Čekací doby na domovy seniorů v Praze mohou překročit osmnáct měsíců

Poptávka po volných místech v domovech pro seniory v Praze je dlouhodobě vysoká. V hlavním městě je registrováno několik desítek poskytovatelů této sociální služby. Volná místa nejsou a na umístění se musí čekat. V redakci jsme zjišťovali, jakým způsobem se žádosti o pobyt vyřizují, jak dlouho to trvá a jaké jsou ceny za ubytování a stravu.

Podle údajů Českého statistického úřadu počet obyvatel v hlavním městě ve věku nad 65 let kolísal v letech 2019 až 2021 mezi 251 až 253 tisíci. Tento segment Pražanů představuje přibližně 20 procent celkové populace v metropoli.

Pro seniory, kteří s přibývajícím věkem, nebo z důvodu horšícího se zdravotního stavu ztrácí schopnost žít samostatně, se nabízí možnost využít pobytové sociální služby v sociálních zařízeních, nejčastěji v domově seniorů nebo v domově se zvláštním režimem, kde se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění nebo osobám se stařeckou demencí či Alzheimerovou chorobou.

Cena za poskytované služby

Podle platné legislativy, kterou představuje zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, jsou stanoveny limity pro úhradu částky za bydlení a stravu.

Poslední aktualizace vyhlášky proběhla v lednu letošního roku. Částky za bydlení jsou zastropované ve výši 280 korun, maximum za celodenní stravu činí 235 korun. Aktuálně se u nás tak platí nejvýše 515 korun za den pobytu v domově seniorů bez ohledu na to, zda je jeho zřizovatelem magistrát, městská čtvrť nebo jiná právnická osoba.

„Strava a ubytování je hrazena nejčastěji z důchodu klienta. Podle zákona o sociálních službách mu musí zůstat alespoň 15 procent pro vlastní potřebu. V případě, že po splnění této podmínky nestačí jeho příjmy na úhradu poplatků za ubytování, využívá se možnosti doplatku třetí stranou, typicky rodinou,“ uvedl pro naši redakci Radek Schindler, metodik služeb sociální péče na pražském magistrátu, který patří mezi největší provozovatele sociálních služeb tohoto typu v hlavním městě.

Příspěvek na péči

Osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby poskytuje stát příspěvek na péči a podílí se tak na zajištění sociálních služeb při zvládání jejich základních životních potřeb. Podle rozsahu závislosti se poskytuje ve čtyřech stupních, od lehké až po úplnou závislost. Výše příspěvku začíná v případě prvního stupně na částce 880 korun, v posledním stupni je finanční pomoc ohodnocena na 19 200 korun.

V případě, že je někdo s přiznaným příspěvkem na péči přijat do domova se zvláštní péčí, tak podle zákona náleží celá částka sociálnímu zařízení, které je poskytovatelem péče.

Volná místa nejsou

V Domově pro seniory Elišky Purkyňové v Praze 6, kde je celková kapacita pobytové služby 292 lůžek, není momentálně žádné volné místo. Podle vyjádření Aleny Pakostové, zástupkyně ředitelky a vedoucí sociálního oddělení, se každé uvolněné místo obratem do týdne obsadí nějakým zájemcem.

„Dobu čekání žadatele na umístění nejde jednoznačně určit, posuzuje se ad hoc podle jeho sociální situace a jeho zdravotního stavu. Někdy to trvá dva měsíce, někdy půl roku,“ uvedla pro naši redakci Alena Pakostová a dodala, že v těchto případech probíhají také jednání sociální pracovnice, staniční sestry a lékařky, kdy se společně snaží vybrat mezi kandidáty vhodnou osobu do společného pokoje tak, aby si budoucí spolubydlící navzájem vyhověli.

Klíčové je místo trvalého pobytu

„Počet schválených žádostí k umístění je u nás aktuálně 313. Rozhodujícím kritériem je místo trvalého pobytu, vzhledem k tomu, že nás zřizuje magistrát, musím dát vždy přednost někomu z Prahy. Přednost dostane i osamělý člověk, který žije sám doma a už se nezvládá o sebe postarat,“ doplnila Alena Pakostová.

Úhrada za pobyt a celodenní stravu je v Domově pro seniora Elišky Purkyňové stanovena na částku 485 korun za den.

Čekací doba na pobyt je individuální

Ministerstvo práce a sociálních věcí provozuje registr poskytovatelů sociálních služeb, kde lze nalézt všechny provozovatele, kteří poskytují pobytové sociální služby. Mezi přibližně třiceti sociálními zařízeními na území metropole jsme zde našli kontakt na Domov seniorů v Ďáblicích, jehož provozovatelem je také pražský magistrát a zeptali se na to, jak dlouho bude čekat žadatel, který patří do příslušné cílové skupiny a splňuje podmínky pro pobyt.

„Poptávka je velmi vysoká a uvolněné místo je velice rychle obsazeno. Čekací doba se nedá odhadnout, neboť se každá žádost posuzuje individuálně. Přihlížíme jak k bodovému ohodnocení dle kritérií daných zřizovatelem, tak k aktuální potřebnosti a sociální situaci žadatele. Nedá se zde přesně ani určit, jaké kritérium má nejvyšší váhu při rozhodování. Jedná se o jakýsi součet nepříznivých situací, okolností a stavů,“ popsala naší redakci situaci Zuzana Kovaříková, vedoucí sociálního úseku Domova pro seniory v Ďáblicích.

Momentálně tu mají 629 zaevidovaných žádostí pro službu Domov pro seniory s kapacitou 172 klientů, pro službu Domov se zvláštním režimem je to 175 žádostí s kapacitou 15 lůžek. Vzhledem k plánované rozsáhlé rekonstrukci poloviny hlavní budovy se navíc chystá dočasné snížení počtu ubytovaných klientů. Od letošního února se platí za jeden den ubytování 280 korun a úhrada za celodenní stravu přijde na 217 korun, dohromady 497 korun za den pro obě poskytované služby.

Domov pro seniory Malešice

Podobná situace s dosažitelností poskytovaných služeb jako v předchozích případech je i v Domově pro seniory v Malešicích. V současné chvíli zde nedisponují žádným volným místem a v případě jeho uvolnění je toto ihned obsazováno z evidence žádostí o umístění.

„Cílovou skupinou a kritérii pro přijetí do Domova pro seniory Malešice jsou senioři s trvalým bydlištěm v Praze, příjemci starobního důchodu, kteří z důvodu změn svého zdravotního stavu, úrovně soběstačnosti a individuální sociální situace nemohou setrvat v domácím, přirozeném prostředí, a to ani za podpory rodiny a návazných terénních sociálních služeb. Žádosti mimopražských seniorů jsou k evidenci přijímány pouze v případě volné kapacity,“ uvedla Radka Horáčková, pracovník vztahů k veřejnosti Domov pro seniory Malešice.

Cílovou skupinou a kritérii pro přijetí do Domova se zvláštním režimem, takzvaného Alzheimer centra, jsou senioři trpící Alzheimerovou nemocí, popřípadě jiným typem demence. Celková kapacita obou zařízení je 248 lůžek.

„Do Domova pro seniory máme v evidenci 968 žádostí a do Domova se zvláštním režimem 229 žádostí. Čekací doba se pohybuje od několika měsíců až do 1,5 roku, v případě Alzheimer centra ještě déle. Záleží na počtu uvolněných míst a skladbě evidovaných žadatelů,“ dodala pro PrahaIN.cz Radka Horáčková.

Od 1. května bude upravena cena za ubytování za jednolůžkový pokoj, v obou typech domovů se bude platit 260 korun a celodenní strava vyjde na 225 korun. 

Soukromé společnosti uvádějí kratší čekací lhůty

Mezi významné nestátní poskytovatele sociální služby domov pro seniory a domov se zvláštní péčí patří společnost SeneCura, která provozuje v Česku celkem sedmnáct sociálních zařízení. Poskytuje v nich i pobytové služby pro seniory trpící Alzheimerovou chorobu či jinou formou demence. V Praze má tři SeniorCentra v lokalitě na Slivenci, na Klamovce a ve Štěrboholech.

„Kapacita našich domovů na Slivenci a Klamovce je zcela zaplněna, ve Štěrboholech je téměř naplněna. V našich pražských domovech záleží čekací doba na tom, jaké místo se uvolní. Zda požaduje zájemce jednolůžkový, nebo dvoulůžkový pokoj a jakou přesně potřebuje sociální službu. U dvoulůžkového pokoje pak platí pravidlo, pokud klienti nejsou pár, že se vždy ubytovávají klienti a klientky stejného pohlaví. Čekací lhůta může být pak týden, ale i půl roku,“ uvedl pro PrahaIN.cz Miloslav Klíma, regionální ředitel skupiny SeneCura, který má na starosti mimo jiné všechny pražské domovy.

Počet evidovaných žádostí se liší od jednotlivých zařízení a jedná se o rozpětí od necelé desítky až po necelou stovku žádostí na jeden domov. „Rozhodné kritérium pro přijetí je potřebnost sociální péče u daného zájemce. V případě Prahy nezáleží při výběru klientů na místě trvalého pobytu. Sociální služba Domova se zvláštním režimem je napříč regiony poptávaná častěji než Domov pro seniory. Měsíční úhrada klienta za ubytování a stravu se řídí platnou vyhláškou a v současné době činí 15 666 korun,“ upřesnil pro naši redakci Miloslav Klíma.

Zkušenosti mimo hlavní město

Naše redakce se ptala mezi lidmi, kteří mají zkušenost s umístěním blízké osoby do sociálního zařízení na jejich zkušenosti.

„V našem případě jsme uspěli s umístěním tetičky v Domě domácí péče Samopše na první pokus, bylo to v době covidu a měli tam volné místo. V Praze jsme ho tehdy nenašli a potřebovali jsme pomoc s péčí, protože tetička trpěla Alzheimerovou chorobou. Úhradu za ubytování a jídlo jsme zpočátku platili, ale po několika měsících si nechali celý její důchod posílat přímo do domova. Zaplatili z něho požadovanou částku a zbytek uložili na depozit. Výše důchodu byla dostatečná, nic jsme nedopláceli,“ popsala paní Květa Doubravová naší redakci. Uvedla, že jim chodilo pravidelně velmi podrobné vyúčtování, za co se utratily peníze z depozitu navíc.

„Jednalo se o zařízení se soukromým provozovatelem a musím říct, že jsem byla velmi mile překvapená, jak to tam chodí, jak to tam vypadá a jak se tam chovají k lidem. To bylo naprosto úžasné. Jezdili jsme tam kolikrát nečekaně a tetička byla vždycky čistě oblečená a umytá ,“ dodala s tím, že může služby tohoto sociálního zařízení jedině doporučit.

Jak vysoký musí mít klient důchod, aby nic nedoplácel?

Dotázali jsme se proto na aktuální stav i v domově se zvláštní péčí v Samopši. „Momentálně nemáme žádné volné místo. Čekací doba je u nás několik měsíců, u žen nejméně tři měsíce, v případě mužů to může být i rok, protože míst pro muže je obecně v sociálních zařízení méně, dožívají se totiž nižšího věku než ženy,“ sdělila naší redakci Ludmila Pěkná, sociální pracovnice zdejšího domova.

Na provoz zařízení přispívá finančně Středočeský kraj a Praha, proto sem nepřijímají klienty z jiných krajů. Kapacita je 71 lůžek.

Úhrada za pobyt je zde nastavena v maximální možné výši 515 korun na den. Pokud má klient důchod minimálně ve výši 18 431 korun, tak po odečtení zákonného zůstatku ve výši 15 procent mu zůstane částka, která přesně stačí na úhradu stravy a ubytování a nemusí nic doplácet, protože pobyt stojí 15 666 korun.

„Přijímáme k nám i klienty s přiznaným příspěvkem na péči v prvním či druhém stupni. To v jiných zařízeních, co jsem slyšela, není moc obvyklé, protože pro tyto lidi má být péče zajištěna pečovatelskou službou. Ale oni v některých případech prostě nemohou být sami doma, znám případy, kdy nemocní zvládnou vlastní hygienu a postarají se o sebe, ale pak jsou schopni podpálit byt,“ vysvětlila Ludmila Pěkná a dodala, že v případě zhoršení jejich stavu a přiznání vyššího stupně péče pak čerpají i vyšší příspěvek.

Pozor na poplatky za nadstandardní péči

Některá sociální zařízení si mohou účtovat poplatky nad rámec zákonem dané částky na ubytování a stravu ve výši 515 korun na den s odkazem na nadstandardní poskytované služby. „Když se na to podívám já, která vím, co je v zákoně, tak tam vidím, že většina těch nabízených nadstandardních služeb je daná zákonem a poskytovatel je musí dělat v rámci svojí služby. Pro příklad bych uvedla položku podávání stravy v pokoji. V zákoně je napsáno, že poskytovatel zajišťuje klientovi podávání stravy. Ale když ten klient není schopen dojít do jídelny, tak mu musí být přece strava podána v pokoji. Divím se, že toto ministerstvo trpí. Lidé jsou pak nešťastní, protože míst je málo, oni nemají kam toho klienta dát, a tak platí horentní sumy,“ upozornila na praktiky některých poskytovatelů Ludmila Pěkná.

Dodejme, že se jedná o legální postup, protože sazebník nadstandardních služeb je součástí smlouvy mezi sociálním zařízením a klientem, která se uzavírá v den jeho nástupu do zařízení.

Volba pro aktivní seniory

Alternativou k pobytovým sociálním službám je pro seniory, kteří i přes vzrůstající věk mají zájem o společenský život a je jim blízký aktivní životní styl, je volba komunitního bydlení v Rezidenci RoSa v pražských Kobylisích.

Najdou zde prostor pro samostatný život v uzavřených bytových jednotkách a bezpečné zázemí v podobě recepce s nepřetržitým provozem, zdravotní nebo kosmetické služby a společenský kulturní program.

„V Praze máme na čekací listině zhruba 150 lidí a seznam se stále mění, poptávek nám chodí opravdu hodně a na přijetí se čeká šest až osm měsíců. Před půl rokem jsme otevřeli úplně novou RoSu přímo v centru Liberce a tam volná místa ještě máme, ale ze zkušenosti víme, že nám trvá přibližně rok obsadit nový projekt,“ popsala pro naši redakci Anna Ježková, zakladatelka Rezidence a Centra RoSa v Praze a Liberci.

Klienti jsou sem přijímáni na základě osobního setkání, na kterém se dohodne termín nastěhování. Nastavení služeb se řeší podle klientova přání.

„Nemáme žádná kritéria při výběru klienta, mimo zdravotních zátěží, na které bychom nebyli případně v RoSe přizpůsobeni,“ dodala Anna Ježková.

Cena za ubytování v bytové jednotce 1+kk začíná na částce 18.500 korun za měsíc. Součástí je i služba pohotovostního asistenta, který poskytuje obyvatelům podporu například s doprovodem k lékaři nebo jim pomůže při běžné domácí práci, kterou sami nezvládnou. K dispozici je provoz recepce s nepřetržitým provozem a dálkový asistent fungující na zavolání pomocí tlačítka. V ceně nájmu jsou zálohy na energie, které se jedou ročně vyúčtovávají a neplatí se navíc ani za svoz odpadků.