„Báli jsme se, že děti budou platformu zneužívat,“ říká spoluzakladatel online schránky důvěry

Online schránka důvěry v podobě aplikace Nenech to být (NNTB) už funguje na 44 fakultách a více než 2.000 základních a středních školách. Drtivá většina oznámení se týká šikany, studenty ale trápí také sexuální obtěžování či psychické rozpoložení spolužáků.

Aplikace Nenech to být slouží jako nástroj pro oznamování šikany, sexuálního obtěžování a dalších nekalostí, které mohou žáky a studenty v průběhu studia potkat. Jednoduchá a uživatelsky přívětivá aplikace už od roku 2017 zprostředkovala přes 8 tisíc podnětů. K dispozici je například studentům Univerzity Karlovy, České zemědělské univerzity nebo Slezské univerzity.

„Drtivá většina oznámení se týká šikany. S tou se žáci setkávají nejčastěji verbální formou, následovanou fyzickou a kyberšikanou. Mimo to se objevovalo i sexuální obtěžování a upozornění na psychické rozpoložení dětí v kolektivu. Poslední zmíněná upozornění ukazují, že si děti všímají toho, jak se cítí jejich spolužáci a spolužačky, vnímají negativní signály jako sebepoškozování, deprese nebo sebevražedné myšlenky, ale nevědí, co s tím. Proto se formou aplikace a bezpečné možnosti anonymního oznámení obracejí na dospělé, kteří s tímto problémem budou jejich spolužákům či spolužačkám umět pomoci,“ uvedl na dotaz naší redakce Jan Sláma, jeden ze spoluzakladatelů NNTB a CEO společnosti FaceUp Technology, která za NNTB stojí.

Devadesát procent oznámení je anonymních

Studenti mohou oznámení podávat anonymně, nebo pod svým jménem. Jak nám ale potvrdil Jan Sláma, v devadesáti procentech jde o anonymní podněty. „Pokud jsou podněty podány v anonymním režimu, není jméno oznamovatele známé nikomu,“ doplnila pro PrahaIN.cz Alžběta Trusinová z NNTB.

Všechna oznámení z aplikace putují přímo ke školou pověřené osobě, která má oznámení na starosti. Zpravidla je to děkan či děkanka, popřípadě ombudsman.

Školy mají o oznamovací kanál zájem zejména kvůli whistleblowingovému zákonu, který vešel v platnost v srpnu. Firmám a institucím nad 250 zaměstnanců ukládá povinnost zavést vnitřní oznamovací kanál, který umožní podávat podněty na závažné přestupky nebo trestné činy.

Zneužívání nefunguje, podněty nejdou přímo k učitelům

Naši redakci také zajímalo, jestli studenti a žáci aplikaci nezneužívají k hloupým žertům, jak tomu bývá v případě fyzických schránek důvěry či jiných podpůrných linek. Odpověď byla záporná, i když se zakladatelé podobného trendu obávali.

„S ničím takovým jsme se nesetkali. Když jsme platformu zakládali, báli jsme se, že děti budou platformu zneužívat jako například Linku bezpečí. Ale tady ten vtip nefunguje, protože by odpověď nedostali v reálném čase po telefonu. Podněty se podávají písemně a žáci vědí, že chodí k výchovnému poradci a ne k učiteli, takže nemají důvod dělat si na této platformě z učitelů legraci – protože ti to ani nečtou,“ upřesnil Jan Sláma.

Šikanu řeší více než polovina škol

Podle tematické zprávy, vydané Českou školní inspekcí, byla v posledních třech letech šikana mezi žáky alespoň jednou řešena na 57 procentech základních škol a na 63 procentech středních škol. Jak ale zpráva dále uvádí, nemusí se vždy nutně jednat pouze o nárůst případů, vyšší číslo může být také důsledkem toho, že případy se více identifikují.

O prevenci šikany na školách se přitom snaží nejen samotní učitelé, ale také školní psychologové a metodici prevence. Nejlepší prevencí je podle nich posilování dobrých vztahů a tolerance.

„Nejlepší prevencí proti šikaně je podporovat vzájemně dobré vztahy ve třídním kolektivu. Učitelé by měli vést žáky k toleranci, respektu a odpovědnosti. Měli by je zapojit do řešení problémů, navést je na cestu řešení konfliktů, která je v souladu s právními normami a pravidly slušného chování. Žáci by si měli být vědomí toho, že se podílí na tvorbě bezpečného prostředí, ve kterém mezi nimi a učitelem panuje důvěra,” vysvětlila letos v březnu pro redakci PrahaIN.cz třídní učitelka a metodička prevence z jedné ze soukromých pražských škol.

Na vysokých školách přibývá sexuálního obtěžování

Na vysokých školách je vzrůstajícím problémem sexuální obtěžování. Vyplývá to z dokumentu zveřejněného Karlovou Univerzitou. S nějakým druhem sexuálního obtěžování se podle něj setkalo asi 78 procent studentů. Nejčastěji šlo o projevy genderového obtěžování, nevhodné poznámky, sexuální vtipy či komentáře na tělo a vzhled.

Více než polovina studujících, asi 54 procent, zažila nevhodné poznámky o ženách a mužích nesouvisející s vykládanou látkou. Průzkumy hovoří o urážlivých a zesměšňujících projevech o odlišných dispozicích pro různé obory a aktivity. Často však byly vysloveny se zdánlivou nadsázkou či humorem. Proto se proti nim studenti často neohrazují a ani je zprvu nevnímají jako nepříjemné. Nesouhlasné pocity si uvědomují až s časovým odstupem.