foto: Zdroj redakce (stejně jako ostatní)/Chrám sv. archanděla Michaela je celodřevěný pravoslavný, původně řeckokatolický chrám
Pravoslavný dřevěný kostelík s oficiálním názvem Karpatský chrám svatého archanděla Michaela, jinak též zvaný kostel sv. Michala, byl postavený v roce 1625 ve vsi Velké Loučky u Mukačeva. Šindele, roubení i sloupky byly původně zhotoveny z dubového dřeva.
O více než jedno a půl století později – v roce 1793 - byl z důvodu finančních problémů kompletně rozebrán, přemístěn a prodán do sousední bohatší vesnice Medvedovce na Podkarpatské Rusi. Při následné kompletní rekonstrukci byly na jeho věže přidány tři cibulovité báně. V roce 1929 byl kostelík podruhé zcela rozebrán, jednotlivé části očíslovány, naloženy do čtyř železničních vagónů a převezeny do Prahy, která byla tehdejším hlavním městem Rusínů.
Podkarpatská Rus byla v té době součástí Československa.
Rusíni kostelík jako typickou lidovou stavbu Podkarpatské Rusi (dnes Zakarpatská Ukrajina) prodali Praze za 32 tisíc. Zajímavostí je, že cena, doprava a stavba kostelíka vyšla dohromady na 130 617 korun.
Kostel byl v Praze postaven v zahradě Kinských. Slavnostní předání chrámu Pražanům u příležitosti 10. výročí připojení Podkarpatské Rusi k Československu se konalo dne 10. září 1929. Počátkem roku 2008 získala dřevěný kostel do užívání Rumunská pravoslavná církev.

Osudný říjen 2020
Dne 28. října 2020 odpoledne, tedy v den výročí státního svátku vzniku Československa, kostel zachvátil požár, který se přes šindelovou střechu rychle rozšířil až na trojici věží. K požáru tehdy vyjíždělo celkem šest hasičských aut, ale i přes veškerou snahu o záchranu této unikátní památky došlo ke zřícení věží.
Kostel téměř celý kompletně shořel a zbylo z něj jen torzo.
Viník požáru nebyl ani po měsících vyšetřování dopaden. S největší pravděpodobností ho ale způsobili bezdomovci, kteří v jeho blízkosti, stejně jako v nedalekých dvou ruinách budov, přespávali.
Pražský primátor Zdeněk Hřib na obnovu kostela druhý den po požáru přispěl symbolickou částkou 1929 korun a řekl, že je kostel potřeba co nejrychleji obnovit. Pražský magistrát bezprostředně po neštěstí zorganizoval veřejnou sbírku a sliboval, že opravy zahájí co nejdříve. Do sbírky bylo za první měsíc od neštěstí věnováno přes milion korun.
Zabezpečení? Zapomeňte
Torzo kostela je od ledna loňského roku obestavěno speciální konstrukcí, která ho má chránit před povětrnostními vlivy a zároveň sloužit jako zázemí pro restaurátorské práce. Od té doby však při obnově kostela nedošlo k žádnému výraznějšímu pokroku, ačkoliv se k polovině srpna 2021 ve veřejné sbírce vybralo již přes 1,8 milionu korun.
Experti se přitom shodli na tom, že stavbu nebude třeba nahrazovat její kopií, protože podstatnou část konstrukcí je stále možné zachránit.
Ačkoliv je kostel chráněn speciální konstrukcí, tak by pro něj letošní zima mohla mít fatální důsledky. Obnova by měla začít až v druhé polovině letošního roku. Redakce PrahaIN.cz disponuje pár dnů starými snímky ruiny kostela, které nám zaslal anonymní čtenář.
Z některých je patrné, že kostel není z přední strany chráněn před povětrnostními vlivy. Navíc do něj lze snadno vniknout, a jelikož stavba není jakkoli monitorována, není vyloučeno, že kostel k přespávání využijí stejní lidé, kvůli nimž málem lehnul popelem…







Psali jsme
Žádná z pražských čtvrtí nebyla tak spojena s jedním autorem jako Libeň s Bohumilem Hrabalem. Od jeho slavných hospodských tahů až do chvíle,…
Psali jsme
Sněmovní Výbor pro bezpečnost ve čtvrtek projednal návrh předsedy vlády na jmenování Michala Koudelky řádným ředitelem Bezpečnostní informační…