foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/Bruslení na zamrzlém rybníku
REPORTÁŽ: Stejně jako řada Pražanů vyrazila mezi svátky do přírody, ani naše redakce nezůstala pozadu. Naším cílem byly Voděradské bučiny a několik rybníků, které se v okolí nachází. Ačkoliv se několik nocí po sobě držely teploty hluboko pod bodem mrazu, led ještě na bruslení dostatečně silný nebyl. „A dnešní děti po bruslení ani tak netouží jako my,“ řekl nám jeden z místních.
Ve Voděradských bučinách jsme byli již několikrát, nejčastěji do lesů míříme na houby, nyní jsme se chtěli jen projít a podívat se, jestli se některém z nich již dá bruslit. Celý lesní komplex, který leží v Ladově kraji, má více než 600 hektarů a patří mezi nejnavštěvovanější lesy v okolí Prahy. Díky velikosti tu panoval relativní klid, lidé se rozprostřeli a nepřekáželi si.
Na bruslení to ale ještě nebylo, led byl silný několik centimetrů, postavit na něj jsme si proto netroufli. O něco odvážnější byl velký labradorský retrívr, který z automobilu zamířil rovnou směrem k zamrzlému rybníku, jeho majitelka ho ihned chtěla zvěčnit na fotografii, od jednoho z místních ale dostala vyhubováno. „Zavolejte si toho psa, ten led ještě není dostatečně silný, co budete dělat, až se vám tam proboří? Pro něj by se nikdo už nedostal. A chcete volat hasiče a modlit se, jestli dokáží přijet včas a zachránit vám ho?“ hřímal muž. Všechno dobře dopadlo, paní psa přivolala a raději ho připoutala na vodítko. „To mě ani nenapadlo, že to může být nebezpečný,“ zmínila pejskařka. Že její pes vážil jako větší dítě, si zřejmě neuvědomila.
Děti bruslení už tolik neláká
S přibližně padesátiletým mužem jsme se poté dali do řeči, a protože na procházku vyrazil sám, rozhodli jsme se s ním strávit několik minut. „Jste asi první, kdo by si chtěl zabruslit, co jsem letos potkal. Nejhorší jsou ale dnešní mladí a děti, vůbec je to ven neláká. Co si pamatuju, tak za nás na led vběhla celá vesnice, jen co to bylo možné. Holky bruslily, kluci hráli hokej. Na bruslích se proháněly i tříleté děti. Dovedete si to představit teď?“ ptal se a sám se nad svojí otázkou pousmál.
V minulém roce se na některých rybnících dalo bruslit několik týdnů, davy lidí to ale prý nepřilákalo, a když už ano, tak šlo o starší či mladší páry nebo celé rodiny s již většími dětmi. „Chlapi taky chodili rybařit na dírky, to jo. Ale skupinky malých dětí, kamarádů z vesnice jsem snad ani nepotkal,“ podotýká s tím, že dnešní děti jsou v zimě spíše zalezlé u počítače doma v teple.
Celou zimu děti trávily venku
„Za našeho mládí jsme na ledu strávili zimu, pokud to šlo. Před několika lety jsem tu viděl chlapce, který přijel s rodiči, měl brusle na nohou a strašně chtěl jezdit sám, to bylo vidět, rodiče ho ale nepustili samotného. Báli se, že by si něco udělal, tak s ním jezdili jen za ruku a nepustili ho. Přitom mu to šlo, to bylo vidět. Mohlo mu být tak osm, devět let,“ řekl nám náš „průvodce”.
Rozdíl mezi dnešní mládeží a tou, jakou si pamatuje on, je prý obrovský. „To se ani nedá srovnat, ale myslím, že my jsme měli to dětství hezčí,“ uzavřel. „Když už jsme u toho bruslení, troufnu si tvrdit, že většina dnešních dětí ani bruslit neumí,“ dodává ještě záhy.
Podobná situace je ale vidět i na mnohých pražských kluzištích, kam vyráží spíše páry nebo skupinky dospělých, rodiče s dětmi určitě nejsou hlavní skupinou návštěvníků.