Čas se má řídit podle Boha, nikoliv podle vola, říká odpůrce letního času Aleš Strnad

ROZHOVOR: Zavádění letního času, který před více jak týdnem skončil, prý dnes nemá žádné opodstatnění. Ekonomický přínos je minulostí, jde prý o umělé zasahování do přirozeného stavu. „Evropští politici by konečně měli vzít rozum do hrsti a čas sjednotit pro celou Evropu,“ řekl serveru PrahaIN.cz odpůrce letního času, správce Mariánského sloupu v Praze Aleš Strnad.

Kdy vás poprvé napadlo, že zavádění letního času není v pořádku?

To už je hodně dlouho, ještě kdysi v dobách socialismu. V jedné malé jihočeské vesnici na Táborsku jsem přišel na návštěvu ke známému, který měl svoje hospodářství. Řekl jsem, že mu jdou špatně hodiny, že si doma zapomněli posunout čas. Ještě jsem to zdůraznil a myslel jsem, že dostanu pochvalu za všímavost. Jejich odpověď byla ale tehdy pro mě téměř šokující. Řekli mi: „My se tady s ohledem na hospodářství řídíme časem podle Boha, ne podle vola. Nic v roce neměníme, a měnit nikdy nebudeme.” Dlouho jsem na tuto větu zdravého selského rozumu, vlastně i odvahy nemohl zapomenout. Dodnes se mi vždy dvakrát za rok tento příběh vybaví, když posouvám ručičky hodin z důvodu změny času tam na jaře a zpět teď na podzim a snažím se, jako každý, této změně nějak přizpůsobit.

Proč je to pro vás po tolika letech teď tak důležité?

Mezitím běžely roky a já jsem se stal nezaslouženě správcem Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze. Pokud to nevíte, tak úžasný a dramatický příběh tohoto našeho prvního a nejznámějšího sloupu v Čechách se pojí i s tím, že tento sloup je navíc gnómón. Ukazatel času, který vždy ukazoval, bohužel dnes již pouze někdy ukazuje pravé poledne. Odborníci, kteří občas přicházejí k Mariánskému sloupu uprostřed Prahy, kterému se také někdy říká střed celé Evropy, se přiklánějí ke stanovení používání času původního zimního astronomického, a to pro celou Evropu jednotně. Poukazují i na fakt, že zdejší gnómón, jež svým stínem ukazuje pravé poledne na vyznačený poledník právě v této době, tak zároveň ukazuje, který čas je ten nejpřirozenější. Bylo to tak v minulých dobách, nyní a může to platit i pro celou Evropu. Vždyť připusťme, že tady na tomto místě bije pomyslné evropské srdce, z kterého by mělo všechno vycházet.

Jsou i lidé, kterým letní čas nevadí. Proč si myslíte, že ten původní čas je nejlepší?

Důvodů je mnoho. Byly časy, kdy lidé ručičky na kostelních hodinách řídili právě podle slunce tak, jak vždy sklouzlo po místním poledníku. I dělení dne na hodiny, na dvakrát dvanáct hodin ráno a večer, bylo a je také věcí dohody. Není to výsledkem nějakého vědeckého zákona. Dvanáctkou, kterou lidé vepsali do ciferníku hodin, si připomínají, že ta číslice symbolizuje přirozenou úplnost a dokonanost. Odbije-li dvanáctá, je konec rána, stejně jako konec večera. Dvanáct hvězdiček nalezneme na svatozářích soch Panny Marie po celé Evropě, ale také, a to zdůrazňuji, na vlajce Evropské unie.

Nezapomínáte na ekonomický přínos letního času?

Všichni víme o diskuzích, které se v Evropě stále vedou o tom, který čas pro evropské časové pásmo jednotně používat, bez toho, že by se měl měnit. Energetická potřeba tohoto opatření ze 70 let minulého století i tisíciletí už podle odborníků dávno pominula. To znamená, že je tedy na čase věc uvést do společného a všemi používaného jednotícího stavu.

Pokud ale aktuální potřeba minula, není to vlastně jedno?

Není. Ukončily by se tím ty bezbřehé úvahy o všelijakých vlivech na lidské biorytmy a na celkové zdraví, když se čas každý rok dvakrát mění. O zvířatech nemluvím, jak už víme, ta se na nějaké lidské kejkle s časem mohou jen nechápavě dívat svými němými tvářemi a žít si dál podle dob a časů, které stále běží svým přirozeným tempem. Politikům napříč Evropou v tomto bodě skutek utekl a stále se nemohou domluvit na tom, zda se mají trvale vrátit k zimnímu času, anebo si podržet letní. Další z toho vyplývající řeči, například proč by poledne v rámci jednoho pásma mělo určovat Slunce na pražském poledníku, a ne na poledníku bruselském, považuji za mlžení a snahu o věci se záměrně nedohodnout. Ke stejnému neměnnému času v našem evropském pásmu nás vede i dnešní překotná doba se svým rozvojem dopravy, mezinárodním obchodem a počítačově řízenými systémy. Shoda na tom, že v rámci pásma bude vždy a všude stejný čas, má tedy i velký a opodstatněný ekonomický význam.

Ovšem mezi politiky jednotný názor zatím není.

Samozřejmě máte pravdu. Evropští politici by ale měli vzít rozum do hrsti a přihlédnout k výše uvedeným argumentům. Měli by i zvážit to, že si to většina Evropanů přeje a zavést tento nejpřirozenější astronomický čas trvale a jednotně pro celou Evropu. Naši předci se dokázali na časování shodnout a my dnes ukazujeme pravý pak. Každý jednotící počin by měl být v dnešní době přece vítaným krokem.

Letní čas byl krátce zaveden v době první světové války, v českých zemích začal platit 30. dubna 1916, nařízení bylo platné pro celé Rakousko-Uhersko. Druhé období již bylo trochu delší, letní čas vstoupil v platnost v roce 1940 a se zimním se měnil až do roku 1949. Jeho opětovné zavedení bylo důsledkem ropné krize, začal platit v roce 1979 a trval vždy půl roku. Od roku 1996 se Česko přiklonilo ke zvyklostem Evropské unie a prodloužilo ho na sedm měsíců, začíná na konci března a končí na konci října. Debaty o zrušení střídání času se v Evropské unii otevřely v roce 2018, za posledních šest let se ale nic nezměnilo.