Smutný příběh seniora: Žiju úplně sám, peníze mi sotva vystačí

16. 04. 202215:00
Smutný příběh seniora: Žiju úplně sám, peníze mi sotva vystačí
foto: Misha Veselý, PrahaIN.cz/Aleš Rod na tiskové konferenci Neviditelní k životu českých seniorů.

Redakce PrahaIN.cz si vyslechla příběh seniora Františka, který bydlí úplně sám a peníze mu sotva vystačí. Rodinu ani přátele už téměř nevídá, a tak se cítí být neviditelný, stejně jako mnoho dalších českých seniorů. Projekt Neviditelní sleduje cesty téměř 890 tisíc Čechů, kteří se potýkají s osaměním, chudobou a téměř už rezignují na život.

Kdo jsou Neviditelní?

Tito lidé propadají systémem veřejné podpory. Jen málo z nich na ni dosáhne. A pokud už ano, dotyční lidé se o ní stydí říct. Tyto osoby si nemohou dovolit koupit běžné produkty a nežijí kvalitní život. Netýká se to jen seniorů, ale i studentů nebo nízkopříjmových domácností. Do této skupiny spadá až 889 tisíc Čechů.

Organizátoři projektu se snaží těm, kteří se na ně obrátí, pomoci a propojit je s odborníky či neziskovými organizacemi, jak uvedla Kateřina Jarošová, tisková mluvčí Provident Financial.

Příběh Františka

Typickým příkladem neviditelného člověka je příběh seniora Františka, kterému je již 80 let. Žije sám, se synem se nevídá a vnučku viděl naposledy před pandemií. Důchod má nižší než mediánový, to znamená, že by si nemohl dovolit například ani novou televizi. Ta je přitom v současné době jeho jediným zdrojem zábavy. Dřív chodil s kamarády na pivo, ale někteří už ho oputili a s těmi zbylými již nikam nechodí.

Plno lidí po přechodu do důchodu náhle neutáhne například náklady na auto a další potřeby, které pro ně dříve byly běžné. Nemohou si dovolit kvalitní stravu, léky a nájem se neustále zdražují, a tak musí žít skromně, jak uvádí sám František. Průzkumy projektu Neviditelní ukazují, že důchodce, který loni zvládl ušetřit měsíčně 500 korun, je letos vzhledem k zdražování každý měsíc 5 korun v mínusu.

Stále více seniorů je ohroženo příjmovou chudobou a řada z nich se podle průzkumů společnosti CETA snaží ještě z mála peněz poskytnout něco dětem a vnoučatům, místo aby si je nechávali pro vlastní potřeby. Aleš Rod, ředitel společnosti CETA, uvedl, že mezi možnosti seniorů v souvislosti s šetřením patří: méně jíst, méně topit nebo se méně setkávat se svými blízkými. To považuje za velmi nedůstojné k lidem, kteří už by ve svém věku měli mít nárok na odpočinek a příjemně strávený čas.

Jak předejít nedůstojnému stáří?

Samotní lidé se mohou během produktivního věku připravovat na důchod, aby si v této životní etapě zajistili lepší životní podmínky. Průzkumy projektu Neviditelní ukázaly, že polovina Čechů má penzijní spoření nebo připojištění. Naopak necelá třetina žen a pětina mužů vůbec neřeší, jak na tom budou v období důchodu.

Graf z tiskové zprávy projektu Neviditelní.

Od důchodového věku očekávají senioři především čas na své záliby, klid a odpočinek nebo čas na rodinu. Tyto představy se však v realitě neplní. Obavy z tohoto období má minimum lidí. Češi se příliš nepřipravují na stáří. Spousta z nich si nechystá finanční rezervy, ani nepřemýšlí o možných úpravách bytu či domu.

Dobrou přípravou je také budovat síť kontaktů, které se v důchodu budou hodit. Zúročí se především vztahy založené na vzájemné důvěře a respektu, ať už v rodině nebo mimo ni.

Kateřina Jarošová radí, že by lidé neměli zapomínat ani na své tělo. Přepínání a stres není správnou cestou k příjemnému stáří. Pokud se však důchodci cítí ještě schopní práce a mají do ní chuť, určitě by se měli snažit najít si zaměstnání. Důležité je zejména, aby se nenechali vyčlenit ze společnosti.

Poslední, co může člověk sám pro sebe udělat, je pojmout svůj život rozmanitě. Nejde o to být neustále aktivní, člověk by se ale neměl upínat jen na svou práci. Stává se totiž, že jakmile ji opustí a přejde do důchodu, náhle neví, co dělat dál.

I stát musí pomoct

Za strany státu je důležité především se seniory lépe komunikovat. Často nerozumí systému a musí jim pomáhat jejich děti. Velkou bariérou jsou třeba formuláře. Senioři potřebují obvykle asistenci s jejich vyplněním. Pokud pracovník úřadu není ochoten jim pomoci, často se nechají odradit. Kvůli složitým formulářům tak často senioři nečerpají příspěvky na bydlení. V současné době tyto příspěvky čerpá pouze jedna třetina seniorů. Dokumenty jsou složité a navíc je k nim třeba dokládat každé 3 měsíce své příjmy a výdaje.

Senioři mají problémy i s vyřízením reklamace, jak uvedl Kryštof Kruliš, zakladatel Spotřebitelského fora. Senior potřebuje často nahradit spotřebič, než dojde k vyřízení reklamace, na což je zákonná lhůta 30 dnů. S výběrem nebo zapůjčením nového výrobku potřebují často pomoci. Plno služeb dnes také běží online, ale nemělo by se zapomínat na to, že senioři často preferují offline řešení, na internetu se totiž hůře orientují. Poradenství pro lidi v důchodovém věku je v tomto směru údajně nedostačující.

V neposlední řadě by měl stát zapojovat seniory, využívat jejich zkušenosti, odbornost a i přes to, že jsou vyššího věku, jim dát možnost pracovat, pokud se na to cítí. Je mnoho těch, kteří by rádi ještě pracovali, ale naráží na bariéry, které jim brání práci sehnat. Pracovní místa jsou neflexibilní.

„Stáří jako takové a věk jako takový není vůbec žádný problém,“ uvedl Jaroslav Lorman, ředitel organizace Život 90, která seniorům pomáhá žít důstojný život. Doplnil, že státem daná věková hranice pro důchodový věk nic nevypovídá o schopnostech a soběstačnosti člověka. Senioři by tedy neměli být odsunuti do škatulky nepotřebných. Nikdo prý nemůže posílat důchodce do klubu důchodců a nutit je trávit čas jen s dalšími lidmi pokročilého věku. Mnoho z nich se chce dle jeho slov stýkat i s mladými lidmi. „Měli jsme pána, který říkal: Ale já nechci cvičit se starýma ženskýma, já chci cvičit s mladýma holkama, aby se bylo na co dívat,“ poukázal Lorman s nadsázkou na to, že představa důchodů o tom, jak chtějí trávit čas, je mnohdy úplně jiná, než si myslíme.

Tagy

Speciály

Kudy kráčel zločin
Tajnosti slavných