Hvězdárna Ďáblice postavená v Akci Z si zaslouží naši pozornost

27. 11. 202212:33
Hvězdárna Ďáblice postavená v Akci Z si zaslouží naši pozornost
foto: Petr Kouba, PrahaIN.cz/Z vrchu Ládví se otevírá zajímavá vyhlídka na Polabí

Kromě člověkem postaveného Žižkovského vysílače existuje v metropoli jen jediné místo, odkud se dá z přirozeného místa sledovat reliéf Polabí. Tou lokalitou je vyhlídka u Hvězdárny Ďáblice. Udělejme si tam na chvíli výlet a řekněme si něco o historii této v mnoha ohledech zajímavé stavby.

Počátek všeho lze spatřit ve 29. květnu 1952, kdy se uskutečnila v Ďáblicích poměrně nezvyklá přednáška.

Musíme si uvědomit, že v tomto roce, a ještě v šestnácti letech následujících, nebyly Ďáblice součástí Prahy. Byla to malá vesnička za městem, která děsila tak maximálně názvem, a to je ještě jeden velký historický omyl. Mohli bychom propadnout dojmu, že zde odjakživa běhali rohatí, ale název vesnice vznikl prachobyčejnou zkomoleninou původního názvu Davlice.

Mluvili o hvězdách a galaxiích

Zpět ale k té přednášce. Bylo poměrně nezvyklé, že v období nejtužšího stalinismu se na ní sešlo 200 lidí. Téma přednášky bylo v té době značně kontroverzní, týkalo se vesmíru. V té době se lidé scházeli jen kvůli tomu, aby diskutovali o tom, jak zlepšit své výkony a pracovní normy v továrně či jak nejefektivněji sesbírat z polí amerického imperialistického brouka mandelinku bramborovou.

Ďáblická hvězdárna se doslova opírá o buližníkový svah Ládví

Ďáblická hvězdárna se doslova opírá o buližníkový svah Ládví. Autor: Petr Kouba, PrahaIN.cz

Deset z dvou set přítomných však chtělo v diskuzích o vesmíru pokračovat, a tak založili v Ďáblicích hvězdářský kroužek. Ten se sice úspěšně rozvíjel, nicméně všem chybělo to základní – místo na pozorování potemnělé oblohy poseté svítícími hvězdami. Zatím si museli vystačit s krytými místy v přírodě, koneckonců světelný smog tehdy rozhodně neznehodnocoval pražskou oblohu tak jako dnes.

Hurá do Akce Z

I přesto dva roky po založení hvězdářského kroužku přišla rouhačská myšlenka. Postavit si v Akci Z hvězdárnu. Stavby v rámci projektu Akce Z nebyly v socialistickém Československu nic výjimečného. Režim tak doháněl, co socialistické plánování zanedbalo. Písmeno Z v názvu akce znamenalo „zvelebování“, nicméně většina obyvatel si to vykládala jako „zdarma“. Lidé se skutečně scházeli většinou v sobotu, v letních měsících i odpoledne, aby budovali něco, co jim v okolí jejich bydliště citelně chybělo. Za to se mohli těšit na to, že jejich kádrové posudky byly vyšperkovány záznamem o této socialisticky prospěšné činnosti.

V rámci Akce Z byla postavena řada samoobsluh, škol, školních tělocvičen či provozoven služeb po celé naší zemi. V Akci Z vznikaly i tak monstrozní stavby jako brněnská sportovní hala Rondo nebo výstavba celé tramvajové linky na Petřiny. Hvězdárna však vznikla jediná, ta v Ďáblicích.

O její výstavbu se nejvíce zasloužilo nejpevnější jádro hvězdářského kroužku Zdeněk Com, Jaroslav Tůma, Miloslav Wimmer, ale hlavně muž, který byl zároveň i členem astronomické společnosti Hubert Slouka.

Dostali se k prototypům panelů

Bylo naprostou nezbytností, aby projekt nesl název Lidová hvězdárna a pak se už amatérští milovníci hvězdného prostoru začali poohlížet po stavebním materiálu. Ten jim spadl do klína při výstavbě úplně prvního československého panelového domu. Vyrostl v Ďáblicích a několik unikátních prototypových panelů zbylo. Získali je hvězdářští nadšenci a panely posloužily jako základ hrubé stavby budoucí nebeské pozorovatelny.

V roce 1956 byla hvězdárna konečně dostavěna. Její pýchou se stala kopule o průměru 527 centimetrů, což by bylo omračující číslo i na profesionální zařízení v té době. Kromě toho vystavěli nadšenci v objektu i přednáškový sál, knihovnu a temnou komoru, kde bylo možné vyvolávat snímky noční oblohy.

A čím se budeme koukat?

Kde ale vzít to, co dělá hvězdárnu hvězdárnou? Tedy dalekohled. V tomto případě pomohla smrt známého amatérského hvězdáře a lékárníka Františka Fischera v Podolí. Ten si ve své vile na adrese Na Zlatnici 16 zřídil soukromou observatoř s refraktorem o průměru objektivu 190 milimetrů a ohniskovou vzdáleností 3000 milimetrů od mnichovské firmy Reinfelder a Hertel. Tento přístroj umožnil až 650násobné zvětšení vesmírných objektů. Velmi precizní umělecká práce byla vidět i na tubusu dalekohledu, který byl vytvořen z mahagonu a mosazi.

Vyhlídkové místo u hvězdárny Ďáblice

Vyhlídkové místo u hvězdárny Ďáblice. Autor: Petr Kouba, PrahaIN.cz

Kromě toho se do Ďáblic stěhovala téměř kompletní knihovna hvězdáře Františka Fischera, která obsahovala řadu velmi cenných tisků astronomické literatury. Úplně nejcennější svazky však vyvezl Fischerův syn do Německa a tam je prodal. Dodnes je v podolské ulici na lékárníkově domě Na Zlatnici vidět původní kupoli, kde se nacházel dnešní ďáblický dalekohled.

Zpět ale k hvězdárně. Tyto úspěchy přiměly členy hvězdářského kroužku k tomu, aby svůj sen ještě rozšířili. Vznikl projekt na rozšíření observatoře o další pětimetrovou kopuli, dílnu a sklep. To však nadšenci ještě netušili, že půjde o fyzicky nejnáročnější činnost, protože vykopat sklep do buližníkového podloží bylo opravdu herkulovský úkol.

Od roku 1975 se stala tamní hvězdárna ležící v nadmořské výšce 328 metrů nad mořem součástí Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.

Dnes zde můžeme sledovat řadu astronomických akcí, přednášek, ale i koncipovaných programů zaměřených na pozorování noční oblohy a Slunce.

A teď se oklikou vracíme zpět k té v úvodu zmiňované vyhlídce na Polabí. Observatoř totiž vyrostla na tvrdém buližníkovém podloží. Na vrcholu tohoto kamenného pásu se nachází kříž. Od něj si můžeme prohlédnout dokonce hřeben Krušných hor či Krkonoš. Další vyhlídku na Polabí s údolím řeky Labe najdeme zhruba 150 metrů odsud na zde vedoucí žluté turistické stezce.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných