-->

„Den jako každý jiný. Jen ho přežít,“ popisuje Vánoce na ulici bezdomovec z Prahy 7

27. 12. 202216:50
„Den jako každý jiný. Jen ho přežít,“ popisuje Vánoce na ulici bezdomovec z Prahy 7
foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Přístřešky pro bezdomovce v Praze

Oslavám Vánoc jsme na serveru PrahaIN.cz věnovali řadu článků. Nahlédli jsme i za mříže věznic. Jak ale slaví nejvýznamnější svátky roku ti, kteří jsou sice svobodní, ale jejich údělem je život bez střechy nad hlavou? Sledujte s námi zajímavou sondu do života na ulici, ale také do zákulisí sociálních služeb.

Pomoc lidem bez domova je podle dosluhující radní pro sociální oblast Mileny Johnové (Praha sobě) v současnosti už na hranici možností. Představa, že se každému, kdo to potřebuje dostane teplého jídla či matrace na přespání je lichá. „Z nedávného vyhodnocení počtu žádostí o ubytování v azylových domech vyplývá, že velmi významně vzrostl počet těch, pro které už nebylo místo,“ popsala PrahaIN.cz.

O svátcích oběd nebo večeře

Zamyslela se i nad samotným způsobem řešení bezdomovectví v Česku. Ani tato úvaha ale příliš nekoresponduje s kouzlem Vánoc, byť i zde platí, že alespoň o svátcích je situace některých bezdomovců v Praze o něco lepší. „Na Štědrý den se tradičně v našich zařízeních servíruje štědrovečerní oběd, v případě, že jde o denní centra, anebo večeře, pokud jde o noclehárny, kde mohou lidé bez střechy nad hlavou přečkat noc,“ přiblížila PrahaIN.cz Jitka Motlitbová z Armády spásy, která patří mezi největší organizace, které pomáhají lidem bez domova v Praze alespoň zmírnit následky života na ulici.

Na Vánoce tu lidé dostanou i krabičku cukroví a drobný dárek. Jde o praktické věci, jako jsou hygienické potřeby. Zpříjemnit Vánoce lidem bez domova letos pomohla i Arcidiecézní charita Praha, ale například i Spolek občanů a přátel Malé Strany a Hradčan a Sdružení Nového Města pražského, které společně s MČ Praha 1 uspořádaly tradiční štědrodenní rozlévání polévky na Kampě.

Na mnohé se nedostane

Přestože Armáda spásy, Naděje i další charitativní organizace, které pod hlavičkou Centra sociálních služeb Praha zajišťují síť služeb pro osoby bez přístřeší, obslouží denně stovky lidí, realita je taková, že na mnohé se vůbec nedostane. Kapacita služeb pro lidi bez přístřeší přitom roste, alespoň v době krizového provozu, tedy když dlouhodobě mrzne. Podle Filipa Pospíšila z Centra sociálních služeb Praha najde v mrazivých dnech své místo v teple přes šest stovek lidí z ulice. Dalších zhruba 60 míst se podle jeho slov připravuje v buňkách na Libeňském ostrově, do vydání tohoto článku, ale nebyla plně zprovozněna.

I přes tyto optimistické zprávy je ale v Praze mnoho lidí, kteří tráví své dny, včetně těch svátečních, celoročně na ulici. My jsme navštívili během Vánoc dvě místa, kde takoví lidé žijí. S pokorou a snahou přiblížit vám, našim čtenářům, alespoň trochu, jak vypadají Vánoce bez střechy nad hlavou.

Bylo to o život

„Jsem na ulici už třetím rokem a mohu jen poděkovat Pánu Bohu za to, že letos mrzlo jen chvíli. Bylo to o život,“ popsal redakci třiapadesátiletý František, který žije nedaleko Vltavy v Praze 7. Služby města ani dalších organizací podle vlastních slov až tolik nevyužívá, protože už ví, jak na ulici žít i bez pomoci. „Zatím mě nepotkaly vážnější zdravotní potíže, tak si můžu dovolit svou svobodu a nejsem závislý na cizí pomoci. Je ale dobře, že alespoň nějaká pomoc pro lidi jako já existuje,“ říká muž, který do Prahy přijel před lety pracovat z východu republiky.

Jeho příběh se podobá mnoha dalším, které zaslechnete u teplé polévky v denním centru Naděje, či na lodi Hermes, která funguje jako největší pražská noclehárna. „Pracoval jsem na stavbě, ale nakonec mi nezaplatili a začal jsem se propadat až na úplné dno. Hodně jsem pil, neřešil svou situaci. Teď jsem se sice odrazil, ale na hladinu je ještě daleko,“ přiznává smířeně. Je na tom přitom lépe, než mnozí jiní, protože může pracovat, i když jen pár nocí v týdnu jako hlídač parkoviště.

Přežít. Jako každý den

„Vánoce jsou na ulici den jako každý jiný. Musíte je prostě přežít, já mám štěstí, že občas v noci pracuju v teple, tak se dá zvládnout i mráz,“ říká na dotaz PrahaIN.cz. Fotit se nechce a také by podle vlastních slov nebyl rád, kdybychom prozradili, kde přesně přebývá. „Mám štěstí, že jsem našel místo, kde si mohu nechat alespoň pár svých věcí a nemusím je tahat pořád s sebou,“ dodává.

Slib dodržíme, uvedeme však alespoň tolik, že Praha 7 patří mezi místa, kde je bezdomovcům „lépe“. Nejde přitom jen o služby, které tu nabízí velké centrum Armády spásy v Tusarově ulici, ale také o to, že je zde hned několik skrytých míst, kde lze přespat relativně v klidu mimo zraky ostatních.

Vesnička u Botiče

Další takové místo je například i v Michli, kde se situace víceméně opakuje. „Rozhodně nás nefoťte, jsme lidi a ne zvířata v zoo,“ rezolutně prohlašuje muž, který se později představí jako Vladimír. V křovinách poblíž Botiče má regulérní zemljanku, kde s ním donedávna žila i jeho družka. „Už to na ni bylo moc, když propukly ty poslední mrazy, podařilo se jí získat místo v azylovém domě pro ženy. Jsem za to rád, i když mi tu chybí,“ popisuje Vladimír poté, co náš reportér přislíbí, že nebude ani fotit a neuvede ani přesné místo jeho obydlí. Provizorních domků je zde hned několik a bydlí tu asi osm lidí.

Jejich osudy se podobají tomu, o kterém píšeme výše. Dluhy, ztráta bydlení, pád na dno a složitá cesta k alespoň trochu důstojnému životu. Na druhé straně neutuchající naděje a snaha alespoň trochu důstojně žít. A je to vidět i v době svátků, kdy jsme tuto skrytou vesničku v Praze 4 navštívili.

Letní tábor na celý rok

„Naštěstí nemrzne, to máte pak opravdu co dělat jen, abyste přežili. Letos byly ale Vánoce krásně teplé, takže jsme i trochu slavili,“ popisuje Vladimír a ukazuje na venkovní kuchyňku, kde se právě máčí nádobí v říční vodě. Celé obydlí tak trochu evokuje letní tábor, kde se také vaří na plynové bombě a k hygieně poslouží i přírodní zdroj vody. Zdání ale klame. Nejde o žádnou rekreaci v přírodě, zvlášť v zimě je život na ulici neskutečně tvrdý, což je ostatně vidět i ve tvářích těch, které jsme o svátcích navštívili. A dlužno dodat, že šlo o lidi, kteří ještě neztratili naději a přinejmenším mají snahu si udržet jistou důstojnost.

Strategie, která nefunguje

„Strategie boje proti bezdomovectví bohužel nefunguje, protože řeší následky, ale nikdo se zatím neodvážil začít řešit příčinu,“ vysvětluje na dotaz PrahaIN.cz Milena Johnová. Z vlastní politické zkušenosti ví, jak je mezi politiky toto téma neoblíbené. „Není to v uvozovkách voňavá politika. V současné krizi bydlení ale problém jenom dál narůstá, navíc je to téma, které je vždy snadno zneužitelné různými populisty,“ popisuje Johnová.

Ta podle vlastních slov, jelikož „nedobrovolně přesluhuje na postu radní“, opět zaštiťovala sbírku hygienických potřeb pro ženy. „Je to krásné, že lidé umějí pomoci, ale bez systémové změny půjde o stále větší celospolečenský problém,“ dodává s tím, že velkým tématem současné společnosti je i krize duševního zdraví.

 

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných