ČEZ, Toskánsko, elita vládní partaje… Tajemní muži za kauzou Džbán

Kauza pražského koupaliště Džbán, které její vlastník, společnost Molepo, na počátku roku zavřel s tím, že prý nemá prostředky na údržbu, hýbá již pár dnů metropolitní politikou. Molepo oznámení vyvěsilo na facebookových stránkách koupaliště a dále s veřejností nekomunikuje. Navrhuje ale, že prodá městu koupaliště, když bude schválena změna územního plánu, která umožní zástavbu cca 60 000 m2 pozemků, jež koupil jako nezastavitelnou zeleň v roce 2012.

Slova jako ‚vydírání‘ a ‚tunelování‘ rezonují celou kauzou, a to z hlavně úst některých pražských politiků. PrahaIN.cz sleduje kauzu už delší dobu a usilovně se snaží kontaktovat akcionáře Molepa, aby získala i jejich vyjádření. Bez úspěchu.

Nejostřeji hodnotí celou věc Jiří John za spolek ‚Veleslavín-Vokovice k životu‘, který rovnou píše ‚tunelování na druhou‘.

Zastupitel Jan Lacina: Obchod snů

Tak označil novopečený poslanec a místostarosta Prahy 6 Jan Lacina (STAN) transakci, která se uskutečnila dne 21. 12. 2012. Tehdy proběhla ‚vánoční dražba‘, při níž stát (přeneseně Ministerstvo financí) prodával pozemky v různých částech Prahy, které byly původně ve vlastnictví státního podniku Pražské lázně. Dražba nebyla příliš inzerovaná, tak se jí účastnil jediný zájemce. Proto byla odhadní cena zároveň cenou kupní. Pozemky nyní vlastní Molepo, s.r.o., zapsané do rejstříku dne 13. 6. 2012.

„180 200 m2 pozemků v okolí přehrady Džbán, v Přírodním parku Šárka-Lysolaje bylo prodáno za průměrnou cenu 293 Kč/m2, celkem za cca 52 000 000 Kč. Šlo převážně o nezastavitelnou veřejnou zeleň (prodáno po 150 Kč/m2), ale součástí ceny byly i podíly ve dvou bytových objektech a koupaliště Džbán. Vyvolávací cena (která byla i cenou kupní) byla stanovena dle znaleckého posudku, v němž byly dosud stojící budovy na koupališti ohodnoceny jako zchátralé a odhadní cena pozemků byla snížena o náklady za demolici budov a odvoz sutě na skládku,“ píše spolek ‚Veleslavín-Vokovice k životu‘.

K tomu ale do dnešního dne nedošlo a budovy jsou částečně využívány. „Je neuvěřitelné, že stavební úřad Městské části Praha 6 již 9 let nečinně přihlíží a nenařídil demolici zchátralých budov, kterou již vlastník snížením odhadní ceny dostal uhrazenou,“ dodává spolek.

Jak do kauzy zapadá Praha 6?

Celý ‚boj o Džbán‘ se odehrává na území MČ, která ale paradoxně v okolí Džbánu pozemky nevlastní. Je tu ovšem ještě jedno spojení, na které upozornil Jan Lacina i Piráti z Prahy 6:

„Vezmu to od konce: Chybí nám zákon, v němž by Úřad státu pro zastupování ve věcech majetkových, nebo třeba státní podniky v likvidaci, musely před vypsáním aukce nejdříve nabídnout svůj majetek krajům, městům a obcím. Bez něj se čas od času stane, že se obec či kraj nedostanou k majetku, na jehož vlastnictví mají bytostný zájem. O aukci se buď vůbec nedozví, nebo v ní neuspěje, protože oproti dalším uchazečům nemá volné ruce v licitaci o ceně. K tomu, co popisuji, došlo také v roce 2012 při předvánoční aukci, o níž radnice nevěděla a kdy pozemky kolem koupaliště Džbán získala firma Molepo. Nebyl jsem tehdy ještě ve vedení radnice Prahy 6, takže čerpám jen z dostupných zdrojů. Koupit pozemky za 150 Kč za metr čtvereční, jak uvádí k tehdejší prodejní ceně dnešní vydání deníku Právo, a přetočit je na stavební parcely v jedné z nejdražších lokalit celé České republiky, je samozřejmě obchod snů, protože takové pozemky mají zhruba 40 násobnou, nebo i vyšší hodnotu. Je logické, že se tomu město brání a že změna územního plánu ze zeleně na stavební parcely neprošla přes příslušné orgány hlavního města,“ sdělil Lacina pro PrahuIN.cz.

A dodal: „Takže skuteční majitelé tohoto projektu jsou známi a otázky je tak možné pokládat i jim. Jako místostarosta pro správu majetku, hospodářskou politiku, kulturu, sport a volný čas deklaruji, že se mnou majitelé areálu nikdy nejednali. Máme samozřejmě na fungování plaveckého areálu na Džbáně jednoznačný zájem. Nebráníme se samozřejmě dalšímu jednání o jeho provozování, ale za okolností, které si stanovil, veřejnosti nedávno předestřel a nám dal na vědomí současný majitel, to není realistické. Myslím, že na hraně je obchodní nabídka, v níž je majitel ochoten nabídnout za změnu územního plánu zbytek koupaliště za 1 korunu ročně. Tahle ‚směna‘ by byla opravdu zvláštní. A zcela za hranou je obviňování Městské části, že svou neochotou podpořit developerský plán a přetočit v územním plánu část zeleně v Divoké Šárce na stavební parcely, donutila majitele zavřít oblíbené pražské koupaliště.“

A Piráti z Prahy 6? Ti si servítky neberou

„Vlivný člen ODS vydírá Pražany. Chce stavět u Džbánu, jinak uzavře koupaliště pro veřejnost,“ píší rovnou i s obviněními, mířenými na hl. m. Prahu a ODS: „Po čase opět všichni řešíme nešťastné pozemky okolo Džbánu, a co s nimi bude. Důležité je ale také to, proč se v roce 2012 vůbec dražily. Proč o ně Praha za vlády ODS opakovaně neprojevila žádný zájem? Možností měla v průběhu více než 10 let několik. Pozemky byly tehdy ve vlastnictví státního podniku Pražská kanalizace a vodní toky, jehož zakladatelem bylo Hlavní město Praha. A tak i o likvidaci podniku rozhodlo v roce 1997 zastupitelstvo HMP. Z dnešního pohledu je dost paradoxní, že hlavním cílem likvidace bylo zabezpečit převedení nemovitého majetku na hlavní město. Jak vidíme, cíl příliš naplněn nebyl. Jak uvádí likvidátor ve své závěrečné zprávě, již v roce 2002 existovala pro Prahu zcela reálná možnost získat bezúplatně některé pozemky v okolí Džbánu. Jak městská část, tak magistrát byly s dostatečným předstihem informovány o tom, že se k dražbě schyluje. Vedení Prahy z ODS i přes výzvy likvidátora možnosti nevyužilo. Proč, nevíme. Tehdejší starostka Prahy 6 Marie Kousalíková (ODS) navíc v té době tvrdila, že o dražbě informována nebyla.“

A zjevuje se nám zde první jméno, Vladimír Schmalz

O něm ještě bude řeč, jako o jednom ze dvou známých vlastníků firmy Molepo…

Piráti totiž pokračují: „Likvidace pokračovala a v roce 2012 se blížila dražba inkriminovaných pozemků v okolí Džbánu. Tehdejší vedení Prahy v čele s primátorem Svobodou z ODS opět nepochopitelně ignorovalo informace od likvidátora, který s více než půlročním předstihem opakovaně uváděl, že se budou pozemky na konci roku dražit. Zajímavé je, že tehdejším předsedou klíčového magistrátního výboru pro územní rozvoj Prahy byl Vladimír Schmalz, jak jinak než z ODS. Jedná se přitom o toho stejného Vladimíra Schmalze, který je jedním z konečných vlastníků společnosti Molepo, která pozemky v dražbě koupila. Náhoda? Mimochodem, je to také stejný Schmalz, v jehož kanceláři na magistrátu proběhla záhadná schůzka o změně územního plánu v Praze 9 za úplatek ve výši 50 milionů korun. Náhoda?

Celý podivný příběh Džbánu krásně ukazuje to, proti čemu Piráti dlouhodobě bojují. Skrytá privatizace veřejného majetku do rukou místních politiků. Prosazování zájmů soukromé společnosti na vytvoření zisku za cenu bezohledného postupu vůči zájmu veřejnosti. Pro nás se jedná o zcela nepřijatelné věci, které v politice nemají co dělat,“ říká k tomu Ondřej Vykoukal za Piráty Praha 6 s alarmujícím apelem na závěr: „Stonásobné zhodnocení investice – jde to a formálně je to legální! Pár razítek a zvednutých rukou zastupitelů může ‚vykouzlit‘ z 52 milionů miliardy (cena pozemků by několika podpisy stoupla ze 150 Kč/m2 na cca 60 000 Kč/m2). Kde? Samozřejmě v Praze. Že se díky tomu definitivně znehodnotí veřejná zeleň v nejhezčích místech Prahy 6, je pro aktéry nepodstatné.“

Šipoš a Schmalz, dva majitelé ze čtyř

S Vladimírem Schmalzem byla PrahaIN.cz v několikadenním kontaktu prostřednictvím jeho Facebooku a mailu. Nakonec jediné, co nám sdělil, byla dvě fakta.

Že je prý minoritní akcionář a že vše ke kauze Džbán již médiím řekl.

Čímž měl na mysli své vyjádření pro Právo, které v pondělí dne 17. 1. přineslo jako první informaci o majitelích záhadné s.r.o. Molepo, které, jak píše Právo, dosud v českém prostředí skrývá své vlastníky za akciovou společností registrovanou na Maltě. V evidenci skutečných majitelů nebyl ještě v pondělí o vlastnících české firmy veden žádný údaj. Podle maltského obchodního rejstříku však nejméně dva ze čtyř akcionářů Molepo Holding Ltd. mají vazbu na ODS. Jedním z nich je podnikatel a konkurzní správce Petr Šikoš, jehož před časem zachytili fotografové v Toskánsku s expremiérem ODS Mirkem Topolánkem a lobbistou Markem Dalíkem. Druhým je současný energetický expert pražské ODS Vladimír Schmalz, dříve šéf fúzí a akvizicí ČEZ, pak šéf výboru pro územní rozvoj pražského zastupitelstva. Podle maltských dokumentů se stal akcionářem Molepo Holding Ltd. v roce 2019.

Jak Schmalz Právu sdělil, do společnosti vstoupil, protože se mu líbil plán vytvořit „moderní a dostupné bydlení v krásné lokalitě v kombinaci s revitalizací tradičního místa pro široké volnočasové a kulturní aktivity“. „Přestože jsme v minulosti i v roce 2019 s novým nájemníkem investovali nemalé finanční prostředky do vylepšení podmínek pro návštěvníky, současný stav areálu vyžaduje celkovou rekonstrukci a pro svoji udržitelnou budoucnost také masivní investice. Investice se při existenci investiční nejistoty, vytvořené liknavostí Prahy 6 a její nespoluprací na celkovém urbanistickém řešení lokality, nedá bohužel zodpovědně naplánovat,“ argumentoval Schmalz v Právu, pro změnu na adresu Prahy 6.

Z ODS odešel v roce 2013, teď se v jejím dresu hodlá vrátit

Bývalý šéf fúzí a akvizic ČEZ Vladimír Schmalz je v posledních letech hlavně čilým investorem. Své peníze vložil do několika projektů, jako jsou například technologičtí MonkeyData, Lemonero nebo do zemědělství budoucnosti, vlastní také skupinu Edua Group zastřešující jazykové školy jako James Cook Languages, Jipka nebo Tutor. Spolek ‚Hlídač státu‘ zjistil, že Vladimír Schmalz se angažuje v 61 soukromých firmách (z toho v 3 neziskovkách). K tomu dodal, že 15 navázaných společností na osobu Vladimír Schmalz dostalo 138 dotací v celkové hodnotě 117 927 702 Kč.

Ještě v roce 2017 sdělil pro E15: „Samozřejmě se o dění v Praze velmi intenzivně zajímám. Bydlím tu a zajímá mě, jak tu vypadají silnice a infrastruktura, zda se město nějak rozvíjí. Momentálně ale politika v mém životě nehraje žádnou významnou roli,“ řekl a vysvětlil k minulosti: „Jako pracovník ČEZ jsem kandidoval do pražského zastupitelstva. Tehdy jsem tyto námitky odmítal s tím, že na komunální úrovni nevidím nic problematického na tom, když se lidé ze soukromého sektoru či polostátních institucí angažují v politice, která se týká okolí jejich bydliště. Neviděl jsem na tom tehdy nic dramatického. Teď jsme v roce 2017 a padly tu ohledně střetu zájmu všechny hranice myslitelného.“ Zajímavé vyjádření, obzvláště v souvislosti s jeho vstupem do firmy Molepo v roce 2019, to vše korunováno jeho záměrem letos kandidovat za ODS v komunálních volbách…

Rajčata v Tušimicích a další skvělé obchody

V roce 2021 píše opět E15: „Vladimír Schmalz využil svých kontaktů a v areálu uhelné elektrárny Tušimice patřící ČEZ vybudoval obrovské skleníky, kde se pěstují rajčata. Investice dosáhla půl miliardy korun. Má tam skleníky o ploše 7,5 hektaru, které využívají energii ze sousední elektrárny, pěstuje vlastní čmeláky. Voda se sem přivádí z Ohře a speciálně se čistí, výživu a zalévání rajčatových rostlin řídí počítač, kapka vody nemá přijít nazmar. O chod skleníků se stará 75 zaměstnanců, z nichž drtivá část pochází z Filipín. Produkce nyní dosahuje 6500 tun rajčat, už se ale rozjely přípravy na vybudování dalších 3,5 hektaru skleníků, které zvýší produkci až na 10 tisíc tun vypěstovaných rajčat.“

Po obdivném komentáři k ‚bio‘ podnikání Vladimíra Schmalze E15 pokračuje: Někdejší pražský zastupitel by chtěl opět promlouvat do pražské politiky, a tak v příštím roce hodlá kandidovat do zastupitelstva hlavního města. Za ODS, v jejíž pražské organizaci si postupně buduje pozici. „Chci se věnovat zásadní modernizaci města s cílem dosáhnout uhlíkové neutrality v roce 2050,“ řekl Schmalz v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Už teď působí na magistrátu jako externí člen Výboru pro infrastrukturu, technickou vybavenost a životní prostředí. „Sleduji ekologicko-ekonomické trendy, které chci přetavit do reálné politiky. I to je jeden z důvodů, proč chci v roce 2022 kandidovat za ODS na pražský magistrát. Snažím se o zeleném příběhu nemluvit, ale žít ho,“ vysvětluje Schmalz.

Žít zelený sen na Džbánu?

„Molepo nikoho nevydírá, a akcionáři už vůbec ne. Osobní urážky, dehonestace a útok na soukromý majetek mne v dnešní době nepřekvapují. Piráti a jiní neokomunisté si jen chtějí na celé věci udělat politickou kampaň a lživou argumentací zakrýt fakt, že hlavní město i samospráva městské části neudělaly pro revitalizaci území či rekonstrukci Džbánu vůbec nic, a navíc přestaly se společností Molepo o budoucí podobě jednat. Bez vysvětlení. Bez důvodu,“ uvedl Schmalz pro změnu pro Pražský deník.

Pro PrahuIN.cz mlčel.

„Takže nic. Pane Schmalzi, jste tajemný jak hrad v Karpatech. Všichni Vás a vaše kolegy z Molepa obviňují z tunelování, vydírání apod. Chtěla jsem Vám dát prostor k vyjádření. Bohužel, asi o něj nestojíte. S pozdravem, Vančová, PrahaIN,“ ukončili jsme neplodnou, neboť jednostrannou, více než týden se táhnoucí debatu na Facebooku pana Schmalze 25. 1. 2022.

Petr Šikoš, muž číslo dvě: Byty pro politiky, toskánská vila…

Ten se pro změnu ocitl v hledáčku bulvárního deníku Blesk v souvislosti s takzvanou toskánskou aférou.

„Zajímavého souseda má Mirek Topolánek. Ve stejném domě na pražském Starém Městě, kde si expremiér pronajímá byt, bydlí i podnikatel a správce registru exekucí Petr Šikoš. Ten v létě trávil dovolenou v pověstné zemi zaslíbené, italském Toskánsku! Že má Šikoš k Topolánkovi blízko, dokazují právě fotky z Toskánska. Na nich se podnikatel pohybuje v blízkosti jak šéfa ODS, tak jeho přítele Marka Dalíka nebo exministra Aleše Řebíčka,“ psal Blesk s tím, že Šikošovi patří několik firem, mimo jiné společnost Neutrics, která právě od Toplánkovy vlády získala lukrativní státní zakázku na spravování centrálního registru exekucí. A dodal: „Podezřelých náhod kolem pronájmu Topolánkova bytu přibývá. Jak Blesk jako první informoval, byt patří dceři zesnulého šéfa firmy Navatyp Richarda Navrátila. Firma už dřív byla v podezření, že politikům platí za státní zakázky levnými byty. Topolánek odmítá pronájem svého bytu komentovat,“ mohli si čtenáři Blesku přečíst před lety.

Následoval o pár let později časopis Týden: „Aktér toskánské aféry a správce centrálního registru exekucí Petr Šikoš se sám ocitl na seznamu dlužníků. Na jeho luxusní byt byla totiž nařízena exekuce. Vypadá to, že správce registru dlužníků se sám chytil do exekutorské pasti. Obstavení bytu Petra Šikoše a jeho ženy nařídil Obvodní soud pro Prahu 5 loni v červnu. Podnikatelova manžela totiž v roce 2006 nezaplatila telefonní společnosti 5015 korun.“

Golfový král

Dále jsme podnikatele Šikoše nalezli jako ‚významného investora v oblasti golfu: „Zakladatel TeeTime a.s., Dr. Jan Loužecký, rozšířil golfové systémy v České republice a na Slovensku, kde se staly standardem a vytvořil předpoklady pro její transformaci na společnost evropského typu TeeTime SE (2013). Jejím hlavním akcionářem je Petr Šikoš, významný investor v oblasti golfového sportu, spolumajitel golfového hřiště Greensgate, hostitele LPGA.“ Přes tuto společnost jsme se ho pokoušeli kontaktovat, bez odpovědi.

Co bude se Džbánem?

Od roku 2012 je většina pozemků kolem Džbánu v soukromém vlastnictví, napsal Pražský deník. Jen o několik měsíců později, v roce 2013, přichází Molepo s plánem vybudovat v lokalitě tři bytové projekty – místo zdevastovaných šaten měly stát nízké bytové domy, se dvěma většími komplexy počítal projekt poblíž Evropské a třeba na místě parkoviště nedaleko kempu se plánovaly výškové budovy s výhledem na Prahu a do údolí Divoké Šárky.

Na mapce, kterou poskytl PrazeIN spolek ‚Veleslavín-Vokovice k životu‘, zvýrazněné pozemky navrhuje vlastník změnit na stavební. Znamenalo by to mimo jiné přivedení dopravy včetně všech negativních vlivů až k přehradě, likvidaci parkoviště určeného pro návštěvníky koupaliště, kempingu a výletníků, zejména s dětmi a koly.

Zároveň společnost slibovala, že ponechá přístup k vodě pro všechny a zachová i rekreační funkci nádrže. Jen velikost odpočinkové plochy by se značně zmenšila. Ke stavbě však vlastník potřeboval změnu územního plánu. Proto požádal tehdejší vedení radnice Prahy 6 o změnu. Plochu chtěl změnit ze zeleně, lesních porostů a částečně urbanizované rekreační plochy v čistě obytné území s mírou využití území F a všeobecně smíšené plochy se stejnou zastavitelností. To by znamenalo, že by u nádrže mohly vyrůst více než třípatrové budovy, dokonce i v místech, kde se nachází travnatá pláž. Po takové změně by hodnota samotných pozemků stoupla zhruba desetkrát, odhadem tedy asi na půl miliardy korun. Se změnou územního plánu nesouhlasilo ani město, ani občané. Praha 6 plány Molepa zablokovala. A areál Džbánu dále pustl. Sice byl i nadále přístupný občanům, konaly se zde koncerty a další akce, kvalitní zázemí a péče o okolí chyběly.

Bezčasí pustnoucího Džbánu rozvířilo až vyjádření Molepa o zavření koupaliště.

Snahou hlavního města, které vlastní samotnou vodní nádrž, je dostat okolní pozemky zpět pod kontrolu. „Naší prioritou je zřídit na těchto pozemcích celoročně přístupný volnočasový areál pro sport a rekreaci. V danou chvíli jsou v jednání obě diskutované varianty, jak je získat, tedy jejich výkup, ale i částečná změna územního plánu, ovšem za předpokladu, že získáme pozemky v okolí nádrže a zároveň zůstanou zachované přístup a průchodnost lokality,“ vysvětlil Jan Chabr, radní pro oblast správy majetku hlavního města Prahy s tím, že jsou ale rozdílné představy o ceně.

Pat?

Molepo ví, že jde o strategické území a pro magistrát i městskou část velmi citlivé téma, proto nechce prodat pozemky za odhadní cenu. „A výkup pozemků za cenu vyšší, než je obvyklá, nelze provést, protože je to v rozporu s přístupem řádného hospodáře,“ zkonstatoval Jakub Stárek z Prahy 6. „Pakliže by nedošlo k vykoupení pozemků za cenu v místě a čase obvyklou a orgány hlavního města by vynakládaly například veřejné prostředky za nemovitosti ve vyšší částce, než je hodnota určená znaleckým posudkem, mohou se dopustit deliktního jednání zakládající trestněprávní odpovědnost,“ popsal Jan Chabr důsledky pro zastupitele, kteří by hlasovali pro výkup pozemků a vyšší cenu.

„Jde pouze o další pokus nátlaku vlastníka na radní a občany s použitím nepravdivých informací. Správně by stavební úřad měl nařídit demolici nebo opravu zchátralých budov, nebo to provést sám a náklady přeúčtovat vlastníkovi. Tak o tom píše Stavební zákon. Když vlastník nemá na údržbu, tak je standardní, že nemovitost prodá. Město Praha má o koupi zájem. Nezbývá než doufat, že zastupitelé na radnici Prahy 6 i Magistrátu budou zastupovat zájmy občanů a nikoli bezskrupulózního developera, kterému jde pouze o maximalizaci zisku i za cenu zastavění pozemků přírodního parku. Mimo zničení nejcennějších pozemků, které odjakživa slouží k odpočinku obyvatel, by Praha změnou územního plánu přišla o několik miliard Kč,“ reaguje 24. 1. Jiří John za spolek Veleslavín-Vokovice k životu, který dlouhodobě proti jakékoli zástavbě na Džbánu bojuje.