Dobrovolníci odhalili nerovnováhu mezi typy petrklíčů

V rámci projektu Honba za petrklíči prozkoumali dobrovolníci v uplynulých dvou letech na 900 tisíc květů prvosenek jarních a vyšších po celé Evropě. Pozorování poukázalo na nerovnováhu mezi dvěma typy květů, která by mohla vést až k ohrožení těchto květin. Kampaň proto pokračuje dál.

Celoevropskou kampaň v České republice koordinuje Botanický ústav Akademie věd České republiky a Český svaz ochránců přírody. V letošním roce by se Honba za petrklíči měla rozšířit i na studium dalších lučních druhů a také opylovačů. Právě ti jsou totiž pro rozmnožování rostlin klíčoví. Informovala o tom tisková zpráva Botanického ústavu.

Na území České republiky bylo od začátku kampaně pozorováno 331 lokalit a zhodnoceno na 33 tisíc květů. Nejvíce překvapivé byly výsledky výzkumu u dvou typů květů prvosenky jarní.

Pokračování projektu je důležité

„Zatímco v roce 2021 převládaly obdobně jako u ostatních zapojených států u prvosenky jarní květy s viditelnou bliznou (dlouhočnělečné), v roce 2022 dominovaly květy s viditelnými tyčinkami (krátkočnělečné). U prvosenky vyšší tomu bylo přesně naopak. To naznačuje, že procentuální zastoupení obou květních typů může být ovlivněno jak lokalitou, tak i rokem pozorování. Proto je pro nás důležité v projektu nadále pokračovat a sbírat údaje opakovaně ze stejných lokalit,“ uvedla Hana Pánková, koordinátorka kampaně z Botanického ústavu AV ČR.

Navazující výzkum bude probíhat kromě České republiky také v Estonsku, Švédsku, Německu a Belgii. Zaměří se na opylovače, nejdůležitější partnery lučních květin. Na projektu by měly navíc spolupracovat také vlastníci hospodářských pozemků, kteří hrají v budoucnosti krajiny také významnou roli.

Petrklíč je vhodný modelový druh

Projekt si klade za cíl identifikovat prostorovou škálu důležitou pro přežití rostlin i jejich opylovačů, díky které bude možné navrhnout konkrétní opatření v krajině. To by mohlo propojit dnes izolované lokality a zvýšit šanci na udržení diversity jednotlivých stanovišť.

„Máme velké štěstí, že spolu s našimi evropskými kolegy nyní můžeme pokračovat ve výzkumu tohoto fascinujícího tématu. Petrklíče s jejich dvěma typy květů jsou vhodným modelovým druhem pro hodnocení stanovištních podmínek i pro ostatní druhy rostoucí na trávnících,“ dodala Zuzana Münzbergová z Oddělení populační ekologie Botanického ústavu AV ČR.

Zapojit se může každý

Do mapování petrklíčů se přitom může zapojit každý. Dobrovolníci mohou při svých procházkách zaznamenávat vzhled květů a společně s fotkami zasílat svá pozorování vědcům prostřednictvím webové stránky honbazapetrklici.cz.

Pro výzkum je přitom důležité zaznamenat typ květu rostliny. S označuje krátkou čnělku, L naopak dlouhou. Tyto dvě formy slouží k tomu, aby prvosenka zabránila opylení sama sebe. Pro úspěšné rozmnožení je tak nutné získat pylová zrna z jedné formy květu na druhou.

Zapojení veřejnosti do výzkumu se osvědčilo

Nápad na zkoumání petrklíčů vyšel z popularizační iniciativy skupiny evropských vědců. Zahájena byla v Estonsku v roce 2019. Výsledky kampaně Honba za petrklíči ukazují, že zapojení široké veřejnosti do vědeckého výzkumu může poskytnout nové a nenahraditelné poznatky o přírodě a rozvinout nové vědecké iniciativy.

Na území Evropy bylo díky dobrovolníkům od začátku kampaně prozkoumáno 1.788 míst. Účastníci zatím zaslali 2.895 fotografií s více než 154 tisíci rostlinami.

Prvosence se zhoršují podmínky

Petrklíči neboli prvosenkami se do hloubky zabýval už Charles Darwin. Jde o charakteristický jarní druh z doubrav, dubohabřin, květnatých bučin, suťových lesů a lesních okrajů. Můžeme se s nimi setkat ale i na trávnících. Jejich stanoviště jsou ale podle webu Honby za petrklíči ovlivněna současným způsobem hospodaření.

V české přírodě je prvosenka jarní poměrně hojným druhem. Roste nejčastěji ve světlých lesích a nejviditelnější je na jaře. Právě světlé lesy jsou ale v současnosti jedním z nejohroženějších stanovišť, zejména kvůli upouštění od tradičního hospodářství. Zhoršené podmínky se projevují na populacích prvosenek a mohou také způsobovat nerovnoměrné zastoupení typů květů.