Čekání na zubaře? Jste pacient číslo 1.353

„Jsme na tom velmi dobře ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie,“ zní z jednoho politického tábora. „Prohlubuje se zaostávání za vyspělými zeměmi EU,“ křičí hlasy z tábora druhého. Údaje se vždy překrucovaly a data se takzvaně znásilňovala. Politici je využívají jako nástroj politického boje. Jak jsme ale na tom reálně ve srovnání s ostatními zeměmi EU?

Na to může odpovědět Český statistický úřad, který nabízí čerstvě vydané mezinárodní srovnání vybraných údajů sedmadvaceti evropských zemí. Vzhledem k velkému množství dat a jejich zpracování se ale jedná o údaje k 31. prosinci 2021 (pozn. red. v některých statistikách není zahrnuto všech 27 členů EU).

Premianty jsme byli a stále jsme v otázce nízké nezaměstnanosti. V tomto případě máme k dispozici i aktuální statistiky. 

V lednu letošního roku činila míra nezaměstnanosti 2,6 procenta, meziročně došlo ke zvýšení o 0,2 procentního bodu. V Evropské unii jsou na tom nejhůře Řecko a Španělsko, kde míra nezaměstnanosti překračuje desetiprocentní hranici. V  EU byla naměřena průměrná nezaměstnanost 6,1 procent.

„Ve státech jižní Evropy, jako je Řecko, Španělsko či Itálie, bývají míry nezaměstnanosti u mužů typicky nižší než u žen. V Česku je situace obdobná, i zde jsou nezaměstnaností výrazně více ohroženy ženy. Za celé období trvání Výběrového šetření pracovních sil, tedy od roku 1993, byla míra nezaměstnanosti u žen vyšší v průměru téměř o polovinu, a ještě se nestalo, aby byla v nějakém období nižší než u mužů,“ vysvětlil v tiskové zprávě z 2. března výsledky Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ.

Překvapivě nejlépe jsme na tom i v kategorii osob ohrožených chudobou. V této ohrožené skupině se v naší zemi nachází 10,7 procent populace a je to nejméně z celé Unie. Druhý nejlepší výsledek zaznamenává Slovinsko, kde je ohroženo 13,2 procent lidí. Nejhůře je na tom Rumunsko, kde chudoba hrozí více než třetině obyvatelstva. Zajímavé na tomto srovnání je fakt, že ze sedmadvaceti evropských zemí došlo ve 22 případech k zlepšení situace oproti roku 2015. V pěti zemích během posledních sedmi let počet obyvatel ohrožených chudobou stoupl. A jedná se překvapivě o ty nejvyspělejší země – Německo, Francie, Lucembursko, Nizozemí a Rakousko. (Definice: „Chudobou ohrožené osoby jsou osoby, jejichž disponibilní příjem je dlouhodobě pod hranicí chudoby. Ta je vymezena ve výši 60 procent mediánu národního ekvivalizovaného disponibilního příjmu, a to po odpočtu sociálních transferů. Ukazatel vychází z údajů ze šetření EU-SILC. Jde o výběrové šetření s názvem Životní podmínky."

Na našich silnicích to pěkně sviští

Zajímavé je sledovat, jak se za posledních dvacet pět let změnil v každé zemi počet osobních automobilů. Všude automobily na silnicích přibyly. V Česku v roce 1995 jezdilo něco přes tři miliony osobních vozů, na konci roku 2020 to bylo něco málo přes šest milionů vozů (6,049 milionů). Ke zdvojnásobení počtu vozového parku za stejné období došlo spíše v zemích střední a východní Evropy. Mluvíme tak o Estonsku, Chorvatsku, Litvě, Lotyšsku nebo Slovensku. Rekordmany v této kategorii jsou však Poláci, kde na silnicích za dvacet pět let přibylo více než 17 milionů vozů a jejich počet se zvýšil 3,5násobně z původního odhadu 7,5 milionů na 25 milionů kusů. Stejně „dobře” jsou na tom i Rumuni, kde počet osobních vozů vzrostl ze dvou milionů stoupl na současných sedm a čtvrt milionů kusů. Co se týká přepočtu automobilů na tisíc obyvatel, v roce 2020 se v České republice bavíme o čísle 565. A patříme tak k zemím s vyšším počtem aut. Například Belgie uvádí 509 aut na tisíc obyvatel, Dánsko 466, Irsko 458, Švédsko 476. Nejvyšší číslo je 682. Jedná se o Lucembursko. 

Velmi zajímavé srovnání pak nabízí graf ohledně toho, kolik procent z hrubého domácího produktu věnuje daný stát na zdravotnictví. V České republice to bylo za rok 2020 9,2 procenta HDP. Tyto výdaje jsou srovnatelné například s Finskem, Itálii, Řeckem nebo Slovinskem. Naši východní sousedé – Slováci – však na zdravotnictví věnují o 1,9 procenta ze svého hrubého domácího produktu méně. Nejvíce peněz v Evropě spolyká zdravotnictví v Německu, Rakousku a ve Francii. Všechny země ho každý rok krmí kolem dvanácti procent HDP. Tento ukazatel byl zohledněn i ve srovnání s jinými zeměmi světa. A ze srovnání vyplynulo, že USA věnují na zdravotnictví téměř 19 procent HDP a Japonsko dvanáct procent.

Za zubařem do Bulharska

Zoufalé bitvy o zubaře v českých ordinacích se projevují i ve statistikách. Na jednoho zubaře v Česku připadlo v roce 2020 celkem 1.352 pacientů. V této kategorii jsme až na spodních příčkách žebříčku, ale nejsme na tom zdaleka nejhůře. Hůř jsou na tom ve Francii, Lotyšsku, Maďarsku, Nizozemí, na Maltě a v Rakousku. Nejhorší situace se zubaři byla ale v Polsku, kde na jednoho zubaře připadá 3 tisíce lidí (v případě Polska jde o data z roku 2015). Naopak nejvíce zubařů v přepočtu na počet obyvatel je v Estonsku, Bulharsku a Litvě, kde jeden lékař připadá na méně než tisíc obyvatel.

V čem si ale rozhodně nenecháme vzít medaili je spotřeba alkoholu na hlavu, a to přepočítáno na osoby starší patnácti let. Tentokrát se musíme ale spokojit se stříbrnou medailí. Ta nám patří za spotřebu 11,6 litrů na hlavu v roce 2020. Ještě víc vypijí Lotyši, a to ročně o litr čistého alkoholu na hlavu. Nejméně se překvapivě pije v Řecku, kde je spotřeba 6,3 litru stoprocentního alkoholu v roce 2019 na hlavu. Dokonce neplatí ani rčení „Pije jako Dán“ nebo „Chlastá jako polský zájezd“. Obě země se nechaly ve srovnáními dost zahanbit. V Polsku se vypije ročně jedenáct litrů na hlavu (2019) a v Dánsku dokonce jen 9,7 litrů stoprocentního alkoholu na hlavu (2020).

Vysokoškoláci! Jak si vedeme?

A jak jsme na tom v Česku, co se týče počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí? Je jich tu téměř 27 procent. Za průměrem Evropské unie zaostáváme zhruba o osm procent. Hůře jsou na tom jenom Chorvaté, Italové a Rumuni. Největší počet vysokoškoláků najdeme dnes v Irsku a v Lucembursku. Tady má více než polovina obyvatel vysokoškolský titul. Ve všech zemích Evropské unie je větší procento žen než mužů s vysokoškolským diplomem. Jedinou výjimkou je Německo.