„Běž se radši klouzat.“ Před 155 lety to nejodvážnější z lidí konečně udělali

18. února 1868 založila bezejmenná skupinka pražských nadšenců Lední klub. To byl sice oficiální název, nicméně veřejnost těmto „bláznům“ neříkala zpočátku jinak než klouzačský spolek. Přesně před 155 lety totiž první obyvatelé metropole propadli kouzlu bruslení.

Možná se to nezdá, ale na začátku to byla výsada bohatší vrstvy. Chudým, a hlavně chudým dětem, stačil led a podrážky vlastních bot. Ti bohatší si už mohli dovolit šlajfky. Jednalo se vlastně o naostřené kovové nože, které se přišroubovávaly či přivazovaly k obyčejným zimním botám koženými řemínky.

Nejdřív jen muži, ženy se jen koukaly

Dnes by se řeklo, že bruslení byla vlastně laciná záležitost. Nicméně podle dnešního slovníku na ní participovalo už tehdy mnoho lidí v „přípravném týmu“. Nejprve bylo nutné shrabat sníh ze zamrzlé hladiny Vltavy. Za pomoci dřevěných radlic se o to starali tzv. ledoví muži, kteří ohraničili plochu kluziště navážkami odstraněného sněhu. Kromě toho patřilo také k jejich povinnostem pomáhat s uvazováním či připevňováním šlajfek. A v neposlední řadě udržovali oheň v plechovém sudu, nad kterým si honorace poté hřála prochladlé ruce. Když k tomu připočteme ještě flašinetáře, který k jízdě na bruslích vyhrával a další skupinku, která rozvěšovala lampiony, když se setmělo, máme tým už kompletní.

Zpočátku nebylo v mravně pevné české společnosti záhodno, aby žena slušného vychování navlékla na nohy šlajfky a dělala na ledové ploše tajtrdlíky. Zkrátka brusle pro ženy nebyly. Jenže jejich obliba neustále rostla a sílila, a tak i tento gendrový předsudek vzal brzy za své. Na ledovou plochu vtrhly první ženy. Co si budeme povídat, kroky to byly značně nejisté. Zvláště když si představíme, že jediným možným oblečením byla vlastně zimní dlouhá hutná a škrobená sukně, která byla často navíc zdobená mašlemi nebo tkalouny. Ledoví muži měli tak zase o práci navíc. Dívce či ženě z lepší společnosti vrazili do ruky dlouhé dřevěné bidlo, žena se jím odrážela od ledové plochy a ještě k tomu jí členové asistenčního týmu podpírali a jistili.

Když už společnost přimhouřila oči nad mladými ženami na bruslích, brzy se na led chtěly vrhnout i ty starší. A s nimi přišla další práce. Starším ctnostným ženám se nedoporučovalo na bruslích jezdit ze zdravotních důvodů, nicméně pokud chtěly tento pocit zažít, ledoví muži pro ně měli připravené speciální křeslo. To mělo brusle přidělané ke spodní části a po usednutí se mohlo rázem šup i se stařenou na kluzký led.

Bruslení byla společenská událost

Bruslení se brzy stalo vítanou společenskou událostí, kde se navazovaly kontakty a dokonce se na bruslích namlouvalo a lovili se ženiši či nevěsty.

Dvanáct let po vzniku Ledního klubu založil Josef Rössler Ořovský, který byl považovaný za prvního českého bruslaře a hokejistu, Bruslařský klub. A mohlo se začít soutěžit v rychlobruslení a brzy také i v krasobruslení. V té době se mu však říkalo ozdobné bruslení a bylo velmi populární.

Místo na bruslení bylo tehdy jen na zamrzlé Vltavě. Bruslilo se v blízkosti dnešního mostu Legií na Žofíně. Když nebyly mrazy tak silné, aby vstup na led byl bezpečný, řešilo se to tak, že se vytvářely umělé ledové plochy na vlhkých loukách a trávnících. A to se stávalo znovu na ostrově Žofín, na Štvanici nebo na přilehlých loukách. Ten, kdo něco ve společnosti znamenal, si pak dokázal vytvořit soukromé kluziště na vlastní zahradě.

Na první zimní stadion čekali Pražané až do roku 1931. Vyrostl na Štvanici.

Jak se brusle změnily

A jak se situace s bruslením změnila za těch dlouhých 155 let? Dnes už si žádné šlajfky na nohu nešroubujeme. Brusle se kupují ve specializovaných obchodech. Známe ty speciální na hokej, krasobruslení i rychlobruslení. A to nemluvíme o speciálním sportovním oblečení.

Na Vltavě se bruslit moc nedá. Během lidského věku zažijeme totiž jen pár let, kdy řeku během tuhé zimy pokryje bezpečná vrstva ledu. Zato přibylo míst, kde se dá bruslit téměř celoročně. Rozrostl se počet zimních stadionů. V Praze jich je několik: Zimní stadion Na Hvězdě, Nikolajka, Hasa, Kobra, Eden, zimní stadion Škoda Icerink, dvě haly na Výstavišti a zimní stadion v Letňanech. Kromě toho můžeme své bruslařské umění vyzkoušet i na několika dočasných venkovních kluzištích. Ty najdeme v letošní zimní sezoně Na Vypichu, na náměstí 14. října na Smíchově, na Střížkově, na Pankráci a v lokalitě River Rink v Karlíně.

Pro vznik tohoto textu posloužila především paměť autora a dále web Pražské informační služby a weby sportovních zájmových organizací.