly drastickými omezeními, až se jim podařilo vyděsit lidi natolik, že ti přestali nakupovat a místo toho šetřili. To mělo následně významný negativní dopad na ekonomiku. Pokud si dobře vzpomínám, tak to v ČR prodloužilo ekonomickou recesi o dvě čtvrtletí ve srovnání s okolními zeměmi. Myslím, že to je věc, na kterou zapomíná řada politiků i ekonomů, že stav ekonomiky neovlivňují jen nějaké abstraktní ukazatele, ale i chování spotřebitelů. Stejný scénář může klidně nastat i nyní. S tím rozdílem, že úspory budou navíc znehodnocovány vysokou inflací. 

V oblasti VaVaI bylo toto období spojeno s politickou snahou převést peníze z oblasti základního výzkumu do výzkumu aplikovaného. Zároveň bylo ale přinejmenším v té době rozdělování peněz na aplikovaný výzkum značně nedokonalé. Financovaly se i evidentní nesmysly, zároveň docházelo zřejmě i k vědomým dotačním podvodům (například stavby některých vědeckotechnických parků). Dodnes v této oblasti neexistuje účinná kontrola toho, jestli se vynaložené peníze v této oblasti skutečně promítnou do nějakého zlepšení například v průmyslu. Stát tak posílá miliardy korun soukromým firmám na vývoj a inovace (například skrze programy ministerstva průmyslu a obchodu) jako bianco šek. Já mám podezření, že se ve skutečnosti jednalo, a dodnes jedná, o skrytou formu dotací vybraných soukromých subjektů. Rozdělování peněz na průmyslový výzkum loni kritizoval i nejvyšší kontrolní úřad. 

Česká republika tak zaostala ve snaze přejít k výrobě s vyšší přidanou hodnotou, založenou hlavně na transferu vědeckých poznatků do praxe. Konkurenceschopnost tak stále stavíme na levné pracovní síle a daňovém dumpingu, což se odráží na stavu státní pokladny, i mzdách, které stále zaostávají za průměrem EU.

Michael Komm je místopředsedou Fóra Věda žije!, je zástupce pro vědy o neživé přírodě. Zároveň pracuje v Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR, pracuje na oddělení tokamak a zabývá se interakcí plazmatu se stěnou tokamaku za pomocí simulací i experimentů.