Hrobů na „luxusní“ adrese ubývá. Na Vyšehradě není jediný

K lidskému životu patří nejen radostné momenty, ale i smutné chvíle provázející odchod nejbližších rodinných příslušníků. Místa určená k pohřbení jejich ostatků na hřbitovech slouží příbuzným zároveň jako prostor k uchování jejich památky. Naše redakce zjišťovala, za jakých podmínek je možné získat nové hrobové místo v hlavním městě, na kolik přijde jeho pořízení a co je nutno dodržet v případě soukromého rozptylu.

Společnost v níž žijeme, si během svého vývoje vytvořila k uctění památky svých zemřelých pravidla a způsoby jejich pohřbívaní na veřejných pohřebištích.

Hroby mohou mít různou podobu

Hrobové místo je plocha na pohřebišti určená pro zřízení hrobu nebo hrobky. Označuje se jím také místo vyhrazené v kolumbáriu pro jednotlivé urny nebo pro vsyp na vsypové loučce. Hrob slouží buď pro uložení rakve do výkopu hlubokého jeden a půl až dva metry, anebo pro umístění urny do země či do nadzemní schránky. Hrobka je stavba s podzemním, nebo nadzemním prostorem sloužícím pro uložení lidských pozůstatků.

Do urnového hrobu se ukládají pouze zpopelněné lidské ostatky. Urnu s popelem lze uložit i do rakvového hrobu, případně do hrobky.

Nájem hrobového místa vzniká na základě smlouvy o nájmu hrobového místa mezi provozovatelem pohřebiště a nájemcem, který je povinen na vlastní náklady provádět údržbu pronajatého hrobového místa. Právo nájmu na hrobové místo přechází na osobu, kterou nájemce určil, případně je předmětem dědického řízení.

Doba pronájmu hrobek je dvacet let, hrobů deset let a urnových hrobů pět let. Nájem a služby kolumbární schránky jsou stanoveny na dobu deseti let.

Hřbitovy v Praze

Seznam hřbitovů a pohřebišť na území hlavního města zahrnuje více než sedmdesát lokalit. Pod Správu pražských hřbitovů (SPH), což je příspěvková organizace hlavního města Prahy, jich spadá třicet tři a obě pražská krematoria ve Strašnicích a v Motole.

Dalších třicet osm hřbitovů je v majetku jednotlivých městských částí. Zbývající hřbitovy jsou provozovány náboženskými organizacemi, jako je Židovská obec nebo pravoslavná církev.

SPH sdružuje jednotlivé hřbitovy pod pět hřbitovních správ a hřbitovy se ještě dělí podle nabízených služeb do čtyř kategorií. Do té nejvyšší se řadí Ďáblický, Malvazinecký, Olšanský, Vinohradský, Vyšehradský, Strašnický a Motolský hřbitov. Naopak do poslední kategorie vedené jako bez stálé obsluhy a bez veřejného WC se řadí Hlubočepský, Hrdlořezský, Podolský, Radlický, Ruzyňský a Záběhlický hřbitov.

Mapa hřbitovů na uzemí hlavního města Prahy / zdroj: hrbitovy.cz 

Náklady na získání hrobu

Pokud se člověk rozhodne pro pořízení hrobu, musí počítat se dvěma druhy nákladů. Ten první souvisí s nájmem hrobového místa, druhý s pořízením hrobového zařízení. Tím bývá například pomník, krycí deska nebo rám.

„Zatímco hrobové místo nelze vlastnit, takže k němu můžete mít pouze nájemní vztah, hrobové příslušenství spadá do kategorie věcí movitých a vy jste jeho vlastníkem. Koupit, anebo si nechat postavit, můžete také hrobku, která jako stavba spadá do kategorie nemovitých věcí ve vašem majetku,“ vysvětlil naší redakci Jiří Královec, tiskový mluvčí organizace Hřbitovy a pohřební služby hlavního města Prahy (SPH).

Kolik stojí hrobové zařízení

Zeptali jsme se v kamenictví umístěném vedle vchodu do Olšanských hřbitovů na ceny za nové pomníky na hrobová místa. Hodně prý záleží na zvoleném typu žuly.

„V případě urnového hrobu se cena pohybuje kolem částky 35 tisíc korun. Pro hrob, který má už větší rozměry, je to 70 tisíc a pro hrobku je nutno počítat s částkou začínající na 100 tisíci korunách,“ upřesnila pro PrahaIN.cz obsluha v kamenictví Obelisk.

Není nutné volit pouze z nových zařízení, existuje také široká nabídka starších pomníků, které je možno využít. „Pokud se rozhodnete zakoupit si již starší existující hrobové zařízení nebo hrobku z nabídky SPH, je prodejní cena stanovena na základě znaleckého posudku. Posudek zohledňuje lokalitu a samozřejmě také jeho stáří a stav,“ popsal nám dále Jiří Královec.

Cena za nájem hřbitovního místa

Hřbitovní nájem se skládá ze dvou položek. První je nájem samotného hrobového místa, kdy jeho výše závisí na kategorii, do které hřbitov spadá. Druhá část nájmu připadá na služby s nájmem spojené, které zahrnují například práce spojené s údržbou zeleně, cest, hřbitovního mobiliáře či kamerového systému.

Ceny u obou položek se odvíjejí od velikosti hrobu a počítají se za metr čtvereční a rok, přičemž u služeb se počítá jinak první metr čtvereční a jinak všechny ostatní metry.

Nájem hrobového místa hřbitov I. kategorie   134,- Kč/rok hřbitov II. kategorie  120,- Kč/rok hřbitov III. Kategorie 108,- Kč/rok hřbitov IV. kategorie   97,- Kč/ rok Služby s nájmem spojené hřbitov I. kategorie    250,- Kč za m2/rok // 60,- Kč za každý další m2 hřbitov II. kategorie   225,- Kč za m2/rok // 50,- Kč za každý další m2 hřbitov III. kategorie  203,- Kč za m2/rok // 40,- Kč za každý další m2 hřbitov IV. kategorie  183,- Kč za m2/rok // 30,- Kč za každý další m2 Urnový háj – Strašnice, Motol  380,- Kč m2/rok // 60,- Kč za každý další m2

„Pro lepší představu lze uvést, že běžný rakvový hrob mívá velikost tři a běžný urnový hrob přibližně jeden metr čtvereční,“ upřesnil Jiří Královec.

Na hřbitově 1. kategorie (Vyšehrad, Olšany), tak zaplatí nájemce za běžný hrob 7 720 korun a za urnový hrob 3 840 korun. Na hřbitově 4. kategorie (Hrdlořezy, Podolí), pak desetiletý pronájem běžného hrobu přijde na 5 340 korun a cena za urnový hrob na 2 800 korun.

„Cenově je samozřejmě nejdostupnější urnový hrob nebo schránka v kolumbáriu, pomineme-li samozřejmě rozptyl nebo vsyp. Jak do kolumbární kóje, tak do urnového hrobu je navíc možné uložit uren několik. V případě zájmu o hrobové místo na konkrétním hřbitově je vždycky třeba zkontaktovat přímo příslušnou hřbitovní správu,“ dodal Jiří Královec.

Olšanské hřbitovy / foto: PrahaIN.cz

Dostupnost hrobových míst

SPH aktuálně spravuje třicet tři hřbitovů a její tiskový mluvčí nám potvrdil, že hrobových míst je celkově dostatek, ale kapacita je prakticky zaplněná zejména na menších hřbitovech, třeba na Šáreckém hřbitově nebo na Vyšehradě.

„Stává se, že na některém hřbitově není k dispozici některý typ hrobu, většinou urnový, nebo třeba místo v kolumbáriu. To se aktuálně nově buduje na Hostivařském hřbitově,“ popsal nám situaci Jiří Královec.

Na Vyšehradě momentálně volná hrobová místa nejsou. Na Olšanských hřbitovech je jich volných zhruba 14 tisíc, aktuální zaplněnost hřbitova je 84 procent. Na Podolském hřbitově je volných zhruba 270 míst, zaplněnost představuje 80 procent.

Ceník služeb

V ceníku SPH jsou uvedené ceny za různé způsoby provedení pohřbů podle náročnosti v cenovém rozpětí zhruba od 15 tisíc do 30 tisíc korun, dále ceny za pronájem obřadní síně a za veškeré další prováděné služby. Patří mezi ně třeba i jarní a letní výsadba 30 kusů macešek či begonií v ceně okolo 600 korun. Celoroční údržba hrobového místa vyjde na 2 tisíce korun.

Les vzpomínek

V areálu Ďáblického hřbitova v Praze 8 se nachází první český přírodní hřbitov, kde je možné uložit popel zemřelých ke kořenům památečních stromů. Nenajdete zde žádné náhrobky, ale vzrostlé listnaté stromy, na jejichž kmenech jsou umístěny malé dřevěné cedulky se jmény zemřelých. Cena za uložení dvou uren, případně za provedení dvou vsypů po dobu deseti let, je stanovena na částku asi 5200 korun.

Vsyp a rozptyl

Na některých hřbitovech je možné provést anonymní rozptýlení zpopelněných lidských ostatků na rozptylovou loučku. Další možnost, jak uložit popel do společného hrobového místa, představuje vsyp do země pod odkrytý drn trávy. Oproti rozptylu se tak děje na základě nájemní smlouvy a umožňuje opakování vsypu na konkrétní místo.

Cena za rozptyl odpovídá částce zhruba 3 tisíce korun, za vsyp a související administrativní úkony se účtuje asi 4 tisíce korun.

Rozptyl vlastními silami

Z pohledu zákona o pohřebnictví se podle § 2, odst. e) pohřbením rozumí „uložení lidských pozůstatků do hrobu nebo hrobky na pohřebišti nebo jejich zpopelnění v krematoriu“, takže v případě zpopelňování je povinnost pohřbít naplněna už samotnou kremací. To jakým způsobem se má nakládat s urnou v zákoně není uvedeno.

„Pro nakládání s popelem a uložení urny u nás obecné nařízení chybí. V občanském zákoníku je ještě poměrně vágně napsáno, že urna by měla být uložena na pohřebišti, ale nejedná se o přestupek, když se tak nestane. To by potom lidé nemohli mít urnu uloženou doma, což je naprosto běžná praxe,“ uvedl pro naši redakci Jiří Haman, předseda Unie pohřebních služeb a dodal, že i přes všeobecně panující názor, že urna patří na hřbitov, to není vymahatelné ustanovení a není za to žádná penalizace.

Popel jako takový je naprosto nezávadný a nepovažuje se něco, co by mohlo své okolí kontaminovat nějakými nezávadnými látkami.

„Na vlastním pozemku je z mého pohledu možné popel příbuzného rozptýlit. Pouze pokud by si zemřelý za života výslovně nepřál rozptyl, mohlo by to být bráno podle § 92 odst.1 občanského zákoníku v rozporu s ustanovením, že s lidskými ostatky se nesmí naložit způsobem nedůstojným pro zemřelého,“ upřesnil pro PrahaIN.cz Jiří Haman.

Pokud už byla jednou urna s popelem uložena na pohřebišti, je její případné pozdější vyzvednutí a přemístění považováno za exhumaci, kterou lze provést jen za dodržení příslušné legislativy.