Cink, cink: nová tramvaj, nová osobnost. Poznáte ji? Máte pět nápověd

Praha 10 – Vinohrady, čp. 1542. Secesní Národní dům v Prostějově. Trmalova vila ve Strašnicích. Nepřehlédnutelné a dominantní Městské muzeum v Hradci Králové. Vila rodiny Vanických v Kostelci nad Orlicí. Gočár to není, kdo to je?

Pražský dopravní podnik vypravil od neděle do provozu další, již desátou tramvaj 15T, nyní pojmenovanou po významné osobnosti pražské MHD. Tentokrát po architektovi a urbanistovi Janu Kotěrovi, který patřil mezi vůdčí postavy českého kulturního života na začátku minulého století.

Jeho významným počinem je například primátorská tramvaj evidenčního čísla 200 (1900), jíž mohou zájemci dodnes obdivovat v Muzeu MHD ve Střešovicích.

DPP zároveň dnes pokřtil nově publikovanou knihu 13 + 1 příběh 130leté petřínské lanovky, která popisuje příběhy z prostředí nejznámější pražské lanové dráhy v Praze.

Základy tradice pojmenovávání tramvají po významných osobnostech pražské MHD se datují na 9. února 2017, kdy byla pojmenována první, a to po bývalém zaměstnanci Elektrických podniků a olympijském medailistovi ve vzpírání Václavu Pšeničkovi.

Křest nové knihy za účasti Karla Havlíčka (bývalého ministra dopravy, průmyslu a obchodu), Vlastimila Kučery (autora knihy), Petra Malíka (vedoucího jednotky Historická vozidla), Jana Šurovského (technického ředitele – Povrch a člena představenstva DPP) a Pavla Kejhy (vedoucího provozovny LD Petřín). Foto: Daniel Šabík (DPP)

Co jméno, to legenda

V roce 2017 následovaly další osobnosti ze síně slávy pražské MHD, kdy byly tramvaje pojmenované po košířském starostovi a podnikateli Matějovi Hlaváčkovi (ev. 9398), českém vynálezci a elektrotechnikovi Františkovi Křižíkovi (ev. č. 9391), designérovi Františkovi Kardausovi (ev. č. 9355) a Františku Pelikánovi, prvním „chefinženýrovi“ Elektrických podniků královského hlavního města Prahy, předchůdce DPP (ev. č. 9342).

O rok později DPP pojmenoval tramvaj ev. č. 9278 po Eustachovi Mölzerovi, předsedovi Správní rady EP a veličině meziválečné pražské MHD.

Vloni dostaly dvě tramvaje 15T nová jména po Františkovi Ringhofferovi IV., významném inženýrovi a zakladateli Ringhofferových závodů (ev. č. 9374) a Aloisovi Píblovi, řediteli elektrických drah v letech 1923–1941 (ev. č. 9280).

Výstava Kotěrových prací na Praze 10. Foto: Markéta Šálková, PrahaIN.cz

Letos přibyl profesor František Jansa a jako desátá osobnost Jan Kotěra.

Jeho připomene uvnitř i zvenčí speciální polep na tramvaji, jejíž domovskou vozovnou jsou Vokovice.

Výběr tramvaje (9323) odkazuje na rok 1923, kdy Jan Kotěra skonal. Podobně jako u předchozích devíti tramvají, i tato bude nosit nové jméno po dobu deseti let.

Respekt doma i za hranicemi. Dodnes

Úspěšný architekt se světovým rozhledem, autor řady moderních interiérů a nábytkových kusů, vynikající pedagog a kreslíř, to jsou hlavní charakteristiky brněnského rodáka Jana Kotěry, jedné z vůdčích postav českého kulturního života na začátku minulého století.

Architekturu vystudoval ve Vídni u profesora Otto Wagnera, významné osobnosti moderní středoevropské architektury, v necelých třiceti letech se poté stal profesorem na pražské Uměleckoprůmyslové škole a od roku 1910 vyučoval architekturu na Akademii výtvarných umění v Praze. V obou školách vychoval s noblesou, tolerancí a skromností generaci skvělých meziválečných architektu – Josefa Gočára, Pavla Janáka, Bohuslava Fuchse a řadu dalších.

Křest tramvaje 15T po Janu Kotěrovi. Foto: Daniel Šabík (DPP)

Mezi jeho blízké přátele patřili sochaři Stanislav Sucharda a Jan Štursa, nakladatel Jan Laichter nebo slovinský architekt Josip Plečnik.

Kotěrovy práce najdete v Praze, v Hradci Králové, ve Zlíně nebo taky mimo naše území. Kotěrova citlivá architektura stála například za vznikem banky Slavia v Sarajevu nebo vily JUDr. Ferdinanda Tondera v Rakousku. Ferdinand Tonder byl krom jiného vynikající stenograf.

Tvůrčí dráhu začínal návrhy budov a interiéru v secesním stylu, který v našich zemích prosazoval jako jeden z prvních. Příkladem je v úvodu zmíněný Národní dům v Prostějově, skutečně nádherný projekt.

Jeho práce přežije generace

Přes geometrickou podobu secese a jednoduché linie racionální moderny se Kotěra nakonec dopracoval ke stavbám v duchu moderního klasicismu. K jeho nejznámějším secesním stavbám patří vedle Peterkova domu na Václavském náměstí (1899) a řady pražských a mimopražských vil nebo náhrobku především Národní dům v Prostějově (1905–1907), vodojem vršovické vodárny (1906) nebo Městské muzeum v Hradci Králové (1909–1913).

Historická budova muzea v Hradci Králové sídlí v secesní budově, postavené v letech 1909 až 1913 architektem Janem Kotěrou na Eliščině nábřeží. Jedná se o architektovo vrcholné dílo a jednu z nejvýznamnějších památek české moderny vůbec. Ve města právě probíhá výstava Architekt Jan Kotěra a Hradec Králové. Foto: Jan Svoboda, PrahaIN.cz

V jednodušším pojetí je postavena Kotěrova vlastní vila na Vinohradech (1908–1909), Urbánkův obchodní dum – „Mozarteum“ v Jungmannově ulici (1913) nebo nový zámek v Ratboři u Kolína (1911). Jeho poslední větší prací byla budova Právnické fakulty Univerzity Karlovy, kterou po Kotěrově smrti dokončil spolupracovník Ladislav Machoň.

Ten mimochodem ve třicátých letech minulého století dozoroval přestavbu Klementina na městskou knihovnu.

Neméně významným dílem je „primátorská“ tramvaj evidenčního čísla 200, která je stále k vidění v Muzeu městské hromadné dopravy ve Střešovicích.