foto: Martin Kavka (archiv), se svolením/Martin Kavka před novináři
ROZHOVOR: S koncem roku skončila další jedna velká éra. U Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy po třiceti letech skončil hasičský vyšetřovatel Martin Kavka. Poslední roky zde působil taky jako tiskový mluvčí. Na tuto životní etapu teď vzpomíná v rozhovoru pro server PrahaIN.cz.
„Je to samozřejmě moje srdcovka,“ říká bez dlouhého přemýšlení Kavka, když přijde na řadu téma působení u hasičů v Praze. „Třicet let pracovat u jedné firmy, konkrétně u pražských hasičů, to bych zdůraznil, je to opravdu srdcová záležitost. Hodně jsem se tam toho naučil. Odcházím v dobrém a pořád jsem s nimi v kontaktu. Pokud budou potřebovat, rád jim pomohu,“ vzkazuje.
Prý už nebylo možné dělat tolik věcí najednou, ačkoli se nejednalo o snadné rozhodnutí. „Bylo to těžké rozhodování. Asi půl roku jsem pomáhal Správě železnic, do toho jsem jako mluvčí pomáhal na generálním ředitelství a už toho na mě bylo možná moc. Správa železnic mi pak dala dobrou pracovní nabídku a novou výzvu, informovat veřejnost o mimořádnostech na železnici. Přišlo mi to jako zajímavá nabídka a asi už člověk potřeboval nějakou změnu. Dlouhodobě nešlo dělat několik věcí najednou,“ vysvětluje.
S Martinem Kavkou vzpomínáme na jeho zážitky u hasičů. Nejdřív probíráme bizarní situace, které jako mluvčí i hasičský vyšetřovatel zažil. A nikoho nejspíš nepřekvapí, že během třiceti let ve službě jich je požehnaně.
Ohniště pod autem či rituál v hotelové vaně
„U pražských hasičů jsem dlouhá léta, konkrétně 27 let, dělal hasičského vyšetřovatele. Lidé zkrátka dělají zvláštní věci, které nechápeme. Když je ta zima, tak pamatuji, kdy jeden člověk nemohl nastartovat auto, byly totiž mrazy. A on pod ním rozdělal oheň, aby zahřál motor. To je taková vzpomínka k zimě,“ krčí rameny. „Ale pamatuji také na jednoho zahraničního turistu z exotické země, který si dělal speciální rituál v hotelovém pokoji. Ve vaně, která byla plastová, a tak začala hořet,“ pátrá v paměti.
Dodává také, že se jako mluvčí roky snažil lidem na Vánoce doporučovat, aby nedávali prskavky na vánoční stromky. „Ukazovat jim, že od toho prakticky shoří celý byt. Ale lidé tomu stále nevěří a stále to dělají.“
„Vzpomínám také na požár střechy České národní banky. To bylo přesně v den, kdy se hokejisté vraceli z Nagana a byl to zároveň jeden z prvních vyšetřovatelských požárů, které jsem řešil sám. Podílel jsem se také na vyšetřování požáru levého křídla Průmyslového paláce,“ dodává.
Roky dřiny
Z pozice mluvčího pak zažil pravděpodobně nejemotivnější záležitost při požáru hotelu v Náplavní ulici, kde zemřelo několik lidí.
Martina Kavky se mimo jiné ptáme na proměnlivost případů během třicetileté kariéry. Zajímá nás především, jaké přicházejí trendy, či které naopak zcela zanikly.
„Ve většině případů je to podobné. Samozřejmě se vytrácí takové ty věci spojené s dobou. Přibývá požárů aut, protože jich je stále víc kolem nás. Vzpomínám také, že starší kolegové si ještě pamatují požáry sklepů, kde bylo uhlí, ale to už je třicet let, kdy leckdy bylo ve sklepech činžovních domů složené uhlí, to se dnes už nevidí. A samozřejmě přibyly požáry elektroinstalací, akumulátorů, různých koloběžek, kol, mobilů, powerbank a podobně,“ popisuje.
„Pak jsou tady samozřejmě i nové výzvy, jako je fotovoltaika či elektromobilita, i když ta, co se týká statistik, zatím nemá tolik případů. Viděli jsme několik případů, kdy hořelo elektroauto, ale nebylo to nic velkého. Jeden jediný byl trochu větší, to byl ten podzemní v garáži,“ uzavírá.