Branná výchova ve školách? Pláštěnka, rouška a igelitové pytlíky v chlebníku, pamatují dnešní padesátníci
foto: Hans Štembera / PrahaIN.cz/Jana Černochová
Kdo ji nezažil aspoň jednou na vlastní kůži, neuvěří! Branná výchova byla do roku 1991 běžnou součástí školních osnov. A děti měly jistotu, že ten den se do školy nepotáhnou s aktovkou. Sraz byl ve třídě, každý žák měl na sobě teplákovku, odsouzenou ke zničení. Třídní učitelka spočítala žáky a vyrazilo se. Do přírody.
Na předem určeném místě jsme na sebe navlékli pláštěnky. Igelitové pytlíky na nohách i na rukách zajistili gumičkou. Přes nos a pusu si zavázali šátek nebo chirurgickou roušku. Školy jednoduše řečeno neměly na plynové masky pro všechny žáky. Už tenkrát (v 80. letech minulého století) nám přišlo vtipné, že by nás měla tato improvizovaná výstroj uchránit před jaderným útokem. Ten simulovala odpálené dýmovnice. Někdy i dvě.
Branná výchova jako symbol socialismu
Po roce 1991 se už nikdy nenašla vůle zavést brannou výchovu jako samostatný předmět do školních osnov. Možná, nesprávně považována za symbol socialismu. Kdo by na nás útočil zbraněmi hromadného ničení?
V současné době – bez ohledu na vývoj na Ukrajině - se některé pražské školy soustředily na vzdělávání svých žáků v rizikových situacích. Městská část Praha 6 například dlouhodobě spolupracuje se školícím střediskem Life Rescue. Jeho lektoři učí děti první pomoci.
„Žákům chceme poskytnout více vzdělání v bezpečnostních tématech. V jiné formě, než tomu bylo za socialismu. Chceme, aby si děti odnesly z kurzů, co potřebují,“ sdělila radní Prahy 6 pro školství Marie Kubíková (ODS).
Radní pro školství Prahy 2 a ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se netají přáním prosadit do škol výuku základů přežití při různých haváriích nebo požárech.
Psali jsme
Modrožlutá vlajka nad Poslaneckou sněmovnou a ryčná hymna s názvem Ukrajina ještě nezemřela v jednacím sále na začátku jednání vytvořily kulisu…
Hasiči opět v první linii
Dnešní obdobou branné výchovy je projekt nazvaný Ochrana člověka za mimořádných událostí (OČMU). Je součástí několika vzdělávacích programů a každá škola si tak může zvolit konkrétní náplň.
Vzdělávání v rámci OČMU má na starosti Hasičský záchranný sbor (HZS). Před pandemií školil žáky každodenně. Pak přišel pro hasiče zákaz takového styku s veřejností. A ten dosud stále platí.
„Školy už se nám znovu ozývají. Mají zájem o školící programy. Ve stejném měřítku jako před pandemií,“ vysvětluje koordinátorka preventivně výchovné činnosti pražských hasičů Luďka Palzerová.
Autor: Martin Formáček
Psali jsme
Situace romských rodin prchajících před válkou z bombardované Ukrajiny není jednoduchá. Problémům a rasismu čelí ve své rodné zemi i v Polsku,…
Tagy
Speciály