foto: Jan Svoboda, PrahaIN.cz/Úřad práce
Ne každý člověk se po ztrátě zaměstnání odebere na pracovní úřad. Odepisuje na inzeráty, účastní se výběrových řízení a čeká na výsledek. Takto postupoval i bývalý manažer nadnárodní společnosti, který odešel po neshodách se svým nadřízeným. Nechtěl sedět doma.
Hledal proto dočasnou práci, která je na hony vzdálená jeho kvalifikaci.
„Pokud se někdo domnívá, že v případě potřeby rychle sežene dočasnou, třeba manuální práci, mýlí se. Přesvědčil jsem se o tom, že je to pouhá chiméra,“ řekl redakci PrahaIN.cz bývalý manažer, kterých chce zůstat v anonymitě.
Dočasnou pozici, o kterou se ucházel, totiž nakonec získali zahraniční pracovníci. Souhlasili, že budou pracovat za almužnu.
Po odchodu z firmy, pro kterou pracoval několik let, okamžitě rozhodil sítě a začal si výše popsaným způsobem hledat práci novou. Protože byl zvyklý dělat deset i více hodin denně, občas včetně sobot a nedělí, představa, že by měl najednou sedět doma, pro něj byla nesnesitelná.
Rozhodl se proto najít dočasnou brigádu, přičemž se dozvěděl, že nejrychlejším způsobem je manuální práce, o kterou údajně moc Čechů nemá zájem. Předpokládal, že sehnat práci tohoto typu moc času nezabere. Dočetl se totiž, že podle oficiálních statistik bylo v červenci bez práce okolo dvě stě tisíc lidí, ale úřady zároveň evidovaly téměř 285 volných pracovních míst.
Zároveň objevil inzerát, podle kterého naléhavě hledá skladníky pobočka známé obchodní společnosti.
Psali jsme
Za totality se říkalo, že „zdrhají za kopečky“. Dnes už je to běžná věc, řada Čechů v poslední době odjela pracovat do Německa, mnozí z nich…
Moldávie zvítězila
Plat se u těchto typů činností pohybuje v nižších hodnotách, což předpokládal.
„Vzhledem k tomu, že jsem hledal dočasnou brigádu, byl jsem na tuto skutečnost připraven,“ řekl naší redakci exmanažer. Kontaktoval proto personální oddělení dotyčné firmy. Přítomná dáma vyslovila podiv nad jeho vzděláním, ale zároveň zajásala, že sehnala novou pracovní sílu. Po krátkém pohovoru se domluvili na další schůzce s tím, že připraví pracovní smlouvu a jeho nástupu nebude stát nic v cestě.
Všechno ovšem dopadlo jinak.
Další schůzka byla nečekaně krátká a výsledek poněkud překvapivý. Jeho rozčarování bylo veliké. Od personalistky se totiž s omluvou dozvěděl, že pozice, na kterou měl nastoupit, už je obsazena. Do firmy nečekaně dorazila skupina zahraničních pracovníků. Personalistka tedy dostala příkaz je okamžitě přijmout s tím, že Čechy aktuálně nepotřebují.
Stále hledá
Za několik dní se pak tichou poštou dověděl, že místa skladníků u dotyčné firmy byla obsazena lidmi z Moldávie. Přednost dostali proto, že byli ochotni nastoupit za minimální mzdu (17.300 korun), což je 103,80 hrubého na hodinu, tedy 90 korun čistého.
Muž se naší redakci svěřil, že byl až do té chvíle přesvědčen, že v případě potřeby nemusí mít obavy, neboť manuální práci sežene vždy.
„Tento zážitek mě vyvedl z letitého omylu. Paradoxní je, že zahraniční společnosti tady zaměstnávají levnější zahraniční pracovníky místo zdejších lidí. Pamatuji si ty řeči některých politiků, kteří kdysi tvrdili, že pokud do Česka přilákají nadnárodní korporace, vytvoří pro české občany tisíce pracovních míst. Vypadá to, že to byly pouze populistické fráze,“ uzavřel bývalý manažer.