Blíží se nejposvátnější den v roce. Vrchní pražský rabín vysvětluje jeho význam

ROZHOVOR: Za měsíc oslaví pražská židovská komunita takzvané Vysoké svátky. Přípravy trvají téměř dva měsíce. „Vysoké svátky jsou pro nás obdobím hlubokého duchovního zamyšlení a pokání,“ řekl serveru PrahaIN.cz vrchní pražský rabín David Peter.

Vysoké svátky (hebrejsky Jamim Noraim) patří k nejvýznamnějším obdobím židovského náboženského roku. Tvoří je dva klíčové svátky: Roš hašana (židovský Nový rok) a Jom kipur (Den smíření).

Letos období Vysokých svátků začíná večer 23. září. Židovské obce po celém světě v tu dobu vítají Nový rok, tentokrát 5786. K tradičním zvykům patří troubení na šofar, které zaznívá v synagogách, a také podávání jablek s medem jako symbol přání sladkého a dobrého roku. Na 2. října připadá Jom kipur, považovaný za nejposvátnější den v židovském kalendáři. Tento svátek je dnem hluboké duchovní reflexe, pokání a smíření. Židé v tento den drží přísný půst, zdrží se jakéhokoli jídla i pití, a účastní se dlouhých bohoslužeb a modliteb v synagogách. Období mezi Roš ha-šana a Jom kipur je označováno jako Deset dnů pokání. Podle židovské tradice je to čas, kdy má každý člověk příležitost usmířit se s Bohem i se svými bližními, napravit vztahy a začít nový rok s čistým štítem.

Blíží se konec léta a členové Pražské židovské obce zahajují přípravy na oslavu Velkých svátků. Lze vysvětlit, čím jsou pro vás tak významné?

Pokusím se. Takzvané Vysoké svátky, tedy Roš hašana a Jom Kipur, vnímáme jako nejvýznamnější židovské duchovní svátky. Nejsou oslavovány jásáním, jak to někteří lidé dělají na Silvestra, ale modlitbami a duchovním stavem člověka, který přijímá skutečnost, že končí starý rok a začne rok nový. Proto máme svátky Roš hašana, tedy Nový rok a posléze Jom Kipur, Den smíření. Vysoké svátky jsou pro nás obdobím hlubokého duchovního zamyšlení a pokání.

Každý rok mají Vysoké svátky jiný datum. Proč je židovský kalendář pohyblivý?

To je spíše otázka na člověka, který rozumí světovým matematicko-výpočetním systémům toho, kterého roku. Pokud řekneme, že výchozí rok je evropský, podle gregoriánského kalendáře, tak se nám zdá, že je to pohyblivé. Zkráceně: gregoriánský kalendář je přizpůsoben Slunci. Není přizpůsoben Měsíci. Kdežto kalendář muslimský, je přizpůsoben Měsíci, ale není přizpůsoben Slunci. Židovský kalendář je kombinací dvou samostatně odlišných systémů rotací a cyklů jak Slunce, tak i Měsíce. Je to takový kompromis. Je to samozřejmě mnohem složitější, ale na to jsou odborníky matematici, kteří by to laikům dokázali lépe vysvětlit. Přiznám se, že kdysi jsem se celý tento systém učil, ale úplně jsem všechno nepochopil. Expertem na tuto oblast byl významný pražský rabín Jicchak ben Šimšon ha-Kohen Katz. V Praze působil v 16. a 17. století a byl významným matematikem a vlastnil i tabulky potřebné k těmto výpočtům. Je pohřben na Starém židovském hřbitově na Josefově. Jak už jsem konstatoval, pro laiky vypadá židovský kalendář pohyblivě. Z pohledu židovského se pohybuje kalendář nežidovský.

Vysoké svátky letos začínají 23. září a jako první oslavíte příchod Nového roku. Vysvětlíte nám podrobnosti?

Ano. Začínáme Novým rokem, tedy svátkem Roš hašana. Jde o hluboce duchovní svátek a jeho součástí je také téměř čtyřhodinová modlitba. Kromě modliteb a slavnostní bohoslužby je součástí Roš hašana také příprava pokrmů, které symbolizují štěstí, hojnost, zdraví a blahobyt v příštím roce. Na hostině se také jedí jídla slazená medem.

Následuje Den smíření. Z duchovního pohledu jde o velmi hluboký a vážný svátek.

Ano, je to tak. V předvečer se scházíme v synagogách, abychom slyšeli Kol Nidre, což je slavná středověká modlitba. Pak následují velmi dlouhé modlitby. Každý Žid by měl Jom kipur promodlit a projít duchovní obnovou sama sebe před tváří Boží. Modlitby začínají ráno v 8 hodin a končí v 9 hodin večer. Součástí svátku Jom kipur je také přísný půst, který trvá 25 hodin. Nejí a nepije se nic. Začíná se západem slunce den před Jom kipurem a končí setměním v den Jom kipuru. Během předchozího svátku Roš hašana se otevírá Kniha živých a mrtvých a před Božím soudem se zamýšlíme, co s námi i s celým světem v dalším roce bude. Během svátku Jom kipur se to pak utvrdí. Zároveň jsou všichni přítomní v synagoze zapsáni do Knihy života na další rok.

Několik dní po ukončení Vysokých svátků začíná svátek Sukot, který je známý jako Svátek stanů. Jde také o svátek plný radosti.

Je to tak. Svátek Sukot připomíná putování prvních generací Izraelitů po poušti a jejich život ve stanech po útěku z Egypta. Zároveň ale je to také svátek sklizně. Proto je tento svátek veselý, šťavnatý a radujeme se. Tento slavný svátek trvá sedm dní a oslavujeme jej v dočasném přístřešku nazvaném suka.

Na Sukot téměř navazuje svátek Simchat Tóra.

Ano a jde o velmi významný svátek. Ostatně důležité jsou všechny svátky. Tím, že je Simchat Tóra tak trochu nalepená pod Svátek stanů, lidé nevnímají, že jde o svátek samostatný a důležitý. Simchat Tóra, v překladu Radost z Tóry, slavíme osmý den od zahájení Svátku stanů. Jde o druhý exilový den svátku osmého dne zastavení. Původně se v Judeji přečetlo Pět knih Mojžíšových (Tóra) během tří let. V určité době byl ale přijat zvyk z babylónského zajetí čtení Pěti knih Mojžíšových za jediný rok. Na Simchat Tóra tedy slavíme ukončení ročního cyklu čtení Tóry tím, že začíná nový rok. Jen pro upřesnění, do babylonského zajetí se Židé dostali po deportaci z Království Judského do Babylonu za vlády Nabukadnesara II. Návrat do Judska byl Židům povolen až po dobytí Babylonie Peršany.

Při svátku Simchat Tóra vychází členové židovské obce ze synagogy na ulici. Je vynesen svitek Tóry a celá obec tančí a jásá. Proč se tento rituál děje?

Tímto svátkem sdělujeme svému okolí, že právě dočítáme Boží dílo. Čtení Pěti knih Mojžíšových (Tóry) bylo právě dokončeno a bude začínat nový cyklus čtení. To je úžasné. Dožili jsme se okamžiku, kdy jsme Tóru dočetli a teď jsme s těmi, kteří budou začínat čtení nové. Oslavami i zpěvem tak dáváme najevo radost. A pokud člověk prožívá velkou radost, tak se chce podělit s celým světem. Tak to bylo od nepaměti v našich komunitách zvykem. Židé vycházeli do ulic a radovali se, protože dostali jako dar něco úžasného.

Jak náročné je připravit Vysoké svátky, které patří mezi vrcholné okamžiky života Židovské obce v Praze?

Děláme vždy společně s mými kolegy vše proto, aby se během Vysokých svátků nic nepokazilo a aby byli lidé spokojení. Přípravy Vysokých svátků trvají téměř dva měsíce. Řešíme například, kdo bude kantorem na bohoslužbách, rozepisujeme časy, kdy budou začínat a podobně. Řešíme všechny technické věci, aby šlo všechno jako po másle. Po svátcích mám pokaždé velkou radost z toho, že lidé mohou svátky důstojně oslavit. Mám také vždy dobrý pocit, když je na Vysoké svátky plná Staronová synagoga. A že lidé, kteří Vysoké svátky přišli oslavit, se cítí dobře. To je nejdůležitější.