foto: Jitka Lenková pro PrahaIN.cz/Počátky zemědělství v neolitu v expozici Archevita
REPORTÁŽ: V sobotu 14. října byl vůbec poprvé pro veřejnost vystaven unikátní archeologický nález. Zlatý poklad z doby bronzové bylo možné vidět jen tento jeden jediný den. Stalo se tak ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy v rámci Dne archeologie, tedy oslav tohoto vědního oboru.
Kdo na něj dorazil, určitě nelitoval. Pracovníci i vedení muzea pojali tento den opravdu jako sváteční a pro návštěvníky všech věkových kategorií připravili bohatý program.
Návštěvníci si nejprve vyzkoušeli tradiční ruční výrobu plechu, kdy jejich úkolem bylo cínovou pecku kladívkem rozklepat na co možná nejtenčí placičku. Hned celý sled různých výrobních operací na celkem pěti pracovištích čekal na všechny na nádvoří zámku. Z proužku měděného plechu se i těm méně zručným nakonec podařilo vyrobit si svůj vlastní náramek. Polotovar bylo přitom třeba nejprve na koncích nůžkami zakulatit, obrousit ostré hrany, odmastit, nanést tenkou vrstvu tempery a do ní překreslit vzor. Ten si potom každý do plechu vytepal a také do budoucího šperku vyrazil otvory pro šňůrku na jeho zavázání kolem zápěstí. Tento program se líbil zejména dětem.
Následovala „chemická část“ výroby – smytí tempery, namočení do kyseliny sírové, patinování ve speciálním roztoku a nakonec vyleštění a konzervování hotového díla pomocí vosku. Nejlepší na tom všem bylo, že celý tento složitý výrobní proces si užili nejenom návštěvníci, ale s nadšením se mu jako instruktoři věnovali i pracovníci muzea.
Na stanovištích výroby náramku bylo neustále plno. Autor: Jitka Lenková pro PrahaIN.cz
Úžasná Archevita a mince na památku
Dalším dárkem muzea bylo na polovinu snížené vstupné do nové, vloni v dubnu otevřené, interaktivní expozice Archevita – Stopami věků. V přízemí výstavních prostor díky modelům v měřítku 1:1 návštěvník přímo vstoupí do historie mezi stavební i jiné objekty z období od mladší doby kamenné po raný středověk. V patře tento základ doplňuje množství regionálních archeologických nálezů. Obyvatelé měst a obcí v okrese Praha - západ tak mezi nimi nejednou objeví nálezy pocházející právě z místa jejich bydliště.
Nedaleko vchodu do expozice byla ještě připravena ukázka ruční ražby muzejních mincí s motivem keltského koníka. Zájemci si je mohli nejen odnést zdarma jako zajímavý suvenýr, ale obdrželi k nim případně i fundovaný výklad.
Téměř ryzí zlato
Pro nejcennější vystavený exponát toho dne, zlatý pohár vysoký 17,5 cm a manžetový náramek přibližně stejné velikosti, byla v 1. patře zámku vyhrazena zvláštní místnost, o kterou, kupodivu, zase až tak velký zájem nebyl. Ti, kteří tam zavítali, měli možnost nejen v klidu a nerušeně obdivovat tuto zlatou nádheru.
Fakta týkající se obou těchto předmětů jsou zatím jen skromná. Oba předměty, značně poškozené pravděpodobně v důsledku orby, byly nalezeny na poli 28. února 2021, jen několik kilometrů za hranicemi města Prahy. I když se podařilo nález zajistit téměř ihned a provést odpovídající průzkum, podle všeho se na daném místě nacházely jen tyto dva artefakty a nic dalšího, ani žádné hroby nebo pozůstatky osídlení. Podle provedení archeologové usuzují, že pohár i náramek pochází z období střední doby bronzové a jsou staré cca 3.400 let.
Vzácný nález vystavený v rámci Dne archeologie. Autor: Jitka Lenková pro PrahaIN.cz
Podle zatím provedených analýz je pohár o váze 71,11 gramů vyroben ze zlatého plechu o síle 0,13 milimetrů. Kov je téměř ryzí, kromě 93,3 procenta zlata obsahuje ještě 6,6 procenta stříbra a 0,1 procenta mědi. Náramek zdobený na koncích spirálami váží 70,23 gramů a zlata je v něm o něco méně, konkrétně 89,9 procenta. Doplňuje ho stříbro (9,8 procenta) a měď (0,3 procenta). Protože jde o dvě různé slitiny, lze přinejmenším usuzovat, že pohár a náramek nebyly vyrobeny najednou a možná ani ne na stejném místě. Na místo nálezu však byly nejspíš uloženy společně.
A jak se předměty dostaly na pole kousek za Prahou? Můžeme jen hádat. S největší pravděpodobností tam byly kdysi z nějakého důvodu ukryty, třeba před nepřáteli nebo jako válečná kořist. Ten, kdo je tam ukryl, si je už nezvládl později vyzvednout.
Psali jsme
REPORTÁŽ: Když jsme odjížděli do westernového městečka v Boskovicích, neměli jsme žádná očekávání. Děti byly natěšené, rodiče čekali jen další…
Doprovodný panel ještě upozornil návštěvníky na skutečnost, že se již nejméně třikrát podařilo v Evropě nalézt stejnou dvojici, zlatý pohár a náramek, uloženou společně. Je proto možné, že tyto předměty se používaly k nějakému obřadu, nejspíše k uctívání slunce. Potom by mohly souviset ještě s některými dalšími předměty z té doby, například s jinak záhadnými, ale podobně zdobenými zlatými klobouky nalezenými v Německu. I kdyby však sloužily jen k manifestaci prestiže nějakého místního panovníka, nebudou o to méně cenné. V každém případě jde o nález, který nemá ve střední Evropě obdoby a pohár je zatím jedinou u nás nalezenou zlatou nádobou a zároveň nejstarší nádobou kovovou vůbec.
I proto si budeme muset na další vystavení tohoto pravěkého zlatého pokladu ještě nějakou dobu počkat. Čeká ho nejen další vědecké zkoumání a hodnocení, ale také výroba jeho 3D modelu a speciální vitríny pro jeho prezentaci. Už teď si ale můžeme být jisti tím, že naše území před cca 3400 lety rovnocenně zapadalo do evropského kontextu a za svými sousedy nijak nezaostávalo. Což je zjištění určitě příjemné.