Centrální park v Praze 13: Šílený cyklista, samý běžec a rybář, přitom klid a pohoda

REPORTÁŽ: Rozsáhlá zelená plocha ve Stodůlkách obklopená prstencem paneláků je místem sloužícím obyvatelům z okolních sídlišť k odpočinku a relaxaci. Děti zde mají k dispozici několik hřišť, aktivní jedinci mohou využít místních cest k běhání, jízdě na kole či na bruslích. Jaká zde panuje atmosféra, jsme se byli s naší redakcí podívat v podvečer posledního květnového dne.

Do Centrálního parku to mají ze severu blízko obyvatelé Stodůlek, na jižní straně sousedí se sídlištěm Lužiny, z východu je park dostupný z Nových Butovic. Rozprostírá se na ploše téměř čtyřiceti hektarů a podél hlavní okružní cesty vedoucí po ose z východu na západ protíná místa mezi dvěma rybníky řada spojovacích komunikací.

Nebezpečný cyklista

Do parku jsme přišli ze směru od stanice metra Lužiny a hned po pár metrech chůze po hlavní cestě jsme získali nepříjemný zážitek v podobě nebezpečné jízdy spěchajícího cyklisty. Po hlavní cestě, kde běžně procházejí maminky s kočárky, rodiče s malými dětmi a mezi nimi se občas proplétají běžci, se velkou rychlostí pohyboval z kopce muž na kole. Pokud by mu kdokoliv náhle vstoupil do cesty, měl by velké problémy včas zastavit.

Byl to naštěstí jediný nepříjemný moment během naší návštěvy, protože jinak se všichni návštěvníci pohybovali v parku se vzájemným ohledem a respektem. Na místních cestách není žádné značení, které by vymezovalo, komu je příslušná část komunikace určena a nikomu z návštěvníků to zjevně nechybělo.

Na louce právě končil provoz dětských atrakcí. Kolotoče a dětský vláček členové obsluhy už balili a nakládali do aut, několik dětí ještě využívalo funkční skákací hrad. Jeden z pracovníků nám prozradil, že přijeli na dětský den, který tu ten den probíhal a návštěvnost byla, i vzhledem ke slunečnému počasí, velká.

Občerstvení Kuželkárna

Odtud jsme zamířili přímou cestou asi dvě stě metrů k jedinému místnímu občerstvení s názvem Kuželkárna. Na venkovní terase zde mají přibližně deset větších stolů, které byly téměř plně obsazeny hosty. Místní nabídka nápojů a jídel je dostačující a obsluha příjemná. Dvanáctistupňové pivo nabízejí za 50 korun, třetinku točené kofoly za 25 korun. Různé druhy balených nealkoholických nápojů v půllitrovém objemu vyjdou na 40 korun.

Výběr jídel zahrnuje párek v rohlíku za 39 nebo klobásu za 99 korun, z bezmasé nabídky si lze vybrat hranolky za 55 či vařenou solenou kukuřici za 45 korun. Návštěvníci si mohou půjčit také gril s dvěma kilogramy dřevěného uhlí za 359 korun. Viděli jsme, že opodál v trávě si jedna skupinka na grilu právě připravovala večeři.

Jedno z dětských hřišť v Centrálním parku / foto: PrahaIN.cz

Vedle budovy občerstvení, kde se nacházejí také čisté veřejné toalety, je instalována velká dětská klouzačka. Ta byla plná hrajících si dětí různého věku, převažovaly mezi nimi spíše ty starší do deseti let. Dále přes cestu je pro všechny k dispozici hřiště s basketbalovými koši a fotbalovými brankami, kde však téměř nikdo nebyl.

My jsme se vydali západním směrem ke Stodůleckému rybníku. Lavičky podél cesty byly hodně obsazeny a lidé posedávali i na trávě. Ta byla nedávno posekaná a sváděla k odpočinku. Na cestě kolem rybníka bylo vidět na procházce i několik pejsků, někteří si spolu pokojně hráli. Atmosféra tady byla i díky teplému podvečeru velmi pohodová.

Stodůlecký rybník v Centrálním parku / foto: PrahaIN.cz

Od Stodůleckého rybníka jsme se vydali po chvíli vydali na opačnou stranu. Kolem Kuželkárny jsme se vraceli širokou platanovou alejí a potkávali další běžce a cyklisty. Návštěvníků věnujících se aktivnímu odpočinku tu vůbec bylo hodně, určitě více než přítomných pejskařů. Nepřišlo nám ani, že by zde byla pro psy vyhrazena nějaká psí louka, jak tomu bývá v jiných parcích.

Asi v polovině aleje jsme odbočili a šli se podívat na místní venkovní sportoviště umístěné u Prokopského potoka. Dvě hřiště na petanque byla prázdná, ale oba stoly na stolní tenis plně odsazené. Na posilovacích strojích nikdo necvičil, byl tu jen jeden tatínek s dítětem. Na jedné z laviček si mladá dvojice grilovala na vlastním přenosném grilu maso.

Rybáři v Centrálním parku / foto: PrahaIN.cz

Rybáři na Nepomuckém rybníku

Po návratu na hlavní cestu jsme pokračovali dalších několik stovek metrů po hlavní cestě, než jsme dorazili ke druhému z místních rybníků, který nese název Nepomucký. Je součástí rybářského revíru na Vltavě a každý, kdo má příslušnou povolenku, sem může chodit na ryby.

My jsme tu napočítali asi osm rybářů, někteří seděli klidně na břehu i s dámským doprovodem, jiní si za rybářskými pruty povídali s kamarády. Možnost jít si zarybařit pěšky na dohled od sídliště, ale jistě dohromady oceňují všichni.

Dominantou celé lokality, dávající jí nádech výjimečného místa, je tubus metra, který vede pár desítek metrů nad vodní plochou.

Na cestě kolem rybníku jsme viděli kroužit asi dalších deset běžců. Někteří z nich udržovali i slušné tempo, protože než jsme vodní plochu obešli, tak nás na přibližně na sedmi stovkách metrů třikrát minuli.

Na samém konci parku směrem ke stanici metra Hůrka jsme narazili na další dětské hřiště s klasickým vybavením v podobě pískoviště, kolotoče, houpaček a prolézačky se skluzavkou. Zde byly naopak spíše menší děti s rodiči, také několik maminek s kočárky, které ale postupně vzhledem ke klesajícímu slunci odcházely domů.

Celý park byl čistě uklizený, nikde jsme neviděli povalovat se žádné papíry, lahve nebo jiné odpadky, což jsme při odchodu z parku ocenili. Pohoda, klidná atmosféra a místo, které mají hodně v oblibě běžci, to je za nás stručná charakteristika Centrálního parku.