Evropské unikum: Vězenkyně vstanou ve 4:30 a odcházejí pomáhat nemocným

09. 07. 202416:01
Evropské unikum: Vězenkyně vstanou ve 4:30 a odcházejí pomáhat nemocným
foto: Redakce PrahaIN.cz /Domov svatého Karla Boromejského

V městské části Praha 17 se nachází Domov svatého Karla Boromejského. Kromě péče o seniory jsou prostory poskytovány i Vazební věznici Praha Ruzyně, která zde umisťuje odsouzené ženy ve výkonu trestu. Ty tu mají poté příležitost o seniory pečovat v rámci rekvalifikace a vylepšit si tím svou startovní pozici po propuštění.

Domov svatého Karla Boromejského v Řepích fungoval již od 19. století pod vedením řeholních sester, takzvaných boromejek. Z původního sirotčince se domov proměnil v ženskou káznici, kterou byl objekt až do nástupu komunismu v Československu. Na spolupráci s vězeňskou službou tak mohlo být navázáno až v roce 1996, kdy řád dostal domov v restitucích.

Řeholní sestry, nemocní a odsouzené ženy

Když jsme vstoupili do objektu, nikdy bychom nevěřili, že se jedná o objekt s věznicí. Domov svatého Karla Boromejského je totiž velmi příjemným a klidným místem s velkou zahradou a vlídným interiérem. Do prostor věznice jsme se dostali po zazvonění na zaměstnance vězeňské služby skrze první a jediné mříže v objektu. Po uschování osobních věcí do skříňky jsme následně prošli rámem a vězeňskou službou byli odvedeni do zázemí personálu. V současné době je ve věznici zhruba 53 odsouzených, maximální kapacita je poté 56. I to má zjevně vliv na celkový klid prostředí, kapacita je totiž oproti jiným věznicím o dost menší.

O vzájemné spolupráci mezi domovem a vězeňskou službou nám prozradila více vedoucí oddělení výkonu trestu, major Zuzana Paříková.

„Naše věznice spolupracuje s Domovem svatého Karla Boromejského už 28 let. Odsouzeným ženám, které o to mají zájem, zprostředkováváme práci sanitářek a úklidářek v rámci rekvalifikačního kurzu,“ prozradila nám Paříková.

Ta také blíže upřesnila, že v rámci žádosti odsouzené nejdříve nastupují na pozici úklidářek a poté se hlásí do sanitářského kurzu. Kromě domova pracují například i na kuchyni, při výdeji stravy pro místní personál i klienty, na úřadu Prahy 17 a u dalších vybraných organizací.

„Někdy se samozřejmě stane, že i po absolvování rekvalifikačního kurzu si ženy uvědomí, že tu práci dělat nechtějí, protože je to samozřejmě práce psychicky náročná. Velkou výhodou téhle rekvalifikace ale je, že ji organizuje přímo domov, takže na certifikaci není označení vězeňské služby, a žena se tak může vyhnout nějakým prvotním předsudkům,“ sdělila nám Paříková.

Koncept tohoto objektu je podle Paříkové unikátní a jediný ve střední Evropě. Jedná se nejen o propojení nemocných, řeholných sester a odsouzených žen, ale přibližuje se i konceptu takzvané otevřené věznice. Kromě hlavních dveří se totiž nikde nenacházejí mříže. Odsouzeným ženám je svěřena velká část zodpovědnosti při péči o sebe i o klienty v objektu. K dispozici je zde například i kuchyňka, kde si mohou ženy samy vařit.

Ze strany Domova svatého Karla Boromejského je o odsouzené velký zájem, a to především z důvodu nedostatku zdravotnického i pečovatelského personálu. O tom, že v objektu mohou být mezi pečujícími i vězeňkyně, jsou informováni jak samotní klienti, tak i jejich rodiny. Konkrétní jména jim však sdělena nejsou.

Práce není žádný med

„Budíček začíná u žen různě, zpravidla mezi 4:30 až 5:00. Poté následuje ranní hygiena a snídaně, po které jdou ženy rovnou na domov a pomáhají klientům se snídaní, ranní hygienou a dalšími věcmi. V poledne se musí vrátit zpět na oběd a po něm se opět vrací zpět na pracoviště do večera. V rámci programu zacházení však mohou ženy ještě s klienty trávit čas po pracovní době, a to například tím, že je vezmou na procházku na zahradu nebo s nimi podnikají nějakou aktivitu v objektu.“

Během dne má na starost odsouzené ženy staniční sestra a kontroly ze strany vězeňské služby probíhají jen dvakrát denně. Ačkoliv je ale věznice poměrně volným prostředím, stále existuje určitý okruh pohybu, který ženy nesmí překračovat.

„Samozřejmě občas vzniklo nějaké zneužití pohybů, ale není to moc časté, za posledních 12 let si pamatuji možná na 3 takové případy. V tu chvíli je samozřejmě žena z programu okamžitě vyřazená a přeřazena do jiné věznice.“

Vedoucí nám také sdělila, že složení žen je velmi rozmanité, i navzdory tomu, jak si mnozí mohou myslet z důvodu označení věznice s nízkým a středním stupněm zabezpečení.

Zájem o rekvalifikaci mezi odsouzenými je podle Paříkové velký. Hlásí se sem mnoho žen i z jiných věznic po republice. Každá žádost je přitom velmi podrobně prověřována, součástí je pohovor s psychologem i se samotnou konsolátou, která má domov na starost.

Rekvalifikační kurz na sanitáře se ve věznici koná dvakrát ročně a nabízí vždy kapacitu 10 míst. Po skončení trestu však ženy v domově pracovat již nemohou.

„Konsoláta a ani my si nepřejeme, aby žena po skončení trestu dál pracovala v Domově svatého Karla Boromejského, a to především z toho důvodu, aby nezůstávala v kontaktu s odsouzenými ženami. Konsoláta však vždy píše doporučení na jiná pracoviště, nejčastěji například do Nemocnice svatého Karla Boromejského nebo do Motola,“ řekla nám Paříková.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných