Autem do Bibione: Hrůza se jmenuje Dolní Dvořiště

REPORTÁŽ: Bibione, Caorle, Lignano a Lido di Jesolo. To jsou pro našince nejoblíbenější a nejnavštěvovanější letoviska v severní Itálii. Ročně jsou cílem tisíců Čechů. Řada z nás na sever Itálie jezdila jako děti, nyní tam naopak bereme s sebou ty svoje. My jsme zavítali do Bibione po několika letech a byli jsme příjemně překvapeni.

Všechna zmíněná města jsou od sebe vzdálená jen pár kilometrů a leží pod Benátkami v benátské riviéře. Důvodů, proč jsou natolik oblíbená, je několik. Relativně krátká dojezdová vzdálenost, která se dá zvládnout za několik hodin autem, levné ubytování, krásné a dlouhé písečné pláže s pozvolným vstupem do moře. Nabízené služby jsou na daleko vyšší kvalitě, než tomu bylo dříve.

Za nás můžeme říct, že jsou srovnatelné, mnohdy i lepší než drahé letecké zájezdy do různých evropských letovisek.

Z Prahy je to zhruba 750 kilometrů. My jeli přes České Budějovice, Linec, Salzburk, Villach a Udine. Nejhorší cesta je již tradičně na hraniční přejezd v Dolním Dvořišti.

Bylo to dlouhé, otravné, nudné, jedním slovem hrozné. Dostat se na hraniční přechod nám trvalo tři a půl hodiny. Z něj už pak jenom pět hodin, a to je cesta dlouhá přes 500 km. 

Že se zde někdy dočkáme dálnice, musíme stále jen doufat. Poté najedete na dálnici a prakticky z ní sjedete až na sjezdu na italskou Latisanu.

Na maják míří denně stovky turistů. Autor: PrahaIN.cz

Letovisko na bažině

Do Rakouska je nutné zakoupit dálniční známku, která vyjde na deset dní na 9,9 €. Pak ještě musíme počítat s poplatky za průjezd tunely, které stojí 13,5 €. Pak ještě zaplatíme za dálnice v Itálii, při nájezdu na ní si vezmete z automatu lístek a platí se na sjezdu na mýtných branách až podle toho, kolik kilometrů ujedete. My platili lehce přes 11 €. Za poplatky tak v přepočtu zaplatíte zhruba 850 korun. Pak samozřejmě nesmíme zapomenout na pohonné hmoty. My za obě cesty ujeli zhruba 1.500 kilometrů a benzín nás vyšel na necelé čtyři tisíce. Za obě cesty jsme tak zaplatili necelých pět tisíc.

Rozhodně doporučujeme vyrazit jindy než v sobotu, kdy se střídají turnusy a sjezdy z dálnice a příjezdové cesty do měst jsou téměř vždy velmi ucpané.

Bibione bylo v minulém století uměle vybudované na bažinách, dnes má zhruba tři tisíce stálých obyvatel. V létě se ale počet lidí, kteří se zde pohybují, zestonásobí. V zimě a na podzim se ale Bibione promění v město duchů.

Promenáda v centru. Autor: PrahaIN.cz

My zvolili první týden v září, moře bylo příjemně vyhřáté, pláže volné, ale lidí rozhodně málo nebylo. Vzhledem k tomu, že českým dětem prázdniny skončily, Čechů zde moc nebylo. Převažovaly rodiny z Rakouska, Německa a také mnoho Italů. Ti všichni ještě prázdniny měli.
Pláže v Bibione jsou majitelem modré vlajky, ta je symbolem mezinárodního ocenění za ekologii a ochranu životního prostředí. Získají ji pláže, které zaručují udržované prostředí, čisté moře, pláže a vysokou kvalitu služeb.

Čistota

Za nás to můžeme potvrdit. Velké množství různých občerstvení, celá řada sportovního využití pro dospělé i děti. Odpadkové koše na tříděný odpad na každém kroku, na samotné pláži tak na nepořádek narazíme minimálně. Moře je také velmi čisté, mělké s pozvolným vstupem, který je i díky jemnému písku ideální pro malé děti.

Každé odpoledne, když už lidé pláž opouštěli, se zde pohybovala celá řada údržbářů, kteří rovnali lehátka, zavírali deštníky, ráno pak najely stroje, které vyčistily a zarovnaly vstup do moře.

Pláže nebyly přeplněné. Autor: PrahaIN.cz

Několikrát denně také místní rozhlas připomínal, že je zakázáno kouření a lidé mají třídit odpad.

Pláže v Bibione se staly vůbec první nekuřáckou zónou v Itálii. Pro kuřáky jsou vyhrané malé kuřárny v zadní části pláže. Vzhledem k velikosti pláže jsme čekali, že budou přeplněné kuřáky, byli jsme ale překvapeni, že si cigaretu vychutnávalo vždy jen pár lidí. Na pláži jsme odhozený nedopalek neviděli. Na informační ceduli, která kouření zakazuje, je uvedeno, že celkem 27 procent všech odpadků, které se zde dříve sesbíraly, byly právě nedopalky.

Kdo chce využít lehátka a slunečník, musí si za ně připlatit. Kdo slunečník nepotřebuje a platit nechce, může si rozložit ručník před nebo za deštníky.

Otazník u toalet

Kdybychom přeci jenom měli zdůraznit negativum, zmíníme minimum toalet a nepříjemný odér na těch, které jsou dostupné.

Většina Čechů, kteří do Bibione přijíždí, míří do pronajímaných apartmánů, kde se o jídlo musí postarat sami. Většinou si něco dovezou, něco koupí na místě a pak si uvaří a někdy vyráží do restaurací. Tento typ ubytování vychází velmi dobře finančně, týden dovolené u moře může stát i větší rodinu opravdu jen pár tisíc korun.

My byli ubytováni v hotelu se snídaní, na oběd jsme nechodili a večeře jsme si dopřávali v restauracích v centru letoviska. Nebudeme zmiňovat jména jednotlivých podniků, protože si myslíme, že nikde nebudete odcházet zklamaní.

Vyzkoušeli jsme pizzu, mořské plody, těstoviny i různé saláty a pečená masa. Pochutnali jsme si všude. Ve všech podnicích jsme za dvě hlavní jídla, litr vody a dvě skleničky vína platili v přepočtu okolo tisíce korun.

Ještě drobné upozornění. V Itálii má velké pivo jen 0,4 litru a většinou stojí okolo 4-5 €. Takové posezení v hospodě, na které jsme zvyklí z Čech, se tak může pěkně prodražit.

Návštěva oblíbeného letoviska nás velmi mile překvapila a určitě se brzy vrátíme.