foto: Redakce PrahaIN.cz/Dovolená, ilustrační foto
PŘÍBĚH: Řada českých turistů se stále nemůže vrátit domů poté, co jim válka na Blízkém východě zkomplikovala cestu. Naše redakce hovořila s majitelkou účetní firmy, která momentálně postrádá dva klíčové členy svého týmu. „Nezávisle na sobě zůstali na Srí Lance. Návrat mají naplánovaný až na 23. března,“ popisuje.
„Naše firma je malá a začátek roku bývá nejvytíženější, proto mě moc nepotěšilo, že dva zaměstnanci chtěli odjet na dovolenou současně. Shodou okolností oba vybrali Srí Lanku, jeden na devět dní, druhý na čtrnáct. Jejich dovolená se překrývala o téměř týden,“ vysvětluje majitelka firmy. Podle ní měli být oba v práci už v pondělí 2. března.
Brzy však bylo jasné, že návrat nebude jednoduchý. „Měli letět s Qatar Airways přes Dauhá. Let jim zrušili a provoz se ani po téměř čtrnácti dnech neobnovil,“ krčí rameny. „Vím, že za to nemohou, ale vybrali si opravdu ten nejhorší možný termín,“ říká redakci PrahaIN.cz
Březen a duben jsou pro účetní firmy nejvytíženější měsíce v roce. „Zpracováváme přiznání pro fyzické i právnické osoby a ministerstvo financí termíny pro jejich podání neprodlouží. Už takhle máme ve firmě stres, a teď nám chybí skoro polovina týmu,“ dodává majitelka.
Zaměstnanci se sešli ve stejném hotelu
Ačkoliv byli zaměstnanci na Srí Lance nezávisle a bez cestovní agentury, nyní bydlí ve stejném hotelu. Nechtějí se příliš vzdalovat od letiště a zbytečně utrácet za ubytování. Odletět mají 23. března, ale stále není jasné, kdy letiště v Kataru začne fungovat ve standardním režimu a zda je tento termín opravdu tím, kdy se vrátí domů.
Zatímco pro oba muže to znamená hlavně narušené plány a neočekávané výdaje, mnohem větší dopady pociťuje firma v Praze.
„Nemají s sebou počítače ani podklady, vlastně nic, co by potřebovali k práci. Někdo může pracovat na dálku i z druhého konce světa, u nás to ale takhle nejde, a už vůbec ne, pokud to není plánované. Spoléhali jsme, že svoji práci odvedou, navíc jsme potřebovali řešit několik dalších důležitých bodů ohledně směřování firmy, takže teď musím jen čekat,“ vysvětluje majitelka firmy.
Situace je špatná pro obě strany
„Celá situace je pro nás velmi komplikovaná,“ pokračuje. „Nemáme k dispozici potřebné podklady, nemůžeme některé úkoly delegovat a termíny pro klienty nelze posunout. Každý den, kdy nám chybí téměř polovina týmu, znamená větší stres a riziko, že něco nestihneme. Musíme improvizovat a čekat, až se zaměstnanci vrátí. Přitom stále není nic jasného,“ podotýká.
Se zaměstnanci jednou zkusila vyřešit důležité záležitosti přes videohovor. Kvůli špatnému signálu to ale moc dobře nedopadlo. „Neslyšela jsem je, několikrát to vypadlo a stejně jsme nic nevyřešili. Vím, že je to nepříjemné i pro ně. Mnoho lidí si řekne, že to mají dobré, mají prodlouženou dovolenou a nemohou si na nic stěžovat, ale musí to být náročné. Sami netuší, co bude, kdy se vrátí domů. Navíc vědí, že to tady bez nich špatně zvládáme,“ uzavírá majitelka firmy.