Blíží se rozhodnutí ministra dopravy o budoucnosti železničního mostu na Výtoni

Správa železnic má k dispozici analýzu mezinárodní poradenské skupiny JASPERS, která potvrzuje jako ekonomicky i technicky nejvýhodnější variantu řešení havarijního stavu železničního mostu výstavbu nového tříkolejného mostu. Proti ní se staví památkáři, kteří preferují řešení zachování mostu jako kulturní památky. Konečné rozhodnutí v této věci sdělí ministr dopravy do konce roku.

Jak se uvádí v tiskové zprávě Správy železnic, železniční most z roku 1901 je součástí důležitého železničního spojení ze západu republiky na pražské hlavní nádraží a odtud dále na východ. Špatný technický stav mostu aktuálně ovlivňuje průjezd vlaků, který je výrazně omezen. V blízké budoucnosti navíc dvě koleje kapacitně nevykryjí zvýšenou poptávku na traťový provoz.

Vítězný návrh vyvolal vlnu nesouhlasu

Správa železnic v listopadu loňského roku představila vítězný návrh podoby železničního mostu, která vzešla ze soutěžního dialogu dvanácti architektonických týmů. Vítězný návrh společnosti 2T engineering nepočítá se zachováním původních ocelových oblouků, ale jen se třemi kamennými pilíři. Na mostovku navíc přidává třetí kolej, což také bylo jedním ze základních kritérií vyhlášené soutěže.

Od momentu zveřejnění vítězného návrhu se mezi částí laické i odborné veřejnosti zvedla vlna nesouhlasu s jeho novou podobou. Požadavek na opravu mostu a zachování původní nýtované ocelové konstrukce našel oporu i ve faktu, že most je od roku 2004 kulturní památkou.

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) ve snaze rozšířit dialog k budoucí podobě železničního mostu inicioval svolání odborného technického kolokvia v únoru letošního roku. Jeho účastníci potvrdili vážné poškození mostu a shodli se též na tom, že jeho oprava je technicky a finančně náročná. Většina z nich by jako řešení preferovala stavbu nového mostu.

Analýza JASPERS

Vzhledem k množství přetrvávajících názorů na zachování a opravu mostu se Správa železnic rozhodla zadat zpracování posudku renomované mezinárodní instituci, která je iniciativou Evropské komise, Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj.

Expertní tým JASPERS porovnal obě varianty a ze závěrů jeho studie vyplynulo, že stavba nového tříkolejného mostu může být minimálně o 40 procent levnější než rekonstrukce a může být dokončena až o 1,5 roku dříve. Rozdíly v nákladech činí asi 1,1 miliardu korun ve prospěch novostavby, která navíc pravděpodobné dosáhne i nižší úrovně hluku a vibrací.

Důležitým závěrem analýzy také je, že rekonstrukce starého mostu by prodloužila jeho životnost pravděpodobně asi jen o třicet let, zatímco životnost nového mostu by byla minimálně sto let.

Památková ochrana železničního mostu

Správa železnic tak konstatuje, že pokud by se rozhodovalo pouze na základě technických a ekonomických kritérií, vedlo by rozhodnutí na základě dostupných odborných podkladů k jasné volbě pro nový most. Výtoňský železniční most je však od roku 2004 také kulturní památkou, která je součástí Pražské památkové rezervace zařazené na seznam světového dědictví UNESCO.

Národní památkový ústav (NPÚ) je odbornou sekcí českého systému památkové péče. Jeho pracovníci vydávají posudky, ale nemají pravomoc něco povolit nebo zakázat. Správním orgánem je odbor památkové péče pražského magistrátu, který se řídí v rámci úředních rozhodnutí takzvaným písemným vyjádřením NPÚ. Takový posudek je součástí každého stavebního zásahu, který se týká kulturních památek.

V případě železničního mostu vydal NPÚ stanovisko k závěrům technického kolokvia v březnu letošního roku. Konstatoval v něm, že uvítal částečnou shodu přizvaných odborníků ve zveřejněných závěrech, že oprava historické ocelové konstrukce nad řekou je možná.

Jejich většinový názor, že s ohledem na vysokou technickou i ekonomickou náročnost rekonstrukce a její kratší životnost lze historickou konstrukci vyměnit za novou, však NPÚ nesdílí. Uvedené argumenty nemají v tomto případě převážit nad veřejným zájmem na zachování kulturní památky. NPÚ v celém probíhajícím průběhu jednání o budoucnosti mostu preferoval opravu ocelové obloukové konstrukce, případně provedení její kopie.

„Naše stanovisko je stále stejné. Do určité míry chápeme snahu Správy železnic, ve věci jsme vycházeli nadstandardně vstříc a bavili se nejméně o třech základních variantách. Nyní je míč na straně Ministerstva dopravy, které by mělo do konce roku vynést nějaké rozhodnutí,“ uvedla pro redakci PrahaIN.cz Andrea Holasová z Národního památkového ústavu a dodala, že se správního řízení účastnili po celou dobu v maximální možné míře se záměrem udržet diskusi.

Poslední slovo bude mít ministr dopravy

Nyní se čeká na rozhodnutí ministra dopravy, jaké řešení vybere. Následně podle toho Správa železnic může pokračovat v přípravě projektu, kdy bude muset projít správními řízeními pro územní a pro stavební rozhodnutí. Pokud se podle společnosti začne s přípravami v prvním čtvrtletí příštího roku, je reálné zahájení stavby v roce 2026 s dokončením v roce 2029.

„Opravdu platí, že do konce roku v této věci padne ze strany ministerstva nějaké rozhodnutí, jak s výtoňským mostem dál,“ potvrdil naší redakci František Jemelka, tiskový mluvčí ministerstva dopravy.