foto: Bára Richterová, PrahaIN.cz/Výuka, ilustrační foto
Stále více dětem na základních školách je diagnostikována některá z poruch učení, pozornosti, vnímání nebo chování. Podle psychologů může být na vině nadměrné používání moderních technologií i rodinné zázemí.
Specifické poruchy učení nebo pozornosti či vývojové poruchy zahrnují velké množství poruch a dysfunkcí, které mohou dětem ztěžovat výuku ve škole. Pojmy jako dyslexie, dysortografie, dysgrafie nebo ADHD jsou dnes už poměrně známé a počet lidí, kterým jsou diagnostikovány, roste. Zpravidla se u dětí objevují až po nástupu do 1. třídy.
„Společným cílem našeho vzdělávacího systému je plynulý přechod dětí z mateřských škol do základních škol. Se společným vzděláváním vstoupila do prostředí mateřských škol individualizace a vnímání jedinečnosti každého dítěte. Do mateřských škol ve větší míře než do škol základních. Mezi hlavními důvody můžeme uvést celkovou nezralost dítěte, logopedické potíže, poruchy pozornosti, poruchy chování. U jazykových obtíží tu může hrát roli i odlišný mateřský jazyk dítěte,“ uvedla pro PrahaIN.cz k nejčastějším poruchám Hana Splavcová z oddělení Předškolního a prvostupňového vzdělávání Národního pedagogického institutu (NPI).
Statistika neexistuje, úlevy se neevidují
Obecná statistika pro konkrétní diagnózy ale neexistuje. Stejně jako statistika poukazující na způsoby znevýhodnění u dětí a žáků. Ve škole jsou totiž takové děti zapsané stejně jako všichni ostatní, kteří přiznanou úlevu nemají. Nahlédnout je možné pouze do tabulky vývoje počtu dětí se zdravotním postižením, kterou naší redakci poskytlo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).
Vyplývá z ní, že k datu 30. září 2023 tvořili žáci se zdravotním postižením asi 12 procent všech žáků na základních školách. Celkem 51.727 žákům byla diagnostikována závažná vývojová porucha učení a 21.026 dětí trápila závažná vývojová porucha chování. V roce 2016 trpělo zdravotním postižením jen asi 9 procent žáků základních škol. Se závažnými vývojovými poruchami učení se potýkalo 36.638 dětí a se závažnými vývojovými poruchami chování celkem 9.225 žáků základních škol.
„Upozorňujeme ale, že údaje o počtech žáků podle druhů zdravotních postižení mohou být ovlivněny rozdílnou metodikou vykazování v jednotlivých letech. Od roku 2016 se zvýšil podíl žáků se zdravotním postižením v porovnání s celkovým počtem žáků v základních školách. Tento trend však může být způsoben i přesnější diagnostikou,“ doplnila k číslům tisková mluvčí MŠMT Tereza Fojtová.
Psali jsme
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) pomáhají rodičům dětí v nepříznivé životní…
Papír má asi třetina třídy, přibývá dětí s ADHD
Počet dětí s přiznanými úlevami, tedy takových, které trpí některou z poruch ztěžujících školní povinnosti, přibývá také podle učitelů. Jak se naší redakci svěřila učitelka s více než dvacetiletou praxí, tolik různých diagnóz prý nepamatuje: „Téměř třetina třídy má nějaký papír. To dřív vůbec nebylo, ve třídě bývali dva, maximálně tři dyslektici nebo dysgrafici. Dneska je hodně dětí s ADHD a dalšími poruchami pozornosti. Občas je to dost náročné.“
Problém je prý hlavně při testech a zkoušení, protože každá z poruch s sebou nese trochu jiné potíže, a tedy jiné požadavky na případné zvýhodnění. Hlídat se to ale moc nedá, někdy prostě není možné všem vyhovět. „Samozřejmě se snažím, aby všichni všechno stíhali. Občas to ale prostě nejde. Když má při testu mít jeden víc času na čtení, druhý na psaní a třetí na pochopení, tak je to prostě nereálné.“
Zhoršuje se podle ní také morálka dětí. „Dneska jsou děti víc líné. Co dělat nemusí, to zásadně nedělají. Ubývá takových těch klasických šprtů. Možná i proto mají všechny ty poruchy. V některých případech mi přijde, že to prostě jenom chtějí mít jednodušší, a proto si nechají něco diagnostikovat, aby měly lepší známky, místo aby se víc učily,“ uzavřela své postřehy učitelka. To se prý týká hlavně druhého stupně.
Velkou roli hraje rodina a technologie
Odborníci přisuzují nárůst diagnostikovaných poruch, včetně těch psychických, rodinnému prostředí a fenoménu moderních technologií. „Můžeme říci, že velkou roli zde hraje rodina a rodinné prostředí dětí. A to jak prostředí tzv. nepodnětné, ale stejně tak i druhý extrém, tedy prostředí předpodnětné. Výrazným fenoménem je zde vystavování dětí vlivu moderních technologií, a to od nejútlejšího věku, což s sebou samozřejmě nese zárodek pozdějších obtíží a poruch, o kterých hovoříme,“ přibížila Hana Splavcová.
Nelze ale podle jejích slov říci, že by se některá z poruch začala v posledních letech objevovat výrazně častěji než jiné. Trend nadměrného a předčasného používání technologií s sebou prý ale přinesl poruchy pozornosti, poruchy vnímání nebo různé oční vady.
Poruchám se dá částečně předcházet
Před nástupem na základní školu by měli rodiče své děti připravit. Můžou tak dokonce předejít vzniku některých poruch, například řečových nebo paměťových. MŠMT k tomu připravilo dokument s názvem Desatero předškoláka, který NPI upravilo do podoby dokumentu s názvem Jak můžete pomoci svému dítěti před nástupem do základní školy. K dispozici je ZDE.
Rodiče by podle něj měli například věnovat dětem při rozhovoru soustředěnou pozornost, dávat jim najevo zájem a trpělivost, posilovat jejich sebedůvěru nebo si s nimi povídat. Technologie totiž lidské slovo a osobní kontakt nahradit nedokážou. Právě tak se nejlépe rozvíjí řeč, slovní zásoba, pozornost, naslouchání či fantazie.