foto: Pixabay, licence/Gdaňsk
PrahaIN.cz už několikrát o Baltu informovala. Naposledy na začátku července, kdy jsme se autem dopravili do města Kolobřeh v Západním Pomořansku. Jízda nám zabrala zhruba sedm hodin, ale zážitky vystačily na mnoho týdnů.
Polsko je krásná země a dávno neplatí, že si ji většina Čechů spojí pouze s příhraničními trhy.
Nyní jsme měli možnost hovořit s mužem, který pochází z Českého Těšína a už desátým rokem jezdí k Baltu dělat barmana. Pracoval prý téměř všude, nyní našel útočiště v Gdaňsku. Starobylé město je metropolí Pomořského vojvodství a velikostí jej můžeme srovnat s Brnem.
Kdo Gdaňsk navštívil, určitě si okamžitě vybaví barevné fasády nových domů anebo místní fotbalový dóm (PGE Arena). Čtenář Jaroslav se protentokrát zaměřil na několik českých výprav, které se poslední dobou do tohoto města vypravily.
Balt. Foto: PrahaIN.cz
Hlavně česky
Nejvíc se prý baví tím, jak našincům vůbec nedochází, že nejsou doma. „Většina lidí mluví česky. Na pumpě, v hotelu, všude. Poláci rozumí část a zbytek se odehrává rukama, nohama, řekl bych,“ uvedl barman Jaroslav.
Drtivá většina zážitků je prý spojena s vtipnými historkami. „Asi každý tady na place viděl přepočítávání na mobilech, což se dělalo na trzích v devadesátých letech, tehdy s kalkulačkou. A taky každý Čecha okamžitě pozná, protože místo pokrmů studuje ceny. Jinak jsme si jako národy hodně blízcí, tam problém nevzniká,“ uvádí dále.
Místní gastronomickou scénu popsal jako rozmanitou. Ve městě seženete vše, na co budete mít chuť. Steaky počínaje a Asií konče. PrahaIN.cz si prohlédla menu přibližně dvaceti restaurací a ceny jsou velmi podobné těm našim. Kávu a čaj seženete od padesáti do sedmdesáti korun. Těstoviny stojí do dvou set, ryby jsou dražší. Steaky můžete mít za 550 korun, ale také za dva tisíce. Hamburgery za 190 korun také nikoho nepřekvapí.
Gdaňsk. Zdroj: Pixabay, licence
„My to ale neviděli…“
Čtenář Jaroslav se však naší redakci ozval z jiného důvodu. „My máme v restauraci snídaně pro kohokoli. V přepočtu stojí asi tři stovky a jde o takový menší švédský stůl. Když přijdete, u vstupu je velká dóza s šampaňským. Někdo to tak má. Pokud chce host pít, může, ale tam je příplatek čtyři stovky. Skupinka Čechů přišla, dala si snídani a pochopitelně i alkohol, jinak bych si to nevybavil. Jedli a hodovali skoro tři hodiny, takže u klasického à la carte menu by se nedoplatili, tady to měli za těch tři sta. Problém nastal, když jsme jim k tomu připočetli i alkohol, který to zdvojnásobil. Rázem vystřízlivěli, že o tom nevěděli. Mluvili anglicky a chtěli volat provozního. Šel jsem kvůli mateřštině já. Namítali, že si nevšimli, ale zavedl jsem je k ceduli u vchodu i vevnitř, kde ty ceny byly abnormálně velkým písmem. Podle mého to zkusili, ale neuspěli. Nadávali hodně, na což jsme všichni zvyklí, s úsměvem jsem to přešel. Spropitné nechali na naše koruny asi dvacku ve všech lidech,“ uzavřel Jaroslav s tím, že jde o jediný trpký zážitek z probíhající letní sezóny.
„Abych nezapomněl, Poláci si Čechů velice váží a mají je rádi, hlavně náš podivný humor a holky,“ dodal.