Hody hody doprovody, dejte vejce... Prahou svištěly pomlázky přes zadnice

19. 04. 202214:02

foto: Jakub Mračno, PrahaIN.cz/V Praze vyrazili na pomlázku hlavně malí koledníci

Velikonoční koleda je v představách většiny dnes už jen venkovskou tradicí. Ta se ale přinejmenším lokálně vrací i do ulic hlavního města. Zmapovali jsme koledy v různých částech Prahy. A výsledek bude možná překvapením. Velikonoční tradice totiž v pražských čtvrtích žije. Jen s pomlázkou je trochu problém, shodují se koledníci.

Je Květná neděle odpoledne a koledníci řeší, kde najít proutí na pomlázku. A není jich málo, zato vrby nejsou. Cesta podél Motolského potoka je zatím neúspěšná, stejně jako předchozí hledání v okolí rybníků nedaleko Cibulky. Vrby prostě v Praze rostou jen na pár místech okolo Vltavy.

Najít v Praze košíkářskou vrbu je um. Jedna z mála je například u rybníka v Liboci.

„Musíte nahoru k rybníku,“ radí postarší pán s pruty v podpaží. A radí dobře. Nedaleko motolského koupaliště konečně slavíme úspěch, ač jen částečný. Správná, košíkářská, vrba to není, ale proutí, byť už lehce kvetoucí se na pomlázku hodí. Pár kroků po kmeni nad hladinu a pruty jsou naše. To jsou Košíře. O něco lépe jsou na tom koledníci v Braníku. Ti jdou na jistotu k velké vrbě naproti botelu Racek u plaveckého stadionu v Podolí. Žižkovští, které také v rámci Velikonoc sledujeme, zase mají své místo u Botiče ve Vršovicích. „Na to, že jsme v Praze, kde se moc nekoleduje, jsou všechny vrby oholené na kmen,“ usmívá se jeden z žižkovské party koledníků.

Velikonoce is not dead

Většinou jde o příznivce punkové scény a na koledu vyrážejí s dětmi. Podle hesla punk´s not dead jako jedni z mála drží velikonoční tradici na Žižkově. „Chodíme hlavně po kamarádech, ale sem tam vezmeme i sousedy,“ popisuje s úsměvem chlapík s přezdívkou Kačer. I tak mají za dopoledne několik desítek návštěv s pomlázkou.

I v Košířích se překvapivě tradice drží. Zatímco na Žižkově jde spíše o úkaz, ve vilové čtvrti nad Plzeňskou se na ulici potkávají tatínci s dětmi na koledě takřka na každém rohu. A místní si tradici pochvalují. Pojďte dál, už jsme na vás připravené,“ směje se paní v ulici Nad Zámečkem a koledníkům vedle sladkostí nabízí i ručně malované kraslice. Nechybí stuhy na pomlázku a malý panáček na zahřátí. Nechybí ani mazanec a další tradiční propriety.

Pražačky také umí. Tradiční mazance nejsou jen doménou venkova.

„Jé, to se tady ještě drží? To je skvělé, musíte přijít i příští rok, to se lépe připravím,“ říká zase překvapená žena, která se nedávno nastěhovala do nového domu v ulici Slávy Horníka. Koledníci dostávají sladkosti a za své bere v jejich prospěch i domácí dekorace z kraslic. Vedle asi dvacítky zastavení si na své přichází i několik náhodných kolemjdoucích. Vždy ale s úsměvem a v příjemné sváteční náladě. Sluníčko svítí, pomlázky sviští a košíky se plní dobrotami.

Pro koledníky. Velikonoční výzdoba nesmí o pomlázce chybět.

Braničtí se tradičně scházejí na někdejší návsi U Báby. Skupina koledníků čítá asi patnáct lidí, opět jde o tatínky s dětmi. Koledníci směřují mezi vilkami směrem do kopce a končí na hřišti na Dobešce. Další skupina pak tamtéž míří z druhé strany Branické skály, od kostela ve Školní ulici. A protože se mezitím vyčasilo, končí koleda příjemným posezením a oslavou jara.

Nejsme shluk anonymních lidí

„Všichni si myslí, že Praha je jenom shluk anonymních lidí, ale není tomu tak. Myslím si, že v každé čtvrti, snad mimo velká sídliště, se parta koledníků sejde. Je to hezká tradice, ať ve svojí náboženské podobě, nebo jen v té původní, která vítá příchod jara,“ říká branický rodák Honza Böhm, který bere děti pravidelně na koledu už víc, jak sedm let.