Chabr: Město nechce dělat dojnou krávu. Co by chtěl developer za pomoc Praze?

13. 04. 202210:31

foto: Ilustrační foto: archiv MČ Praha 14/Projekt společnosti Central Group, který budí vášně v zastupitelstvu Prahy 14.

Šéf developerské firmy Central Group Dušan Kunovský představil zajímavou vizi možné spolupráce mezi hlavním městem a developery. Město by podle jeho slov mohlo měnit pozemky za již hotové, neprodané byty, postavené soukromými investory. Překvapivé prohlášení zaskočilo i přítomné radní, v některých případech by to prý ale mohlo jít.

Tisková konference k již dříve avizovaným směnám pozemků mezi hlavním městem a státem nepřinesla žádné nové informace. Za přítomnosti primátora Prahy Zdeňka Hřiba (Piráti), náměstka Petra Hlaváčka (za TOP 09) a radního Jana Chabra (Spojené síly pro Prahu) tu byly představeny velké směny majetku. V těch Praha získá od státu pozemky a nemovitosti, na oplátku za jiné pozemky a nemovitosti ve vlastnictví státu. Ten získá například pozemky v areálu nemocnice Na Bulovce a bude tak moci dále rozvíjet celý areál. Město naoplátku získá výjezdovou stanici záchranné služby a další nemovitosti. Podobně tomu je v případě další směny, kdy město vymění Faustův dům na Karlově náměstí za zámek Veleslavín. O obou směnách přitom PrahaIN.cz už dříve podrobně informovala, jak najdete v souvisejících článcích. Jedinou novinkou z tiskové konference tak bylo, že by směny mohly být dořešeny už koncem tohoto roku.

Neprodané byty za městské pozemky

K překvapení přítomných novinářů se nicméně slova chopil přítomný Dušan Kunovský z developerské společnosti Central Goup, která městu v rámci aktuální uprchlické krize zdarma propůjčila budovu na Vysočanské ulici pro kontaktní uprchlické centrum. „Rád bych v souvislosti se směnami pozemků přidal svůj pohled optikou soukromého sektoru. Dovedl bych si představit, že by město do budoucna ve stejném duchu mohlo nabízet, samozřejmě zcela transparentně a za přísné veřejné kontroly, své pozemky za již hotové byty soukromých investorů,“ nabídl s tím, že na trhu je aktuálně asi 130 tisíc volných bytů různých developerských společností.

Podle jeho slov by tak město rychleji získalo potřebné portfolio k řešení bytové krize. „Město by mohlo nabízet pozemky za tržní ceny a tak, jako tomu je už nyní, například i s hotovými architektonickými a urbanistickými studiemi. Tím by byla jistota, že na pozemcích investor vybuduje to, co město potřebuje,“ navrhoval Kunovský.

Mnozí z přítomných se přitom neubránili pocitu, že šlo o využití příležitosti k navržení pro developera výhodného stavu, zatímco je ve vzduchu aktuální pomoc Praze v podobě zdarma nabídnuté budovy pro uprchlické centrum.

V některých případech ano

Také radní Jan Chabr na dotazy PrahaIN.cz reagoval spíše odměřeně. Nápad Kunovského nechtěl napřímo komentovat, ale vysvětlil, že pokud by taková situace přicházela v úvahu, tak pouze v konkrétních případech. „V hypotetické situaci, kdy by například developer vlastnil 18 tisíc čtverečných metrů, kde by chtěl stavět a město by v témže místě mělo například dva tisíce metrů, kde by nemohlo nic významnéího řešit, dalo by se jednat o směně tohoto pozemku za již hotové byty. Určitě by to ale nebylo řešení pro všechny případy,“ řekl PrahaIN.cz Chabr s tím, že by bylo v takovém třeba zajistit i řádnou hospodářskouz soutěž.

Realitní odborníci, které redakce PrahaIN.cz oslovila, by takový postup byl vlastně velmi pohodlný pro developery a přestože by městu přinesl rychlejší růst bytového fondu, nemusel by pro Prahu být ekonomicky až tak výhodný.

Nejsme dojná kráva

To ostatně vyplynulo i z reakce radního Chabra, který mimo jiné zopakoval, že Praha se aktuálně snaží majetek spíše získávat a rozvíjet prostřednictvím vlastní „firmy“, příspěvkové organizace Pražská developerská společnost. „Dospěli jsme k tomu, že nemůžeme jako město dělat dojnou krávu soukromým investorům a prodávat za levno půdu, když můžeme vlastní pozemky přinejmenším zhodnotit nebo je přímo rozvíjet ve prospěch vlastního bytového fondu,“ řekl PrahaIN Chabr. Současný postup přirovnal k prvorepublikové Praze, kdy radní, z velké části významní podnikatelé, vykupovali pozemky od sedláků na okraji tehdejšího města a budovali nové městské čvrti.