foto: Archív Zdeňka Sluky, se svolením/Jan Havrda při archeologické dokumentaci na Ďáblickém hbitově
Myšlenka a úsilí těch, kteří chtějí důstojně pochovat ostatky obětí nacistického a komunistického režimu, pohřbených na Ďáblickém hřbitově, je správná a zaslouží si podporu. Je ale důležité postupovat velmi uvážlivě. Otevření hrobů musí nejdříve předcházet velmi důkladný archivní výzkum. Redakci PrahaIN.cz to sdělil Jan Havrda, vedoucí oddělení archeologického výzkumu Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Praze.
Jan Havrda je zkušený profesionál. Právě jeho tým v roce 2014 na hřbitově v Ďáblicích našel a úspěšně vyzvedl ostatky katolického kněze Josefa Toufara, kterého příslušníci STB v roce 1950 u výslechů umlátili k smrti.
Posléze bylo jeho tělo tajně pohřbeno do společného hrobu na Ďáblickém hřbitově. „Nalezení ostatků pátera Toufara bylo úspěšné, neboť se dochovala fotokopie polohové knihy. A díky svědectví či plánků. V roce 2020 jsme se neúspěšně pokusili, na žádost paní Mašínové, nalézt ostatky její maminky Zdeny Mašínové starší. Místo, kde jsme hledali, určila sama dcera, a to podle svědectví z roku 1956. Přes snahu historiků se tehdy nepodařilo najít v archivech žádné dokumenty, které by upřesnily lokalizaci hrobu,“ řekl naší redakci Jan Havrda.
Maximální opatrnost
Proto je podle jeho slov důležité, aby v první fázi hledání ostatků v masových hrobech byly shromážděny dostupné dokumenty, zachycená svědectví a podobně.
„Je velmi předčasné uvažovat o otevření společných hrobů bez podrobného archivního výzkumu. Musíme mít opravdu jistotu, že v místech, která se budou otevírat, skutečně leží ostatky hledaných osob. Ďáblický hřbitov představuje obrovskou plochu. Je národní kulturní památkou a má nejvyšší stupeň ochrany právě proto, že jsou zde pohřbeny oběti totalitních režimů. Proto musíme postupovat s maximální opatrností a pietou,“ zdůraznil archeolog.
Psali jsme
Téměř deset tisíc občanů už připojilo podpis pod peticí k žádosti o nalezení a vyzdvižení těl národních hrdinů a odbojářů proti totalitním…
V této souvislosti uvedl, že archivní výzkum bude představovat dvě části. První je podrobné zkoumání archívů z období nacistické okupace. Tady upozorňuje na velmi důležitou okolnost. „Není doloženo žádnou dokumentací, že na Ďáblickém hřbitově jsou skutečně uloženy ostatky obětí, které přišly o život v období okupace před rokem 1943. Podle svědectví správce hřbitova, také podle fotokopie obálky polohové knihy začali Němci pohřbívat své oběti v Ďáblicích až v srpnu téhož roku. Je tedy spíše méně pravděpodobné, že zde najdeme ostatky výsadkářů, kteří zlikvidovali Reinharda Heydricha. A zřejmě ani další oběti nacistů před rokem 1943. Němci pravděpodobně všechny ostatky přikázali spalovat v krematoriích,“ upozornil Jan Havrda.
Ostatky Milady Horákové zřejmě v Ďáblicích nejsou
Z období komunistického teroru existuje řada dokumentů.
Na hřbitově by se podle něj měly nacházet ostatky více než stovky lidí, které komunisté připravili o život. Zároveň ale upozornil na množství nepodložených informací.
„Na Ďáblickém hřbitově není pohřbená doktorka Milada Horáková, jak se snad mnozí domnívají. V archívech o tom neexistuje žádný záznam. Historici se spíše kloní k tomu, že její ostatky nařídili spálit v krematoriu a pak je pohřbili na tajném místě,“ řekl naší redakci Jan Havrda.
Hromadné hroby na Ďáblickém hřbitově jsou podle jeho slov mimořádně citlivou záležitostí, jsou součástí našich tragických dějin 20. století, jedná se o místo s unikátně dochovanou a navíc později nenarušenou autenticitou.
„Každý slušný člověk si přeje, aby oběti nacistického nebo komunistického režimu měly důstojné místo posledního odpočinku. Pokud ale nebudou shromážděny dostatečné důkazy, není možné jen tak něco zkoušet na hřbitově otevřít. Pokud archívy nepřinesou dostatek podkladů a důkazů, tak by možná bylo lepší masové hroby neotvírat a místo důstojným způsobem upravit. Jak už jsem ale řekl, je to velmi těžké a citlivé. I proto nesmíme udělat chybu,“ dodal Jan Havrda.
Petice
Redakce PrahaIN.cz v únoru informovala o tom, že více než deset tisíc občanů připojilo podpis pod peticí k žádosti o nalezení a vyzdvižení těl národních hrdinů a odbojářů proti totalitním režimům z neoznačených masových hrobů Ďáblického hřbitova.
Petiční výbor tvoří Michal Švarc, Pavel Černý, Karel Polata, Jaroslav Čvančara a Ondřej Vetchý.
Zastupitel městské části Prahy 8 a spoluiniciátor petice Michal Švarc (Patrioti) ve svém prohlášení uvedl, že vznikla z obavy o osudy stovek pozůstatků hrdinů, jejichž těla jsou dodnes v hromadných hrobech Ďáblického hřbitova.
S autory petice jednal předseda vlády Petr Fiala. Po setkání přislíbil, že na Úřadu vlády vznikne skupina složená z odborníků, historiků a zástupců veřejných institucí. Jejím úkolem bude napravit tuto historickou křivdu.