Jednomu jeden hamburger, druhému padesát hranolek? Rozvážkové firmy tají počty najetých kilometrů

Jedním z nejvýznamnějších zdrojů znečišťování životního ovzduší je doprava. A i když se v posledních letech jeho ochrana stává stále důležitějším tématem, Pražané nedají dopustit na rozvážkové služby s jídlem. Ty přitom denně po Praze najedou tisíce kilometrů.

Rozvážkové služby nejsou žádnou velkou novinkou. Po ulicích větších českých měst se pohybují již několik let a vyzkoušel je někdy téměř každý. Jde o jednoduché řešení v případě nedostatku času nebo energie. Na pár kliknutí v mobilu se jídlo jako zázrakem objeví přímo na prahu bytu.

Nejde ale o žádný zázrak. Pokrm musel mnohdy absolvovat několikakilometrovou cestu na palubě vozu rozvážkové služby, čímž přispěl ke zhoršujícímu se životnímu prostředí, pokud tedy kurýr k doručení použil automobil zejména staršího data výroby. A to se ani nemusíme zmiňovat o nadbytečném používání plastových jednorázových obalů.

Najeté kilometry i počty jízd jsou tajemstvím

Kolik kilometrů v průměru jednotlivá jídla ujedou a kolik objednávek denně Pražané učiní, jsme se zeptali tří největších rozvážkových služeb v Praze, společností Bolt Food, Wolt a Dáme Jídlo. Poslední zmiňovaná na naše dotazy neodpověděla vůbec, ostatní se konkrétním číslům vyhýbaly.

„Konkrétní počty objednávek jsou citlivé informace, které s veřejností nesdílíme. Na doručování jídla a dalšího maloobchodního zboží má vliv více faktorů, třeba roční období, den v týdnu nebo počasí,“ řekl na dotaz PrahaIN.cz Jan Foret, ředitel společnosti Wolt.

Uvedl dále, že nejvíce objednávek je tradičně v době svátků. Například o Vánocích, na Valentýna nebo na MDŽ. Objednávky pak podle jeho slov kopírují běžný interval stravování a nejvíce je jich tedy v době snídaně, oběda a večeře.

A co se týče najetých kilometrů, to je prý zcela v režii jednotlivých kurýrů. „Záznamy o najetých kilometrech jsou jen tak přesné, jak je přesná GPS lokace v telefonu partnerského kurýra. Obecně platí, že průměrná vzdálenost jedné objednávky je 3-5 km, podle města a rozprostření restaurací a zákazníků,“ přiblížil Foret.

Konkrétní čísla neuvedla ani společnost Bolt Food, za kterou odpovídal country manažer Bolt Food pro ČR Marek Maxa. „V Praze registrujeme denně v průměru vyšší tisíce objednávek, ať už z partnerských restaurací či obchodů. Tyto objednávky následně doručí partnerští kurýři Bolt Food v průměru do 30 minut.“

Ani jejich společnost navíc dle slov Marka Maxy počet najetých kilometrů nesleduje.

„Důležitější pro nás je, aby podmínky pro partnerské kurýry byly nastaveny dostatečně atraktivní. Standardní délka objednávky se nicméně pohybuje celkově kolem čtyř kilometrů,“ uvedl.

Rozváží se autem, na skútru i na kole

Kromě času a délky pracovní doby si mohou partnerští kurýři dle informací od obou společností vybrat také způsob, jakým budou doručovat. Kromě nejčastějších automobilů tak může jídlo cestovat i ekologičtějším způsobem, jaký představují kola, skútry, sdílené koloběžky nebo MHD. Ani o tom však jednotlivé společnosti záznamy nevedou. Žádné vozy totiž sami nevlastní.

„Tím, že kurýr není zaměstnancem Bolt Food, má při volbě doručovacího prostředku absolutní svobodu, tím pádem se i značky například automobilů mohou lišit. Poměr zvolených dopravních prostředků se také mění podle ročního období a aktuálního počasí. V letních měsících registrujeme vyšší preferenci u kol, motocyklů a koloběžek. V zimních měsících, nebo za deště se naopak preference přelévá na stranu automobilů. Jelikož jsou partnerští kurýři Bolt Food podnikatelé a živnostníci, využívají způsob dopravy, který je pro ně nejvýhodnější a nejlepší,“ řekl Marek Maxa.

A podobně je to i u Woltu. „Způsob, jakým partnerští kurýři doručují, je plně na jejich uvážení. Nevlastníme ani nepronajímáme žádné dopravní prostředky,“ doplnil Jan Foret.

Dalším faktorem, který znemožňuje konkretizovat dopady na životní prostředí, je také fakt, že jednotliví kurýři často spolupracují s více rozvážkovými platformami zároveň.

Přesné dopady se zjistit nedají

Vyčíslit dopady dopady rozvážkových služeb na životní prostředí je pro laika téměř nemožné. Nejde totiž pouze o dopravu, ale jak jsme zmínili, i to, že se zvyšuje množství jednorázových plastových obalů.

Pokud ale víme, že automobil za jeden ujetý kilometr do ovzduší vypustí podle informací na webu fdrive.cz asi 200 gramů CO2 v případě benzínového pohonu a 180 gramů v případě pohonu na naftu, pak každá objednávka, která je doručena automobilem, v průměru stojí necelých 800 gramů škodlivých emisí.

Lépe jsou na tom samozřejmě elektrické a hybridní automobily, stejně jako nejmodernější modely benzínových a naftových vozů. Ty by dle vyhlášky Evropské komise od roku 2020 neměly vypouštět více než 95 gramů CO2 na kilometr. Otázkou však zůstává, kolik kurýrů si pro svou práci zvolí právě ty.

Obliba objednávání jídla přitom stále roste, zejména po pandemii. „Za poslední rok a půl se objem námi přijatých objednávek více než zdvojnásobil a meziměsíčně i nadále roste. Dá se tedy říct, že pandemie oblibu rozvozu jídla šokově zvýšila, ale objednání dobrého jídla z pohodlí domova je pro zákazníky stále lákavější možností a k doručování jídla přivedla i zákazníky, kteří takovou službu dříve nevyužívali,“ uzavřel za Bolt Food Marek Maxa.

Organizace věnující se ekologii problematiku neřeší

Na názor ohledně emisí plynoucích z rozvozu jídla jsme se zeptali také organizací, které se zaměřují na životní prostředí. Dopady dopravy se ale příliš nezabývají, důležitějším problémem jsou podle nich odpady z jednorázových obalů.

„Nezabýváme se příliš dopady dopravy na životní prostředí. Za mě je problematické používání jednorázových obalů, které produkují nadměrné množství odpadů, které nelze díky znečištění tuky a oleji v podstatě recyklovat. A nezáleží na tom, že se používají ekologičtější materiály než jsou plasty. I tak se tento odpad buď pálí či skládkuje, což jsou nejméně ekologické způsoby likvidace odpadu,“ odpověděla na dotaz PrahaIN.cz Karolína Brabcová, která se v organizaci Arnika věnuje toxickým látkám a odpadům.

Data k této problematice nemají podle vyjádření tiskového mluvčího Lukáše Hrábka ani v organizaci Greenpeace.