Den se nyní prodlužuje nejrychleji za celý rok

Od změny času, která proběhla v noci na dvacátého šestého března, se sice nyní rozednívá o hodinu později, ale večer si tomu tomu užíváme slunečních paprsků déle. Dny se prodlužují rychle. Nacházíme se totiž v období, kdy je každý den delší o tři až čtyři minuty.

Toto prodloužení lze dobře zpozorovat i během Velikonoc. Na Velikonoční pondělí, tedy desátého dubna, vyjde slunce o sedm minut dříve než na Velký pátek a zapadne o čtyři minuty později. To je celých třináct minut slunce nad obzorem navíc v rozmezí pouhých čtyř dnů. Na Velikonoční pondělí se bude rozednívat v šest hodin jedenáct minut ráno a slunce vydrží nad obzorem téměř do osmi večer.

Právě na přelomu března a dubna se dny prodlužují nejrychleji. Pro srovnání, v červnu touto dobou, tudíž mezi desátým a čtrnáctým, se jedná pouze o tři minuty za den. 

Prodlužování dne bude postupně zpomalovat až do letního slunovratu, jenž nastane dvacátého prvního června. Tento den bude svítit slunce šestnáct hodin a dvacet dva minut, konkrétně od 4:52 ráno do 21:15 večer. Poté nám bude sluníčka dalšího půl roku ubývat. V červenci bude zkracování dne pozvolné, o minutu či dvě denně, během září pak nabere větší spád.

Rychlost prodlužování dne či noci, slunovraty a rovnodennosti souvisí s náklonem zemské osy. Rovnodennost nastává v okamžiku, kdy dopadají sluneční paprsky kolmo na zemskou osu, když jsou z této polohy nejvíce vychýlené, přichází naopak slunovrat.