foto: Jaroslav Hyršl, se svolením /Jaroslav Hyršl při výzkumu korunovačních klenotů
ROZHOVOR: Před necelými dvěma měsíci provedl známý gemolog poslední průzkum korunovačních klenotů, uskutečnil se několik dní před zahájením výstavy přímo ve Vladislavském sále za přísných opatření. „Bezpečnost během průzkumu zajišťovali příslušníci policie i vojáci z Hradní stráže,“ řekl serveru PrahaIN.cz Jaroslav Hyršl, mezinárodně známý gemolog a znalec.
Průzkum drahých kamenů, které zdobí české korunovační klenoty, provádí opakovaně. Naposledy prošly jeho rukama před necelými dvěma měsíci.
„Korunovační korunu jsem naposledy držel v ruce v září, několik dní před zahájením výstavy. Průzkumy klenotů probíhají pravidelně. Kromě běžné prohlídky se pokaždé provádějí i zcela nové úkony. Vždy si vypracuji smysluplný cíl a podle něj pak při průzkumu postupuji. Pokaždé je to něco nového, co se nikdy předtím na korunovačních klenotech nedělalo.
Letos jsem měřil na jednotlivých kamenech jejich optická spektra pomocí přístrojů. V této kvalitě se to ještě nikdy předtím nedělalo. Například u spektrálního měření kamenů jsme získali úplně nové výsledky. Nejobvyklejšími přístroji na testování drahých kamenů jsou optické přístroje, jako je například refraktometr, spektroskop a řada dalších,“ řekl redakci PrahaIN.cz Hyršl.
Svátek pro znalce
Kromě studia korunovačních klenotů se v minulosti zabýval i výzkumem slavného relikviáře sv. Maura a mnoha dalších významných památek. Naší redakci se svěřil, že korunovační klenoty zůstávají na prvním místě. Jejich průzkum je prý pokaždé vzrušující.
„Celý život se zabývám drahými kameny. Průzkum korunovačních klenotů je pro mě pokaždé svátek, a to jak z odborného, tak osobního hlediska. Nic podobného jsem ještě v ruce neměl, a asi hned tak mít nebudu. Pokaždé cítím jedinečnost toho okamžiku, kdy začínám jejich průzkum. Kromě toho, že jsou korunovační klenoty naším národním symbolem, tak jsou po všech stránkách mimořádné,“ řekl nám.
Psali jsme
Nebývalý ruch už několik měsíců panuje na trhu se starožitnostmi. Velké množství lidí se začalo cenných starožitností zbavovat, řada lidí ale…
Pod dohledem
Poslední průzkum prováděl Hyršl ve Vladislavském sále Pražského hradu. Bezpečnostní opatření byla mimořádná.
„Ve Vladislavské sále s námi bylo asi kolem čtyřiceti lidí. Pracovníci prezidentské kanceláře, příslušníci policie, zřejmě z Útvaru pro ochranu prezidenta České republiky, i příslušníci Hradní stráže. Přísná bezpečnostní opatření jsou samozřejmostí. Pod jejich dohledem jsme na klenotech pracovali přibližně dvě hodiny. Našim pracovištěm byl stůl, počítač a měřící přístroje.
Po ukončení průzkumu klenotů vždy vypracuji závěrečnou zprávu, ve které shrnu všechny nové poznatky. Zprávu obdrží Kancelář prezidenta republiky. Na požádání ji mohou dostat historici i další odborníci. Cena korunovačních klenotů se prakticky nedá vyčíslit. Kromě toho, že jde o brilantní historické umělecké dílo, tak mají samozřejmě konkrétní hodnotu i drahé kameny. Ze současného hlediska by ale jejich cena šla velmi těžce určit. Například tak velké safíry v současné době na trhu nejsou,“ říká odborník.
Velké kameny táhnou
V současné nejisté době prý pořád platí, že mnoho lidí do drahých kamenů vkládá svoje úspory. Cena kvalitních velkých kamenů totiž neustále roste.
„Situace zůstává už několik let stejná. Stále ještě jsou na trhu velké kameny. Jejich cena pomaloučku neustále roste. Platí, že ceny kvalitních kamenů jdou pomalu stále nahoru. Na stejné pozici zůstávají i nekvalitní kameny.
Neměnnou pozici si na trhu neustále drží tanzanity. I jejich cena pomalu roste a poptávka po těchto kamenech je velká. To je samozřejmě ovlivněno tím, že jejich důl je na světě pouze jeden. Tím, že se prý těží už v hloubce kolem jednoho kilometru pod zemí, tak náklady jsou astronomické. Ještě přibližně před třiceti lety, kdy jsem tam byl, tak těžili v hloubce pouhých sto metrů,“ ukončil Jaroslav Hyršl.