Hlavní město otestuje v ulicích exotické stromy

V příštích letech má v ulicích Prahy přibýt 900 nových stromů takových druhů, které se obvykle v České republice nepěstují. Měly by být odolnější vůči klimatickým změnám, zejména vlnám veder a suchým obdobím. V rámci testování chce Praha zjistit, které druhy obstojí nejlépe a které následně pomohou v boji proti oteplování městského prostředí.

Stromořadí v ulicích představují zásadní opatření v boji proti změnám klimatu. Stromy prokazatelně snižují teplotu ve svém okolí, což vyplývá z různých měření i každodenních zkušeností. Kromě toho zeleň zvyšuje vzdušnou vlhkost, poskytuje stín a celkově zlepšuje kvalitu života ve městě.

Nejčastěji jsou v ulicích k vidění javory, jasany, lípy či hlohy. Vlivem měnícího se klimatu se však těmto stromům přestává dařit. Špatně snášejí teplotní výkyvy, sucho či vlny veder a nejsou připraveny na nové škůdce či choroby, které se do našich podmínek vlivem teplot dostávají. Hlavní město se proto rozhodlo v rámci pilotního programu otestovat stromy, které se v Česku běžně nepěstují.

Exotika v ulicích Prahy

O novince informuje tisková zpráva pražského magistrátu. Většina testovaných druhů stromů pochází z Asie či Severní Ameriky, některé jsou i z teplejších a sušších částí Evropy. Exotické dřeviny bude pravidelně kontrolovat a monitorovat tým odborníků, kteří budou zjišťovat, jak se stromům daří a který z nich se do pražských ulic hodí nejvíce. Hlavním cílem projektu je urychlení výběru a zavedení nových druhů stromů o patnáct nebo dvacet let oproti běžnému postupu, který řídí poptávka odběratelů a nabídka školkařské produkce.

„Klimatická změna je v podmínkách města opravdu neúprosná a má jasné dopady na plánovanou městskou výsadbu. Je správně, že se jako město poohlížíme po nových druzích, které budou v našich ulicích prospívat. Protože jen samotná výsadba je pouze polovinou příběhu, druhou polovinou je zajištění prosperity zeleně, aby plnila svou funkci „přírodních klimatizací“ naplno,“ uvedla ve zprávě náměstkyně pražského primátora pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková (Piráti).

Testování potrvá deset let

Vždy deset jedinců každého druhu se bude testovat na celkem devadesáti pražských lokalitách. Celý projekt potrvá deset let, přičemž první průběžné výsledky by měly být známy zhruba za šest či osm let po výsadbě stromů. Seznam testovaných druhů čítá celkem 37 položek. Je mezi nimi několik exotických druhů javoru, mandloň, olše, papírovník, břestovec, jírovec, hloh, jilm či šácholan.

Ty stromy, které v desetiletém monitoringu dopadnou nejlépe, bude hlavní město prioritně pěstovat a vysazovat. Rozhodujícími faktory pro úspěch bude zejména rychlost růstu, odolnost, kvalita olistění nebo velikost koruny. Z dalších kritérií lze jmenovat také míru alerginity, potencionál k invazivnosti či estetické vlastnosti, například velikost a tvar listů, květy, barevnost na podzim či vizuální podobnost s českými tradičními stromy.

První testovací stromořadí už bylo vysazeno

Jeden z testovaných druhů, konkrétně jilm (Ulmus Lutece) je už v Praze k vidění. Jeho výsadba proběhla už na jaře na Ovocném trhu. Informuje o tom tisková zpráva Technické správy komunikací (TSK).

„Testování nových druhů stromů přímo v ulicích je pro Prahu příležitost posunout klimatickou adaptaci města významně kupředu. Výsledky projektu mohou v budoucnu pomoci i dalším českým městům při hledání klimaticky odolných dřevin,“ doplnil ve zprávě k projektu ředitel odboru ochrany prostředí pražského magistrátu Štěpán Kyjovský.

Klimatická situace mění také výsadbu

S klimatickými změnami souvisí také další novinka na poli výsadby stromů v pražských ulicích. Je jí podzimní výsev, který je letos v plánu například na Strossmayerově náměstí. Jak už letos v dubnu v tiskové zprávě TSK informovala, na podzim mají stromy lepší podmínky pro růst i dlouhodobou prosperitu. V létě by totiž musely čelit teplotním výkyvům, vysokým teplotám a malému množství srážek. Podzim se tak jeví pro výsadbu ideálním.

Také do budoucna přináší podzimní výsadba řadu výhod. Jarních termínů bude v závislosti na probíhající klimatické změny ubývat. Na podzim ani nehrozí teplotní výkyvy nebo dlouhá sucha. Před zimou je půda dostatečně nasycená vodou a stromy se tak lépe uchycují a zakořeňují.

TSK se stará o více než 85 tisíc stromů

O veškerá stromořadí, aleje, travnaté pásy, porosty keřů a keřové či trvalkové záhony se v Praze stará společnost TSK. Ve správě má dle informací z webu více než 85 tisíc solitérních stromů, které se převážně nacházejí ve stromořadích. Dalších 200 tisíc metrů čtverečních pak pokrývají stromy ve skupinách mimo stromořadí.

Stromy uličních stromořadí mají prokazatelně pozitivní vliv plošně ve všech typech zástavby. Právě proto jsou pro město tak cenné, zajišťují totiž návaznost a propojení. Příměstské lesy, parky nebo zelená náměstí jsou bez nich pouze zástavbou ohraničené body. Kvalitní vzrostlé stromy jsou pro zlepšení mikroklimatu a kvality městského života optimální.