foto: Redakce PrahaIN.cz/Masarykovo náměstí v Uherském Hradišti
REPORTÁŽ: Pohoda, krásné prostředí, příjemní lidé a dobré víno. Navštívili jsme Uherské Hradiště a jsme nadšení. Vedení některých pražských částí by se mělo učit od místní radnice. Tak čisté ulice jsme dlouho neviděli.
Uherské Hradiště leží ve Zlínském kraji, z Prahy je to relativně kus cesty, ale město vám vynaloženou námahu vrátí na 110 procent. Můžete jet autem, autobusem, vlakem. Doby, kdy cesta po kolejích trvala hodně přes čtyři hodiny, jsou pryč. Slováckým expresem jste tady za 3 hodiny a 35 minut.
Návštěvu je dobré naplánovat podle toho, co máte rádi. Kdo volí klid a pohodu, by se měl vyhnout přelomu července a srpna, koná se tady totiž filmová škola a do města míří stovky, ne-li tisíce návštěvníků. Mimochodem příští rok tu bude už popadesáté. Podobně přelidněno je i na začátku září. A opět jde o kulturu. Ovšem z trochu jiného soudku. Pořádají se tu velkolepé slovácké slavnosti vína. Jeho milovníci v tomto termínu rozhodně musí zavítat do Vinohradské ulice. Zaručujeme, že se jedná o skvělý zážitek.
Kino Hvězda. Zdroj: Redakce PrahaIN.cz
Pražané se rozhodně nemusí bát. Víno se tady netřídí podle známého hesla: ´dá sa, nedá sa, dá sa Pražákům´. Skvělá je každá sklenička.
Historie všude okolo
Samotné město bylo založeno ve 13. století listinou krále Přemysla Otakara II., takže historie tu na vás doslova dýchá. V centru jsou hned tři náměstí. Palackého, Masarykovo a Mariánské.
Pokud přeje počasí, doporučujeme si posedět na zahrádce hotelu Slunce na Masarykově náměstí. Mimochodem budova, ve které hotel sídlí, je prý jedinou renesanční stavbou ve městě. My si tady dali smažený květák a popravdě nás překvapilo, že i ten se dá podávat s grácií. Stál 199 korun a byl báječný. Během pití kávy (Latté vyjde na 79 korun) stačí sedět a koukat na městský ruch, který se však od toho pražského výrazně liší. Není to totiž ruch v pravém slova smyslu. Lidé na nás nepůsobili uspěchaně a nervózně.
Kávu doporučujeme i v kavárně na rohu tohoto náměstí, mezi ulicemi Prostřední a Josefa Stancla. Místní nám ale sdělili, že pro fajnšmekry je spíše kavárna Fčíl.
Asi nejvýznamnější památkou je zde bývalá jezuitská kolej, k oživení celého prostoru došlo před 11 lety, kdy město dokončilo renovaci jezuitských staveb. Dnes si tady mimo jiné snoubenci slibují věčnou lásku a říkají svá „ano”.
Na vedlejším Mariánském náměstí najdete Mariánský morový sloup z 18. století, kašny a sloup se sochou svatého Floriána.
Bývalá židovská synagoga. Zdroj: PrahaIN.cz
Grebeníček
Uherské Hradiště má ale také svou temnou stránku. K ní patří i působení nechvalně proslulého Aloise Grebeníčka, který byl za mučení vězňů ze 40. a 50. letech minulého století obžalován. Odsouzen ale nebyl. Soudní líčení se protahovalo, Grebeníček byl ve špatném zdravotním stavu a v roce 2003 bylo řízení kvůli jeho smrti zastaveno. Někteří místní na něj dodnes pamatují, jiní ho znají z vyprávění rodičů. Jeho špatná pověst po revoluci tak možná byla alespoň částečným trestem.
Uherské Hradiště má také historii posádkového města, byla zde kasárna. Po roce 2000 se městu podařilo vyřešit vlastnická práva tohoto území a celou lokalitu se podařilo přeměnit.
Ale dost bylo historie.
Uherské Hradiště nabízí turistům hodně i v rámci sportovních aktivit. Je tu hokejový a fotbalový stadion, akvapark, kino. Skvělé jsou procházky podél Moravy. A kdo by nevěděl, tak tudy vede i Baťův kanál.
Romantická procházka podél Moravy. Zdroj: Redakce PrahaIN.cz
Restaurací je tu také požehnaně. Je tedy z čeho vybírat. Nepočítejte ale s tím, že oproti Praze nějak výrazně ušetříte. Jistě, najdete i levnější lokály. Většinou se však setkáte s cenami okolo 200 korun.
Pro všechny
Kdo má rád noční život, měl by se jít podívat na „Tomáč“. Je to bar spíše pro mladší generace, avšak naprosto unikátní. Víc prozrazovat nebudeme.
Máme dobrou zprávu i pro dámy. Shodou okolností se nám totiž podařilo vyzkoušet služby místní kadeřnice. A protože odvedla výbornou práci, dovolíme si ji jmenovat. Je to Simona Lučková z Centra krásy ve Františkánské ulici. Výsledek jejího snažení může konkurovat nejluxusnějším pražským salonům, ovšem za čtvrtinové ceny.
Co nás nadchlo nejvíc, je čistota místních ulic. Je neuvěřitelné, že se nikde neválí odpadky, nenarazíte na popelnice, ze kterých přetékají pytle a neuvidíte ani černé skládky. Za to místní radnici skláníme hlubokou poklonu.
Vyzkoušeli jsme i místní MHD a svezli se možná s tím nejmladším řidičem v republice. Vedení dopravního podniku doporučujeme, aby si ho hýčkali. Kéž by všichni šoféři měli tolik pozitivní energie. A mladému řidiči přejeme, aby mu kladný přístup a úsměv na tváři vydržel co nejdéle.
Za pár dní, které jsme tu strávili, jsme se nesetkali s ničím, co by nám zkazilo náladu. Možná jsme měli štěstí. Ale jako turisté jsme neměli co vytknout. Zajímalo nás proto, jak se tady žije místním.
Kritika?
A také oni jsou s životem v tomto slováckém městě spokojeni. Ti, se kterými jsme hovořili, žádné výrazné výtky neměli. Chválili si kulturu, sportovní vyžití, širokou nabídku kroužků pro děti. Funguje tady prý úžasná skautská základna - středisko Psohlavci.
Zmínili pouze katastrofální parkování na „Východě“, ale i na dalších sídlištích. Také nám pověděli o budově bývalé věznice v centru. Je prý nevyužita, a to by se podle nich mělo změnit. Občas se tu sice dělají prohlídky, ale budova, která toho tolik pamatuje, by si zasloužila lepší zacházení. Za jejími zdmi trpěli lidé jak za nacistického, tak komunistického režimu. Němci ji využívali během druhé světové války pro politické vězně před tím, než byli transportováni do koncentračních táborů, po válce se tady konaly lidové soudy a popravy. Za komunistického režimu sem byli umisťováni lidé, kteří byli pro tehdejší režim nepohodlní. Zrušena byla v roce 1960.
My jsme se na stránkách veznicehradiste.cz dočetli, že projekt na její renovaci je již připraven. V budoucnu by tu mělo být muzeum, Národní památník Věznice Uherské Hradiště, a měly by tu sídlit justiční složky. Hotovo by mělo být v roce 2028. Takže místní se dočkají.
Jako jinde v republice, i zde místním vadí drahé bydlení a nedostatek pozemků.
A jedna poznámka na závěr. Mimo to, co jsme sami viděli, zmínili, že v místním kině se konečně začal prodávat popcorn. Novinku samozřejmě hodnotili pozitivně. Prý tak ušetří cestu do Zlína. Ale v tomto případě se asi jedná o hodně subjektivní názor, ze kterého nebudou mít radost úplně všichni.
Dětské hřiště doslova láká. Ratolesti se tady určitě nudit nebudou. Zdroj: PrahaIN.cz