Domácí jablečné mošty budou letos nedostatkové zboží

Mošt, čerstvá ovocná šťáva bez konzervantů, je jednou z odměn pro domácí pěstitele za jejich celoroční péči o ovocné stromy. Co se týče úrody jablek, tak letošní nepatří k těm nejvydařenějším. Hodně záleží na místě, ale v Praze a jeho okolí příroda velké sklizni nepřála. V redakci jsme zjišťovali, jaký je aktuálně zájem o služby moštáren.

Zdaleka ne všichni zahrádkáři a majitelé ovocných stromů zvládnou plody své sezonní práce přímo zkonzumovat, takže se přebytky snaží zpracovat jiným způsobem. Někdo zavařuje kompoty, další si chystá do zásoby náplně do štrůdlu, ale téměř všichni si rádi pochutnají na čerstvé jablečné šťávě nebo sterilizovaném moštu bez přidaných konzervantů.

Jeden kilogram představuje asi čtyři nebo pět jablek, úroda z několika stromů tak může dosáhnout mnoha desítek kilogramů. Zpracovat na domácí mošt takové množství ovoce vyžaduje vhodné technické vybavení a čas. Obojí lidé běžně nemívají, a proto využívají služeb moštáren.

K moštování je optimální použít čistá a zdravá jablka, mohou být i padaná, ale ne nahnilá. Výtěžnost jablečného moštu činí asi 0,5 až 0,7 litru z jednoho kilogramu jablek, záleží na odrůdě.

Menší moštárny fungují jen část roku

Moštárny lze v Česku najít po celém území, svoje služby poskytují v různém rozsahu. Otevřeno mají v sezoně podle zájmu, většinou jeden až dva v týdnu. Při jejich hledání lze vybírat například ze seznamu na webových stránkách Českého zahrádkářského svazu, kde se dá snadno orientovat podle jednotlivých okresů.

Do moštáren lidé jezdí s přebytky svého ovoce, ale na mnoha místech nabízejí pro všechny zájemce již hotový mošt z vlastní úrody.

Mošt se běžně stáčí do přinesených nádob. Surová šťáva bez dalších úprav vydrží maximálně týden, proto se pro delší uchování musí po prvotním lisování ještě tepelně upravit procesem pasterizace. Tuto službu většina malých moštáren nenabízí. 

Sezona trvá od září přibližně do půlky listopadu. Přezrálé ovoce již moc šťávy nedává a například moučné odrůdy jablek se k moštování nehodí vůbec.

Poslední moštárna v Praze

V Praze funguje malá moštárna v zahrádkářské kolonii na Spořilově. Mají zde otevřeno každé pondělí od 16:30 do 19:00 hodin. Drtí a lisují zde pouze surový mošt z donesených jablek, při množství nad 100 kilogramů je nutno si domluvit náhradní termín. Jiné služby nenabízí.

„Zatím moc zájem o moštování není, hlásí se nám nejvíce pět lidí na den. My jsme na zahrádkářské kolonii, já sám moc jablka nemám. Většina mi jich popadala, něco pomrzlo. Lidi sem jezdí i třicet kilometrů z okolí Prahy a vozí kolem čtyřiceti, padesáti kilogramů,“ řekl nám pan Jelínek ze spořilovské moštárny a dodal, že v Praze o dalších místech, kde se moštuje, neví.

„Vím, že dřív byla moštárna v Cholupicích, taky na Radlíku, ale ty už nejedou pět nebo sedm let. Skončilo se také v Horních Počernicích, tam už to pán sám nezvládal. To víte, mladý ty to dělat nechtěj a my starý už to neutáhneme. Co mě říkají lidi, tak jsme v Praze poslední,“ prozradil nám pan Jelínek.

Za litr zpracovaného čerstvého moštu si na Spořilově účtují 15 korun.

Letošní úroda jablek. Foto: redakce PrahaIN.cz

Kromě jablek se dělá šťáva i z vína

V obci Nenačovice ležící západně od Prahy ve směru na Beroun je moštárna, kde se od září moštuje každou v sobotu. Zájemci se mohou objednávat na webových stránkách v termínech po třiceti minutách, během kterých se zpracuje nejvíce 50 kilogramů ovoce.

„Sezona je letos o něco slabší, než to bývá zvykem, ale zažil jsem i podstatně horší roky. Jablek je letos rozhodně méně, než bylo loni. Budu dělat celý říjen, končím většinou v půlce listopadu. Ideální je moštovat jablka do čtrnácti dnů po sklizení ze stromu, po delším skladování některé odrůdy změknou jako bláto a při zpracování vytvoří lepivou kaši, se kterou se špatně pracuje,“ vysvětlil naší redakci Adam Wichterle z moštárny v Nenačovicích.

Letošní rok se podle něj vymyká tím, že se více zpracovává hroznové víno. „Běžně zpracovávám 90 procent jablek, letos je to 60 procent jablek a 30 až 40 procent vína. Vhodné k moštování jsou odrůdy, u kterých nelze lehce sloupnout slupku,“ dodal majitel moštárny.

Čistou vinnou šťávu si mohou lidé dále sami zpracovat podle vlastního uvážení, nechat ji zkvasit není podle majitele moštárny nic náročného.

Po dohodě zde nabízejí také čerstvý jablečný mošt k prodeji v ceně 50 korun za 1,5 litru, podle množství se ovoce moštuje v cenách od 7 do 9 korun za litr.

Domácí drtič na ovoce. Foto: redakce PrahaIN.cz

Lidé jezdí, ale ovoce mají málo

V obci Čišovice poblíž Mníšku pod Brdy se nachází Rubešova moštárna, kde se moštuje od září během víkendů, na webových stránkách je možné si rezervovat termín.

„Sezona je letos špatná. Loni byla nadúroda a letos se projevila střídavá plodnost, to tak bývá, není to nic nenormálního. Letos na jaře hodně jablek pomrzlo a projevilo se i sucho. A tady kolem nás na Mníšecku část úrody sklidily i kroupy. Rezervace mám celkem plné, ale sešlo se to tak, že lidé vozí jednu, dvě bedýnky,“ popsal pro PrahaIN.cz letošní sezonu ve své moštárně Ladislav Rubeš.

Zájemcům nabízí i vlastní mošt v pětilitrových bag-in-boxech za 180 korun. Moštuje se za cenu 10 korun za jeden litr. Konzervace se provádí pomocí sorbanu draselného a stojí 2 koruny za litr.

Někde se ceny moštu účtují podle váhy ovoce

Do mělnické moštárny Šepra lze vozit i jablka sebraná ze země, tady je umyjí, rozdrtí a vylisovanou šťávu stočí do nerezových kotlů. Podle přání zákazníka šťávu mohou teplem sterilizovat a stáčí ji do přinesených lahví.

Příjem jablek a výdej moštu probíhá v pondělí a ve středu. Za vymoštování 1 kilogramu jablek si účtují 9 korun bez sterilizace a se sterilizací 19 korun. Cena přepočtená na litr moštu je tak vyšší a odpovídá obsahu šťávy v ovoci.

Garance moštu zpracovaného výhradně z dodaných jablek je podmíněna množstvím dodaného ovoce ve výši 100 a více kilogramů. Je to dáno minimální kapacitou zdejšího zařízení umožňující tepelnou sterilizaci, která zajistí až dvouletou trvanlivost moštu. Až třetinu objemu jablek lze nahradit hruškami.

„Máme tu kotle o objemu 150 až 200 litrů, množství ze třiceti kilo by se při sterilizaci spálilo. Cenu za vymoštování ovoce v kilogramech jsem určil z toho důvodu, že zákazník takto dostane přesně tolik šťávy, kolik ve svých jablíčkách má. Výtěžnost se pohybuje od šedesáti do sedmdesáti procent. Cenu jsem takto nastavil už v roce 1990 i proto, že jsem tehdy chtěl zabránit případným snahám zaměstnanců, aby mošt v kotli naředili. To my jsme v životě neudělali,“ vysvětlil naší redakci majitel moštárny Ladislav Prajz.

Dodal, že pokud přijede zákazník například s dvaceti kilogramy ovoce, tak se jeho mošt dělá společně s jablky někoho dalšího a je na to upozorněn.