„Brácha říká, že jsem úplně blbá na matiku,“ hodnotí žáci končící školní rok

28. 06. 202412:21
„Brácha říká, že jsem úplně blbá na matiku,“ hodnotí žáci končící školní rok
foto: Pixabay licence, autor: steveriot1/Škola, ilustrační foto

ANKETA: Naši rodiče pobírali v zaměstnání dvakrát měsíčně peníze. Nejprve zálohu a následně dobírku. Pro všechny žáky a studenty je vlastně pololetní vysvědčení takovou zálohou, a to červnové, které si brzy přinesou ze školy, jakousi dobírkou za jejich píli, talent a vědomosti.

Vysvědčení ukazuje, jak si naše ratolest vede ve škole, zda látku chápe, jak byla snaživá a pilná. To všechno se dá očima učitele vměstnat do pěti známek, kde jednička je odměna za ten nejlepší výkon a pětka znamená, že doma rozhodně veselo nebude.

Mnoho rodičů i pedagogů má dojem, že tolik informací o studijních počinech žáka nelze vmáčknout do pouhých pěti známek a jejich slovních ekvivalentů (výborně, chvalitebně, dobře, dostatečně, nedostatečně), a tak některé školy už místo známek vypisují slovní ohodnocení.

Svět je ale rozpolcený, a to i co se týká známek. Pětistupňovou stupnici sice mají ve většině Evropy, ale například Rusko či země Balkánu mají pětku jako nejlepší známku. Šestistupňovou klasifikaci má Německo, kde jednička znamená stejně jako u nás výbornou, ale ve Švýcarsku je na šestistupňové stupnici nejlepší známkou právě šestka.

A v USA nebo v Kanadě čísla neexistují, dávají se tu písmena, kdy A+ je bezkonkurenčně nejlepší známkou. Ví to každý, kdo sleduje osudy šprtky Lisy v seriálu Simpsonovi.

Vysvědčení se v našich podmínkách objevilo až s reformami Marie Terezie v roce 1774, a není tedy výmyslem učitele národů Jana Ámose Komenského, jak se dříve mylně uvádělo. Ten byl právě naopak zastáncem slovního hodnocení.

A když se náhodou vysvědčení nepovede? Pro rodiče to většinou znamená zatnout zuby a v duchu přetrpět nával vzteku. Často pomůže, když si vzpomeneme na vlastní studijní úspěchy či neúspěchy. Jindy je dobré si uvědomit, že například Bohumil Hrabal měl na konci primy v roce 1926 na gymnáziu na vysvědčení šest pětek. A co z něj vyrostlo? Vystudoval právničinu, a ještě se stal jedním z nejprodávanějších českých spisovatelů.

Anebo si udělat s potomkem výlet do Maďarska a vzít si vysvědčení s sebou. V Maďarsku je totiž pětka tou nejlepší známkou, jakou mohou žáci na vysvědčení přinést domů.

Blížícího se konce školního roku jsme využili k anketě s žáky jedné smíchovské základní školy. Neptali jsme se ale na známky, ale na to, který předmět jim nejvíce pije krev a který jim při vyučování nejvíce chybí.

Sedm názorů nám možná ukáže, co si děti o škole myslí a kam míří v myšlenkách.

Ester, 4. třída: „Nemám moc ráda matematiku. Počítat mě nebaví a nejde mi to. Hrozně ráda bych měla předmět, kde bych se naučila, jak se hezky oblékat, česat a líčit.“

Ester doprovází její kamarádka Jitka. Jsou to spolužačky, a tak stejné otázky pokládáme i jí: „Mě taky nebaví matika. Brácha říká, že jsem na ni úplně blbá. Chtěla bych předmět, kde bych se naučila starat o pejska, o kočičku nebo třeba jenom o morče. Mám hrozně ráda zvířátka a chtěla bych být veterinářkou.“

Zastavujeme se u maminky se školákem. Jmenuje se Ládík a chodí do 5. třídy: „Nemám rád výtvarku a hudebku. Bavilo by mě, kdybychom chodili se školou ven a učili se víc o věcech venku. Myslím si, že by to bylo lepší.“

Kousek dál se dáváme do řeči s dalšími dvěma o něco staršími žáky. Jmenují se Ladislav a Alex a končí sedmou třídy. První má slovo Ladislav: „Nebaví mě čeština. Neumím psát eseje a tak. Raději bych měl víc technických předmětů a třeba i něco o sociálních sítích.“

„Největší nuda je dějepis,“ říká Alex a pokračuje: „Tomu vůbec nerozumím a nezajímá mě. A víc počítačových hodin bych bral.“

Do sedmé třídy chodí i Aneta, ta by mohla každému učiteli udělat radost: „Já mám ráda všechny předměty. Jen by některé mohly být víc záživné. Brala bych ještě jeden jazyk navíc. Cizí jazyky mám ráda, až budu velká, tak budu překladatelka.“

Nakonec si necháváme Petra. Letos končí osmou třídu a příští rok se bude hlásit na střední: „Mám rád ty předměty, kde můžeme vzájemně i s učitelem diskutovat. Takže mě moc nebere čeština nebo matika. A chybí mně víc společenských věd. Ty bych chtěl studovat.“

A jen tak pro zajímavost. Vzpomenete si ještě, jak vypadalo vaše vysvědčení z šesté nebo sedmé třídy? A co tehdy pilo krev ve škole vám?

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných