foto: Vít Hassan pro PrahaIN.cz/V bytovém domě má podíl stát, zároveň se tu nabízí sexuální služby
Lidé na Praze 10 se snaží bojovat s privátem nabízejícím sexuální služby v bytovém domě. Zatím jsou však na majitelku krátcí. To platí i pro úřady.
PrahaIN.cz již o kauze informovala, do redakce nám byly doručeny dokumenty, které popisovaly, co se zde děje. Bytový dům se nachází na adrese K Botiči 8 na Praze 10. To, že se tu privát nachází, jsme ověřovali. Potvrzení jsme získali přímo od slečen, které zde své služby poskytují.
Lidé, kteří v bytovém domě žijí, jsou ze situace nešťastní. Trvá totiž zhruba dva roky. Denně do bytu číslo 601, kde se privát nachází, dorazí 50 až 70 mužů.
Na serveru justice.cz je uveřejněn zápis z června 2022, ze kterého lze vyčíst, že již tehdy se členové SVJ snažili problém řešit.
„Mgr. Urban pak podrobněji vysvětlil problematiku, která je s případným provozem poskytování privátních sexuálních služeb v bytě 601 spojena (nedodržování pravidel občanského soužití a dobrých mravů, ohrožení z důvodu zvýšeného bezpečnostního rizika kvůli vysokému a nekontrolovatelnému počtu cizích osob pohybujících se v domě, nedodržení povinností plynoucích z pravidel pro správu domu a pozemku ohledně užívání bytové jednotky, porušování stanov domu, případně i trestní dopady).”
Vchod do popisovaného domu. Zdroj: PrahaIN.cz
Snahy o domluvu s majitelkou bytu, advokátkou, selhaly. Na jakékoli pokusy spojit se s ní nereaguje.
„Vím, že SVJ se snaží situaci nějak vyřešit, ale zatím se to nedaří, majitelka bytu nereaguje. Podle mých informací již došlo také k pár incidentům v domě, dokonce se snad něco řešilo na policii, rozebírat to do detailu ale nebudu,” dozvěděli jsme se od obyvatele domu.
Policii redakce oslovila. Ta uvedla, že ze zákona není oprávněna poskytovat informace ke konkrétním osobám, ale potvrdila, že v domě byla.
„Nicméně ve věci nebylo zjištěno, že by došlo ke spáchání trestného činu a z tohoto důvodu jsme věc odložili,“ sdělila tisková mluvčí Eva Kropáčová.
„V případě, že k sexuálním službám dochází dobrovolně, jedná se plnoletého pracovníka nebo pracovnici těchto služeb, tak se z pohledu zákona nejedná o protiprávní jednání,“ dodala.
Na celou situaci jsme se ptali také stavebního úřadu desáté městské části, podle našich informací se totiž tamní úředníci snažili opakovaně v místě provést kontrolu. Ani jejich snaha nebyla úspěšná. Advokátka svůj byt nezpřístupnila.
„Stavební úřad obdržel v uváděné věci několik občanských podnětů. Na základě nich opakovaně vyzval vlastníka bytu k účasti na kontrolní prohlídce a zpřístupnění bytové jednotky č. 1483/601 v 7.NP domu č.p. 1483, K Botiči 8, k.ú. Vršovice, Praha 10. Kontrolní prohlídka se však k dnešnímu dni neuskutečnila, vlastník byt nezpřístupnil. Stavební úřad nadále usiluje o její uskutečnění. Zjistí-li stavební úřad kontrolní prohlídkou stavby nepovolené stavební úpravy, nebo bude-li prokázáno nepovolené užívání stavby, bude ve věci dále postupovat podle příslušných ustanovení stavebního zákona,” odpověděl na náš dotaz vedoucí tiskového odboru Prahy 10 Ján Bruno Tropp.
„Podle § 173 odst. 1 stavebního zákona, stavební úřad může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu do 50 000 korun tomu, kdo závažným způsobem ztěžuje postup v řízení nebo provedení kontrolní prohlídky, anebo plnění úkolů podle § 172 tím, že na výzvu stavebního úřadu se nezúčastní kontrolní prohlídky, ač je k tomu podle tohoto zákona povinen, nebo znemožňuje oprávněné úřední osobě nebo osobě jí přizvané vstup na svůj pozemek nebo stavbu,” odpověděl tiskový mluvčí na dotaz, zda má stavební úřad pravomoci k tomu, aby se kontrola podařila.
Psali jsme
KAUZA: Provozování privátu nabízejícího sexuální služby v bytovém domě s majetkovou účastí státu? Není problém. Přesně to se totiž děje v desáté…
V bytovém domě má majetkový podíl i stát, s ním podle údajů z katastru hospodaří Generální finanční ředitelství.
„Generální finanční ředitelství vykonává v dotčeném bytovém domě spoluvlastnická práva z titulu vlastnictví jednotky č. 1483/101 a plně při tom podporuje kroky činěné výborem SVJ K Botiči 8 ve vztahu k majitelce jednotky č. 183/601,” odpověděl nám tiskový mluvčí GFŘ Tomáš Weiss.
Co tedy obyvatelé domu mohou dělat? Podle policejního prezidia je případné nedodržování domovního řádu nutné řešit s nájemníkem, případně majitelem bytové jednotky, protože se jedná o věc občanskoprávní.
Vchod do popisovaného domu. Zdroj: PrahaIN.cz
„Další možnosti je například živnostenský úřad či hygiena. V případě například nedodržení nočního klidu je možné na místo přivolat strážníky či policisty, kteří v tomto případě mohou zasáhnout,“ popsal mluvčí.
„Pokud má někdo podezření, že v bytě dochází k páchání trestné činnosti, například kuplířství a další mravnostní trestná činnost, tak je věc třeba oznámit policistům v místě, případně na linku 158. Kolegové vyhodnotí všechny dostupné informace a zvolí další postup,“ dodal.
Na informace o podobných případech v Praze Policejní prezidium odpovědět nemohlo, stejně tak pražská policie.
Redakce oslovila i pražského advokáta Christiana Choděru, zajímalo nás, zdali se obyvatelé domu mají vůbec šanci bránit.
„Předně musím uvést, že mně nepřísluší hodnotit, zda v předmětné bytové jednotce dochází k provozování tzv. privátu, či nikoliv, a to zvláště za situace, kdy vlastníkem bytové jednotky by měla být kolegyně – advokátka, kdy ani není zřejmé, jestli je tato bytová jednotka vlastníkem pronajímána,” upozornil hned ze začátku Choděra.
„Obecně ale mohu uvést, že pokud by ostatní vlastníci bytových jednotek v domě či zástupci předsednictva SVJ měli nějaké podezření, že k něčemu takovému v nějaké bytové jednotce dochází, tak možnosti, jak postupovat, byly uvedeny Policejním prezidiem výše, tedy buď občanskoprávní cestou, pokud by například docházelo k porušování stanov příslušného SVJ nebo k porušování domovního řádu, s tím, že SVJ může změnit domovní řád, kde by takovýto druh podnikání byl zakázán. Druhou možností je obrátit se na orgány činné v trestním řízení, tedy Policii ČR, a to v případě, že by docházelo k trestné činnosti, kdy zde by se mohlo jednat o trestný čin kuplířství dle § 189, zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Pokud by ale členové SVJ chtěli vyřešit věc dohodou (samozřejmě pokud by docházelo k trestné činnosti, tak by to nemohlo být jakkoliv tolerováno či přehlíženo), tak si dovedu představit, že s ohledem na zvýšený počet a pohyb osob v domě a v bytové jednotce, by SVJ s vlastníkem bytové jednotky uzavřeli dohodu, že vlastník bude například hradit zvýšené poplatky do fondu oprav a zároveň by se nastavila pravidla ohledně nočního klidu apod., čímž rozhodně nechci tvrdit, že by se takovýto způsob podnikání měl podporovat,” uvedl pro redakci PrahaIN.cz.
Vzhledem k tomu, že majitelka bytu je vedena u České advokátní komory (ČAK) jako advokátka, ptali jsme se na její vystupování i tam, zajímalo nás, zdali je její přístup v souladu s profesní etikou.
„Informace o případu, který zmiňujete, působí jistě znepokojivě a ke cti a dobré pověsti advokacie v očích veřejnosti nepřispívají,” uvedla pro PrahaIN.cz vedoucí odboru vnějších vztahů a tisková mluvčí Iva Chaloupková.
Podle ní je jediným orgánem, který může skutečně přešetřit, zda dotyčná advokátka jedná v souladu se zákonem o advokacii a dalšími stavovskými předpisy, kontrolní rada ČAK.
„Ostatní spoluvlastníci se na ni mohou obrátit se stížností, v níž popíší a zdokladují eventuální nečinnost dotyčné. Kontrolní rada (což je nezávislý kontrolní kolektivní orgán, do něhož jsou voleni jeho členové na sněmu) věc přešetří a může dospět k rozhodnutí, že stížnost je důvodná a na advokátku může být podána kárná žaloba. V kárném řízení pak rozhoduje kárný senát, zda se advokát či advokátka kárně provinili a může jim být uloženo některé z kárných opatření – od napomenutí přes pokuty a dočasný zákaz advokacie, po závažných a opakovaných proviněních pak hrozí i vyškrtnutí ze seznamu advokátů, tedy zákaz výkonu advokacie,” vysvětlila Iva Chaloupková.
Dovnitř jsme se nedostali... Zdroj: PrahaIN.cz