foto: Bára Richterová, PrahaIN.cz/Výuka, ilustrační foto
Umělá inteligence výrazně proniká i do škol. Žáci a studenti ji využívají při domácích úkolech, referátech nebo seminárních pracích. „Když jsem se jednoho chlapce ptala, odkud má danou informaci, bez mrknutí oka mi odpověděl, že mu ji poradil ChatGPT,“ řekla redakci učitelka střední školy ve Středočeském kraji.
Ještě před pár lety by podle ní podobná otázka vyvolala trapné ticho. „Dnes se děti za to, že za ně část práce odvede umělá inteligence, často ani nestydí. ChatGPT se navíc často objevuje i v seznamu zdrojů,“ pokrčila rameny učitelka Jana S. Nepřála si uvést celé své jméno ani název školy, na které učí, protože se obává možných následků.
Student svoji práci ani nečetl
Na problematické využívání umělé inteligence narazila i při obhajobě seminární práce. „Student měl text zpracovaný perfektně, jenže když jsem se ho začala ptát na konkrétní informace, nedokázal mi je vůbec vysvětlit. Chvíli jen mlčel a pak přiznal, že práci vytvořila umělá inteligence a on vlastně ani přesně neví, co v ní je,“ popsala učitelka, která práci ohodnotila jako nedostatečnou.
Učitelé podle jejích slov dříve řešili, že děti čerpaly veškeré informace z neověřené Wikipedie, nyní musí složitě rozpoznávat, co je ještě pomoc od umělé inteligence a co už je podvod. Dodala, že na škole sice mají určitá pravidla, jenže jejich dodržování se obtížně kontroluje.
V průzkumu Masarykovy univerzity v Brně 42 procent dětí uvedlo, že AI používá na psaní slohových cvičení nebo referátů, dalších 39 procent na shrnutí nebo vysvětlení delšího textu.
Na tom, zda je takové využívání správné, se odborníci neshodnou. Shoda panuje maximálně v tom, že vždy záleží na tom, v jaké míře a formě je umělá inteligence využívána.
S AI se objevují i rizika
Například podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj je největší výzvou, aby AI sloužila k obohacení výuky, a ne k nahrazení kognitivního úsilí žáků nebo oslabení odborného úsudku učitelů.
„Digitální technologie jsou přirozenou součástí světa, ve kterém děti vyrůstají – promítají se do učení, komunikace i trávení volného času. Školy proto digitální technologie do výuky cíleně implementují a současně posilují kompetence dětí i nastavují srozumitelná pravidla, aby je uměly používat bezpečně a smysluplně,“ sdělil redakci mluvčí ministerstva školství Ondřej Macura.
Bariérou ale podle něj může být nejistota, nedostatečná praxe, znalosti a dovednosti. Upozornil také, že s nástupem nástrojů umělé inteligence se otevírají i nová rizika, a to od zásahů do soukromí až po kyberšikanu.
Že obavy z negativních dopadů technologií AI na vzdělávání rostou, ukázal i průzkum, který nedávno provedla agentura Ipsos. Třetina Čechů by podle něj byla pro celkové zakázání umělé inteligence ve školách.
„Lidé zmiňují obavy spojené s AI, chybějící pravidla i nedostatečnou připravenost škol. Z jiného výzkumu mezi dětmi od 12 do 17 let víme, že 76 procent z nich má pocit, že je na školách jen velmi málo učitelů, kteří AI rozumějí a vědí, jak s ní pracovat. Zároveň to považují za velmi důležité,“ uvedla Markéta Kneblíková z agentury Ipsos.