Arogantní rytíř ze Zlatého hradu poražen. Praha zažila svérázný protest proti Pentě

22. 06. 202419:11
Arogantní rytíř ze Zlatého hradu poražen. Praha zažila svérázný protest proti Pentě
foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz/Souboj rytíře Pentalota a bájné postavy Prahada symbolizoval souboj s developery.

REPORTÁŽ: Praha se vrátila do feudálních poměrů, kdy rozhodují jen ti nejbohatší. Takovou paralelu si zvolila umělecká protestní skupina Jezevky. Skupina těchto lidí už léta kritizuje bytovou politiku hlavního města. Tentokrát si za místo svého protestu vybrali roh ulic Havlíčkovy a Na Florenci.

Tady vyrostl na pár hodin obraz středověkého jarmarku s žongléry, čajovnou a místem, kde se daly vykládat karty. Jenže ze Zlatého hradu (Nová Masaryčka) vyšel na chůdách zlatý rytíř Pentalot, symbol nejbohatších developerů, kteří prý nemyslí na zájmy běžných obyvatel. Do cesty se mu však postavila mýtická postava Prahada, která symbolizovala ochránce Prahy.

U Masaryčky byl nakonec rytíř ze Zlatého hradu poražen. Čarodějové, kteří mu pomáhali, vtrhli do nedávno otevřené budovy a vyvěšili zde plakáty a letáky proti developerské společnosti Penta.

V reálném životě ale ten boj tak jednoduchý nebude. Ví to nejlépe sama mluvčí umělecké protestní skupiny Jezevky Eliška Málková, která je v občanském povolání architektkou a urbanistkou.

Jste členy uměleckého kolektivu Jezevky. Proti čemu bojujete?

Bojujeme za obyvatele, kteří stále ztrácejí právo na hodnotné město, na plnohodnotné bydlení a život v metropoli. Vidíme to všude okolo – krize bydlení, která se neřeší, naopak se stále ještě prohlubuje. Vznikají obří stavební projekty, které mají jediný cíl – znovu zvýšit podíl luxusních bytů, určených většinou ke krátkodobému pronájmu. Jsou to všechno stavební projekty, které jsou finančně naprosto nedostupné pro většinu lidí.

Ve svých protestech velmi často používáte termín gentrifikace. Musím se přiznat, že úplně netuším, co si pod tímto termínem představit.

Gentrifikace je termín označující sociálněkulturní změny, tento proces je víc než patrný v řadě našich měst, i v Praze. Jde o situaci, kdy bohatší lidé nakupují nemovitosti v lokalitách, které zatím příliš neprosperovaly.

To mě ale nezní jako úplně špatné řešení.

To není všechno. Gentrifikace způsobí, že v lokalitě naroste průměrný příjem a sníží se počet obyvatel žijících v jednom bytě. To se projeví tím, že tam začnou vyrůstat luxusní kavárny, restaurace, začnou mizet běžné provozovny a následně se tlak projeví zdražováním.

To vyhání nízkopříjmovou skupinu obyvatel. Jejich byty se stanou objektem dalšího nákupu ze strany bohatších lidí. To zničí další skupinu běžných provozoven a služeb a pořád dokola. Takže nakonec nám vznikne prostor, ve kterém je spousta luxusních kanceláří, hrstka drahých bytů a pár exkluzivních kaváren. Zcela mrtvý prostor.

Prostor před Novou Masaryčkou se proměnil ve středověký jarmark, který vrátil Prahu do období feudalismu. 

Vy jste teď zacílili své protesty konkrétně proti jednomu z největších developerů, společnosti Penta. Proč právě proti ní?

Penta je typický příklad developera, který staví hodně, staví v podstatě pouze exkluzivní a luxusní věci a netají se tím. V blízkosti těchto projektů zcela mizí běžné a potřebné služby. Společnost se pohybuje často na hraně zákona. Každý, kdo sledoval politické dění na Slovensku, tak si uvědomuje, že Penta byla namotána do slovenské kauzy Gorila. Nejinak je tomu i u nás. Stačí se podívat na projekt Nová Masaryčka.

Architektonicky nádherná budova v centru Prahy…

Ale za jakou cenu. Vznikl takzvaný zlatý hrad s nejdražšími cenami kanceláří v Praze. Nenakoupíte si tu nic. Průzkumy dokázaly, že touto monstrózní výstavbou tu vznikl vlastně jeden z největších tepelných ostrovů v Praze. A navíc stavbou Penta prolomila limity určené městem, které najednou už nemusejí platit. Mluvím o prolomení limitů, že žádné novostavby v centru města nepřesáhnou výšku 40 metrů.

Teď se ale vkrádá otázka, jak tedy řešit bytovou výstavbu v Praze. Na jednu stranu je logické, že pokud se do stavby pustí developerský gigant, sežene snadněji finance…

Na to asi neexistuje jednoznačná a jednoduchá odpověď. Je to řada navzájem propojených problémů. Nejde rozhodně jen o to bezhlavě navyšovat bytový fond. Je potřeba, aby se města a obce začaly snažit o to, aby vznikaly byty, které zůstanou v jejich majetku. Dnes se často kvůli novým projektům upravují územní plány. Developerské velkolepé stavby vznikají i tam, kde původně měly být odpočinkové zóny, či byl prostor pro dopravní stavby. V některých zemích Evropy platí, že pokud se mění územní plán kvůli novému projektu, město automaticky získává 20 až 30 procent bytů. U nás se spokojíme s tím, že nám postačí nějaký příspěvek na výstavbu školky. To je málo. A v neposlední řadě je všechno na zodpovědnosti developera. Je na jeho svědomí, zda staví kvůli extrémnímu zisku, nebo zda chce stát u vzniku zajímavého a funkčního města.

Protest umělecké skupiny Jezevky se uskutečnil ve stejný den, kdy pražští zastupitelé rozhodovali o případné další výstavbě v lokalitě pražského hlavního nádraží. Společnost CR-City, ve které jsou mimo jiné zastoupeny i České dráhy a společnost Penta, uvažují, že se celý prostor nádraží zastřeší a vyroste tu nová čtvrť. Proti výstavbě se na jednání postavila organizace Arnika, ze zastupitelů poté Piráti, ale také například Hana Kordová Marvanová (BPP). 

„Neříkáme, co tam bude, a nezařizujeme konkrétní změnu. Začínáme pořizovat a prověřovat, co tam může být, aby to mohlo být případně lepší než teď. Nedomnívám se, že jizva kolejí je to, co bych tam chtěl mít dalších 100 let. Neříkám, co tam chci, ale říkám, co tam nechci,“ uvedl na jednání Tomáš Pek (TOP09). Pro návrh se vyjádřila například Alexandra Udženija. K hlasování však nakonec nedošlo, jednání ustoupilo dalším pevně daným bodům programu.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných