Homesharing pomáhá dětem s mentálním postižením i jejich rodičům

V Praze a okolí se nachází řada rodin, které se zapojily do takzvaného homesharingu. Jde o podporu rodin dětí s těžším mentálním postižením, která umožňuje dětem získávat nové zážitky. Zároveň si tak mohou jejich rodiče na chvíli odpočinout. Zapojit se navíc může každý.

Homesharing je způsob podpory rodin dětí s mentálním postižením. Jde o sdílenou péči, která funguje na principu propojení hostitelských rodin s dítětem. Dítě pak s vybranou rodinou tráví čas pravidelně po předem stanovenou dobu. Společně mohou jít na procházku, uvařit si oběd anebo si třeba hrát. Potom se dítě vrátí zpátky domů.

Mentálně postižené děti tak získávají nové sociální kontakty, dovednosti, zážitky a zkušenosti. Naopak jejich rodina si může na chvíli odpočinou a nabrat nové síly. Hostitelům přináší tato zkušenost radost, dobrý pocit i příležitosti se učit trpělivosti a empatii.

Stačí mít chuť pomáhat

„Hostitelem se může stát každý, kdo má chuť pomáhat, může nabídnout část svého času, energie a prostoru. Podmínkou je plnoletost, bezúhonnost, dobrý zdravotní a psychický stav, otevřenost novým věcem a kladný vztah k lidem se zdravotním postižením. Nemusí mít žádné předchozí zkušenosti, vše potřebné se dozví během procesu přípravy na hostitelství,“ uvedla na náš dotaz Lenka Frišová z organizace Naděje pro děti úplňku, která za homesharingem stojí.

„Každý hostitel také musí absolvovat přípravu hostitelů. Ta zahrnuje několik kratších a celodenních skupinových setkání a má ověřenou metodiku. Během přípravy se zájemce dozví vše potřebné o tématu zdravotního postižení, fungování homesharingu a bude mít též možnost lépe poznat své vlastní kapacity a předpoklady pro hostitelství. Příprava je pro účastníky zdarma,“ dodala Frišová.

Párování je stěžejní částí procesu

Lenky Frišové jsme se zeptali také na samotné párování rodin a postižených dětí. Podle jejích slov jde o stěžejní část procesu, která apeluje na několik důležitých aspektů: „Vždy bereme v úvahu zájmy a specifika konkrétního dítěte a k němu hledáme nejlepšího hostitele. Některé děti jsou hodně živé a milují pohyb, jiné se například rády prohlížejí knížky. Snažíme se spojit hostitele a děti na základě zájmů, protože když něco dělá rád hostitel a dítě se k němu rádo připojí. Důležitá je také lokalita, aby to k sobě hostitel a dítě neměli moc daleko. Homesharing má mimo jiné i komunitní charakter a přijetí dítěte a jeho jinakosti je také významný moment.“

Ani potom nezůstávají hostitelé sami. Na několika prvních schůzkách jim asistují zkušení zaměstnanci organizací, kteří jsou v případě jakýchkoliv problémů či dotazů k dispozici po celou dobu. Zážitky, radosti i pochybnosti si pak mohou rodiny vyměňovat mezi sebou na pravidelných setkáních.

Základem je individuální přístup

V rámci homesharingu jsou pak jednotlivé činnosti dětí velmi individuální. „Vždy záleží na povaze dítěte, na zájmech a možnostech obou stran. Například Julinka je hodně živé dítě, ráda běhá a jezdí na své speciální tříkolce, miluje hudbu a lidi a je ráda ve společnosti. Se svými hostiteli tedy často jezdí na výlety a hrají a zpívají,“ přiblížila redakci Frišová.

Stejně individuální je dle jejích slov také časové ukotvení, které si vždy určuje rodina a hostitel dle svých potřeb a možností. Někteří hostitelé si děti berou na celý den dvakrát do měsíce, například o víkendu, jiné zase jednou za týden či dva na odpoledne.

Na čekací listině je přes 300 zájemců

V celé republice už se podařilo spárovat kolem 70 rodin a hostitelů, dalších 300 mentálně postižených dětí je však zapsáno na čekací listině a na své hostitele teprve čeká. Více informací pro zájemce o hostitelství je k dispozici na webu programu.

Organizace Děti úplňku přivezla homesharing před pěti lety z Irska, kde už funguje více než třicet let. Podobně tomu je i v dalších západních zemích. Mezi lety 2018 a 2020 probíhal pilotní projekt v Praze, Středočeském a Pardubickém kraji, kde jej nadace testovala a nastavovala. V současné době je už dostupný v osmi krajích České republiky, kde se o jeho zajištění stará celkem osm různých organizací.