Holubník na Marianském náměstí. Opravdu nejde o budovu magistrátu

14. 09. 202216:27

foto: Jakub Mračno, PrahaIN.cz/Budova nové radnice, v níž zasedá pražské zastupitelstvo.

Praha bude mít svůj městský holubník, do kterého se vejde asi sto padesát opeřenců. Jeho fungování pomůže regulovat populaci pražských holubů. Další podobné zařízení se chystá v Praze 3.

Jak uvádí pražský magistrát ve své tiskové zprávě, holubník vznikl jako dřevěná půdní vestavba poblíž Nové radnice na Mariánském náměstí. Cílem jeho zprovoznění je vytvořit pro holuby motivující podmínky, aby se do holubníku stěhovali a nezůstávali hnízdit na nežádoucích místech.

Dalším důvodem pro zřízení holubníku je možnost regulace stavu ptáků tím, že se jim odebere část snůšky a ta se nahradí umělými vejci. Provoz zařízení včetně veterinární péče bude zajišťovat Záchranná stanice hlavního města Prahy pro volně žijící živočichy.

„Holubník, ve kterém se shlukují holubi a cíleně se jim snižují počty vajec, je efektivní možností, jak lze ve městech šetrným způsobem regulovat populaci holubů,“ představila nový projekt náměstkyně primátora pro oblast životního prostředí Jana Plamínková (Spojené síly pro Prahu).

Nově vybudovaný holubník na Praze 1 / foto: praha.eu

Uvádí dále, že na půdě vybrané budovy se již dříve holubi přirozeně vyskytovali a proto se dalo předpokládat, že jejich nalákání do holubníku z okolí bude jednodušší. Vybudovaný holubník je jednoduchá dřevěná půdní vestavba, jejíž součástí jsou boxy určené k zahnízdění, sedáky, krmítka i zásobníky na vodu. Náklady na její vybudování činily 142 tisíc korun.

Holubi jsou ve městě jako doma

Vrkající ptáci jsou součástí evropských měst už dlouhou dobu. Také k pražskému koloritu neodmyslitelně patří již po mnoho desetiletí. Ne vždy se jejich výskyt setkává se sympatiemi obyvatel, především vzhledem k tomu, že dokáží významně znečistit domovní fasády a také mohou přenášet nemoci. Ve městech se navíc nekontrolovatelně množí.

Městský holub se vyvinul z původního holuba skalního, kterého člověk využíval na jídlo a pro předávání poštovních zpráv. Z původně domestikovaného druhu postupně opět částečně zdivočel, avšak ve městech neumí v zimě přežít, neboť není schopen si najít dostatek semen, zrní a dalších zdrojů potravy.

Zkušenosti ze zahraničí

Vedení řady měst hledá způsoby, jak účinně a humánně zajistit regulaci holubí populace. Účinným a zároveň šetrným způsobem se ukázalo právě budování městských holubníků, kam se ptáci stahují a kde lze řízeně odebírat vejce a kontrolovat jejich zdravotní stav. Potvrzují to studie i zkušenosti z mnoha měst v Německu, Rakousku nebo Nizozemí.

Odborníci v této věci navíc uvádějí, že častější řešení regulace počtu jedinců spočívající v odchytu, případně odstřelu holubů, nemá na jejich počet ve finále žádný vliv, protože pro zbylé ptáky se v jejich okolí zvýší potravní nabídka. Na to reagují holubi zvýšenou snůškou vajec, která bez lidského zásahu způsobí rychlý návrat k jejich původnímu stavu.

Městský holubník v Praze 1 je prvním zařízením, které vzniklo z podnětu hlavního města. V přípravě je však již delší dobu holubník na Vítkově, který plánuje postavit městská část Praha 3.