foto: Jan Holoubek, PrahaIN.cz/Z návštěvy Enersol 2026
REPORTÁŽ: Enersol 2026 je každoroční soutěžní přehlídka, jejíž pražské kolo pořádá Střední odborná škola - Centrum odborné přípravy a Gymnázium na pražské Harfě. Projekt Enersol vznikl jako následovník česko-holandského projektu z let 2000 až 2004, v němž měly vybrané školy a jejich učitelé možnost získat první zkušenosti s výukou obnovitelných zdrojů energie a s investováním do alternativní energetiky v Nizozemsku. V České republice má dnes přehlídka mnohem širší záběr, mimo jiné s výrazným přesahem do oblasti životního prostředí.
Mezi projekty nás zaujala prezentace místních studentek kadeřnického oboru, které se zamýšlely nad tím, jak by bylo možné využít lidské vlasy, jež běžně končí po stříhání v odpadu. Jejich práce směřovala právě do oblasti ochrany životního prostředí. Vlasy delší než 20 centimetrů mají jasné využití ve vlásenkářství při výrobě paruk.
Co ale s těmi kratšími?
Mezi hosty přehlídky jsme zahlédli předsedkyni Výboru životního prostředí, veřejného prostoru a pohřebnictví pražského zastupitelstva Lucii Kubesa (ODS) v rozhovoru s mladými kadeřníky a rozhodli jsme se ji vyzkoušet, jak by se podle ní daly vlasy využít ve prospěch životního prostředí.
„Od kamarádů myslivců vím, že se lidské vlasy dají používat jako odpuzovač. Někde se prý používají chomáče vlasů třeba u silnic, asi tam, kde nechtějí utrácet za chemické přípravky. Od zahradníků zase vím, že vlasy s oblibou přidávají do kompostu. Ale jsem zvědavá na prezentaci, v anotaci se mluví o využití rohoží z lidských vlasů při ekologických haváriích,“ uvedla. Mladí adepti kadeřnického řemesla souhlasně přikyvovali, víc však prozradit nechtěli.
Jedno kilo za osm litrů ropy
V České republice je přibližně 4,5 tisíce kadeřnických provozoven, které většina z nás pravidelně navštěvuje. To už představuje poměrně velké množství vlasů. Při samotné prezentaci se studentky podrobně rozpovídaly o tom, jak lze vlasy díky jejich vlastnostem využívat v ochraně životního prostředí.
„V Belgii, ve Francii, ale pravděpodobně i v dalších přímořských zemích, které mají zkušenosti s ropnými haváriemi, vlasy v koši opravdu nekončí. Skvěle totiž pohlcují ropu a další uhlovodíky znečišťující životní prostředí. Využít se dají přímo při zásazích, například při odstraňování olejných a ropných skvrn. Kromě toho mohou posloužit jako součást preventivních opatření. Taková vlasová rohož, umístěná u výpusti kanalizace, by pohlcovala znečišťující látky dříve, než by došlo ke kontaminaci vody. Jeden kilogram vlasů je přitom schopný pohltit sedm až osm litrů ropy,“ vysvětlily studentky kadeřnického oboru.
„Hledala jsem, i za použití umělé inteligence, zda se někdo u nás zabývá sběrem lidských vlasů pro využití při ekologických haváriích, ale nikoho takového, žádnou firmu, jsem nenašla. Určitě mě to téma velmi zaujalo. Jsem příjemně překvapená, že se mladí kadeřníci zabývají i ze svého úhlu pohledu budoucností naší země v oblasti životního prostředí. Při takovém množství kadeřnických provozoven by určitě stálo za úvahu vydat se tímto směrem ve větším měřítku,“ zamyslela se nahlas Lucie Kubesa.