foto: Julie Benčíková, PrahaIN.cz /Akce Kolaps systému pod záštitou Hodina Pravdy
REPORTÁŽ: V pondělí 3. června 2024 proběhl další z protestů iniciativy Hodina pravdy. Akce začala proslovy několika reprezentantů univerzit i jednotlivých fakult. Během následného průvodu se poté protestující zastavili před Úřadem vlády, Ministerstvem financí, nakonec i před Ministerstvem školství.
Za vyšší platy na vysokých školách a dostatečné financování znovu protestovali lidé pod záštitou organizace Hodina pravdy. Akce s názvem Kolaps systému začala na náměstí Jana Palacha, kde byla i naše redakce. Před schody budovy Rudolfina se shromáždilo na několik desítek lidí, kteří mávali transparenty a vykřikovali nejrůznější hesla reflektující jejich stanovisko. Vidět jsme tak mohli například nápisy „Chceme číst Vergilia v originále“ nebo „Z lásky se učit nedá“.
Protestující s transparenty před na náměstí Jana Palacha. Zdroj: Julie Benčíková, PrahaIN.cz
První řečnický blok na náměstí Jana Palacha
Mezi řečníky vystoupila rektorka univerzity Milena Králíčková, ale i zástupci z jiných fakult a vysokých škol, a to jak humanitních, tak i exaktních. Poukázat chtěli na skutečnost, že podfinancování vysokých škol se netýká pouze humanitních oborů.
„Dlouhodobé podfinancování vysokého školství se stále více a více prohlubuje. Vládní představitelé se nás snaží navíc rozdělit. Staví proti sobě lékařské fakulty a přírodovědné fakulty proti těm humanitním a sociálně vědním a říkají ‚perte se o ten zbývající kus koláče, perte se mezi sebou.‘ Já jsem z lékařské fakulty. A i oproti tomu, co se často říká, tak lékařské fakulty jsou taky dramaticky podfinancované. Ten příspěvek státu, který dostáváme na výchovu budoucích zdravotnic a zdravotníků, ani zdaleka nestačí na to, abychom tuhletu funkci pro stát a pro celou společnost dělali. Kdyby nebylo stále se zvyšujících příjmů od samoplátců, tak lékařské fakulty by už dávno zanikly a nebyly by schopny fungovat,“ promluvil k lidem proděkan Jan Trnka z 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
K tématu se vyjádřilo i mnoho dalších univerzit, například zástupci Masarykovy univerzity v Brně. Za ni vystoupil docent Jiří Němec, který na protestu vyjádřil souznění a s humorem dodal „Brno je tady taky“. Slova se ujal také odborný asistent z pardubické univerzity.
„Podle mého názoru je české vysoké školství v křeči. Tlak na výkon, workoholismus, stres a úzkosti, to jsou bohužel společní jmenovatelé současného akademického prostředí. Podle aktuálních výzkumů 4 z 10 mladých akademiků a výzkumníků čelí riziku vyhoření. Třetina dětí a dospívajících trpí středně těžkými až těžkými úzkostmi, 40 procent depresemi. Ti potřebují odborníky, kterých je nedostatek. Stav žáka a učitele je v naší zemi celosvětově nejhorší. Akademici na vysokých školách jsou přitom hodnoceni převážně či zcela na základě své publikační aktivity. Mýtus, že kdo dobře bádá, dobře učí, je již vědecky vyvrácen,“ řekl Patrik Čermák, odborný asistent Fakulty chemicko-technologické na Univerzitě Pardubice.
Průvod protestujících na cestě k Ministerstvu školství. Zdroj: Julie Benčíková, PrahaIN.cz
Průvod ulicemi Prahy
Po dokončeném prvním bloku proslovů se všichni shromáždili na pochod, jeho cílem bylo předání tezí několika institucím, a to Úřadu vlády, Ministerstvu financí a Ministerstvu školství. Cesta po centru Prahy pokračovala za asistence policie, která odkláněla hromadnou i automobilovou dopravu. I když průvod vzbudil zájem široké veřejnosti v hlavním městě, která si jej natáčela a fotila, jednalo se o akci s klidným průběhem po celou dobu trvání. Při shromáždění před budovou Ministerstva školství si teze převzala místo ministra vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu, Radka Wildová. Jak uvádí tisková zpráva resortu školství, ministr Mikuláš Bek byl v tom čase na zlínském Mezinárodním festivalu filmů pro děti a mládež.
Wildová v rámci druhého řečnického bloku sama vystoupila a představila stanovisko ministerstva k celé věci.
„Ministerstvo školství jde do vyjednávání o rozpočet pro rok 2025 s požadavkem navýšení pro vysoké školy. Pan ministr zveřejnil před reprezentacemi cifru 6 miliard. Doufejme, že se podaří tato částka vyjednat, je to částka na vzdělávání. My si uvědomujeme, že před vysokými školami dneska je celá řada výzev, tou jednou velkou výzvou je nárůst počtu studentů, kteří budou po té vlně přijetí na středních školách postupovat na terciární vzdělávání, ale stejně tak třeba státní objednávky na některé chybějící studenty, ať už to jsou lékařské profese, učitelské programy, otázky týkající se jaderné energetiky a podobně. My si toto uvědomujeme, proto se za to chce pan ministr postavit a jít do vyjednávání o rozpočtu s požadavkem na 6 miliard,“ sdělila Wildová.
Psali jsme
Novinku pro děti, které už nebaví klasická hřiště, představí Praha 6. V rámci pilotního ukázkového projektu dobrodružného hřiště budou moci jeho…
Důvod protestu
Protest se uskutečnil ještě před jednáním vlády o rozpočtu na rok 2025. Jak uvádí tisková zpráva iniciativy, požadavkem je zvýšení rozpočtu prostředků pro vysoké školy o 11 miliard korun. Ze stávajících 30 miliard tedy na 41 miliard, které by, dle slov iniciativy, umožnily zvýšit platy nedosahující ani minimální důstojné mzdy. K tomu se vyjádřila například i Monika Brenišínová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
„Jak ta realita vypadá? Já jsem příklad ‚úspěšného vědce‘ a mám na účtu 700 korun do další výplaty,“ Monika Brenišínová, doktorka z FFUK
Hlavní představitelé na závěr akce nejen sdělili další data a představili problémy, se kterými se ve vysokém školství a na akademické půdě potýkají, ale také ministru Bekovi adresovali jasné poselství, a to „nebojte se Stanjury“ a také „přijdeme zas“.